Zvědavec - politicky nekorektní webzine

Přišlo emailem

Názory zde uvedené se nemusí nutně shodovat s názory vydavatele Zvědavce.

II. Kanadský žert

aneb Papírová válka

Jan Buchta( více o autorovi > )

19.3.2002

Kanadské úřednictvo si prostě nějak nepovšimlo, že občané jejich země nemusí podstupovat žádné ponižující úřední peripetie na konzulátu obskurního Československa, a tak není divu, že se Českoslovenští úředníci "nasrkli" a vízovou povinnost v létě roku 1991 obnovili. Pikantní na tom je, že to ze zde dlouhodobě pobývajících Kanaďanů málokdo věděl. Takže jsme jeli s Lenem pro Jo na letiště do Vídně, bylo myslím 6. srpna, a celník při výjezdu říká: "A příště již s vízem!" Co? Kdy? Kde? Proč? Jak?!!! Dozvěděli jsme se, že budeme muset vyřizovat víza pro Lena i pro Jo, abychom je vůbec mohli dovézt k nám a ubytovat. Nakonec se vše vyřešilo přímo na hranicích dočasnými vízy, stálo to dost peněz, ale nešť...Tehdy jsem slyšel Lena, jak říká: Máme, co si zasloužíme. Když naše vláda není schopná v rozumném čase reagovat a zrušit víza pro Čechy a Slováky, nebo je aspoň vydávat zdarma....Jsou to blbci. Času měli dost.

Možná mě to mělo varovat před jednáním s kanadskou ambasádou, ale nevarovalo. Nějak mi to nedošlo. Na konci září jsem se tedy rozhodnul reagovat na Lenův dopis a navštívil jsem kanadskou ambasádu v Praze. Budova pěkná, policajt vypadal ostře, dovnitř mě kupodivu, po prohlídce letištního kalibru, pustil. V další místnosti za mříží a neprůstřelným sklem seděla statná čtyřicátnice, česky mluvící, evidentně najatá síla na odrazování žadatelů o cokoliv. Špatně vybraná. Přednesl jsem jí svůj požadavek, to znamená seznam všech možných i nemožných potvrzení, dopisů, vysvědčení atd., které budu potřebovat pro roční studijní pobyt v Kanadě. Povytáhla obočí. Stál před ní "sedmnáctiletý fracek v děravejch teniskách, odrbaných riflích, s lacinýma brejlema na nose a dožadoval se informací o cestě za několik set tisíc korun." Velmi neochotně mi předala formuláře a seznam potřebných listin. Různě se vyptávala a vytáhla ze mě, že nechci jet s agenturou, ani nemám v Kanadě příbuzné, že pojedu ke známým, a v podstatě se mi vysmála. "Ale chlapče, ty si myslíš, že pojedeš do Kanady? Takhle to přece nechodí, na to nemáte, vždyť je to děsně drahý..." Velmi nenápadně si mě dobírala, zato narážky na to, že jsem se snad zbláznil, šly opravdu hluboko. Normálně si ze mě dělala blázny a měl jsem co dělat, abych se ji nepokusil usměrnit dobře mířeným kopancem do mezizubních prostor.

Diskuze

6 příspěvků ( 6 nových)