Prirodzená ekonómia - svetový blahobyt v harmónii s prírodou II

Článek na Zvědavci (http://www.zvedavec.org)

URL adresa článku:
http://www.zvedavec.org/prispevky/2005/04/1179-prirodzena-ekonomia-svetovy-blahobyt-v-harmonii-s-prirodou-ii.htm

Gilhad

Nedá mně to a musím navázat na myšlenku uvedenou v článku Prirodzena ekonomia - svetovy blahobyt v harmonii s prirodou.

Představme si, jak krásně taková transformace proběhne, a jak se všichni budou mít dobře, až se věc podaří (a buďme optimisty, vždyť to chce jen dobrou vůli všech lidí, nic víc):

V jedné malé, zapadlé, mírně zaostalé zemi BLAMBII na blíže nespecifikovaném místě polotropického charakteru s úrodnou zemí, se surovinami a s mírumilovnými kmeny pro začátek po tisíci lidech - ať se nám příběh pěkně vypráví -, se rozhodli přejít na na výše zmíněný systém a také tak učinili. Vše se krásně zdařilo, jak mávnutím kouzelného proutku a kmeny v té oblasti žijící byly rázem povzneseny. Každý občan dostal svůj díl peněz a začal s ním příslušně hospodařit:

Aambové chodili do státního krámu a kupovali si jídlo a sazenice a motyky. Svůj čas věnovali farmaření a zvelebování pozemků.

Bambové chodili do státního krámu a kupovali si jídlo a železo a kladiva. Svůj čas věnovali kovářství a těžbě surovin.

Zambové chodili do státního krámu a kupovali si jídlo a lihoviny. Svůj čas věnovali oslavám a plození dětí.

Sešel se rok s rokem a každý z kmenů dosáhl na svém poli působnosti jistých úspěchů:

Opět dostali svůj příděl občanských peněz, leč v obchodě je přivítal smutný příručí a ukázal jim prázdné sklady: "Je mi líto, vážení, naše zásoby jsou pryč, já vám za vaše peníze již nemám co dát - teď už je to jen na vás"

Aambové rozdělili výnos svých polí na tři díly, jeden znovu zaseli, druhý během roku snědli, se třetím v rukou se vypravili za Bamby.

Bambové rozdělili své výrobky na dva díly. Jeden (kladiva) používali celý další rok a druhým (motyky) v rukou se vypravili naproti Aambům.

Celkem bez problémů došlo k výměně sousedských darů a ustanovil se spravedlivý kurz v poměru roční dávka potravin za roční dávku motyk.

Oba kmeny byly syté a měly zajištěnu obživu i na další rok. Na kontě každého z kmenů zůstával nepoužitý milion občanských peněz.

Zambové měli na kontě již dva miliony občanskch peněz, leč státní sklad byl prázdný. S penězi v rukou se tedy vypravili k ostatním kmenům. Budete se asi divit, ale o ty peníze nějak moc zájem nebyl. Dle jednoho politicky nekorektního občana měly ve chvíli, kdy je prázdný sklad, hodnotu pouze své váhy v toaletním papíru (podřadné kvality) a měly také být tím způsobem použity.

Polovina dosud zmíněné populace (Zambové), s polovinou kupní síly (2,000,000 OP) nyní neměla co jíst.

Ačkoli si vláda natiskla také pouhých 4,000,000 OP (místo daní), tak jim bohužel nemohla nic jiného nabídnout.

Ach, jak si teď byli všichni ROVNI a ŠŤASTNI.

Poučení: Tisknutím peněz se jídlo nevytvoří. Rozdáním peněz nekrytých hodnotou nikoho nezasytíš.

Ale uznávám, že tento příklad je poněkud zjednodušený a navíc že BLAMBIE je zem vážně úrodná a neplodí pouze trojnásobek zaseté úrody, kladiv se v kovárnách nespotřebuje zdaleka tolik a lidé jsou tam povětšinou pilní, leč tyto tři kmeny též nejsou kmeny jediné v BLAMBII žijící, pojdme se podívat, jak se daří některým dalším ...

Cambové jsou rození truhláři a stavitelé, takže část Aambů místo obilí pěstovala stromy a dřevo vůbec a část Bambů vyráběla pily pily a hřebíky, ze který Cambové stavěli domy, sýpky, dílny, stoly a skříně za odměnu přiměřenou námaze vynaložené, vyplácenou v potravinách.

Všechny tři kmeny byly syté, měly zajištěnu obživu a bydlení.

Dambové se stali zručnými tkalci a část plodin spřádali v nitě, tkali látky, šili obleky, peřiny, matrace, obinadla a obvazy. Od Aambů získávali vlákna, od Bambů jehly, jehlice a šicí stroje a od Cambů tkací stavy.

Všechny čtyři kmeny byly syté, měly zajištěnu obživu, bydlení a ošacení.

Embové nebyli nikdy fyzicky zdatní, ale příroda jim to vynahradila jinak. Měli vlohy k léčení, shromažďování a třídění znalostí a k péči o slabé a nemocné. Aambové je živili, Bambové jim dělali kružítka a skalpely a mikroskopy, Cambové jim stavěli školy a nemocnice a Dambové je šatili. Za to jejich děti byly zdravé, uměly číst a psát, jednou objevené postupy se již neztratily a sloužily všem a každý věděl, kdy bude období dešťů, jak dlouho potrvá a jak jeho předkové založili tuto krásnou zem prací svých rukou.

Všech pět kmenů bylo sytých, mělo zajištěnu obživu, bydlení, ošacení, zdravotnictví a vzdělání.

Pouhých 20% (Aambové) práce bylo třeba, aby bylo pro všechny jídla dost.

Jen kdyby tam nebyli ti Zambové, kterých bylo bohužel nejvíc a měli nejvíc potomků, tudíž nejvíc peněz, nejvíc hlasů ve vládě a nejvíc času .... a HLAD.

Článek byl publikován 26.4.2005


© 2020-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.