Zvědavec - politicky nekorektní webzine

Na okraj

O ovečce a ovčácích

Lucienne( více o autorovi > )

10.7.2007

Ostatním ovečkám to jejich otcové berani a matky ovce říkali také, ale malá ovečka to brala tak nějak osobně (jak taky jinak) a začala tomu pomalu po letech i věřit. Když to každý říká, tak to asi tak je.

Postupem času se dostala mezi jiné ovečky a aktivně se zapojila do vědomého spásání trávy v dané kvalitě a kvantitě. Direktivní způsob vedení jejich vedoucích ovcí při sčítání norem plochy trávy, kterou musí ovce spást na kilo ostříhané vlny, jí opět připomněl, kam patří – do ohrádky s kolem dokola práskajícím bičem.

Ovečka sice brala jako fakt, že tedy asi musí být v té malé ohrádce a slýchat práskající bič, ale ve skrytu si myslela své. Vysnila si svět bez bičů a ohrádek, plný ševelících stromů, bublajících potůčků, modrého nebe se zářícím sluncem, zelené šťavnaté trávy a chutných bylinek. Snila o stádečku, které se bude prohánět po loukách volně a nespoutaně, po večerech si budou na vyhřáté pasece vyprávět báje o velké ovci a jejím beranovi, kteří přelstili samotný západ slunce a uvnitř sebe sama byla volná a šťastná.

Čím víc snila, tím víc vnímala kousance a poštěkávání ovčáckých psů, když vybočila z řady a podívala se na slunce místo toho, aby řádně a včas spásala trávu do dané výšky. Bič svištěl a sem tam přilítla rána. Ovečka začala být čím dál tím nespokojenější.

Jednoho rána se roznesla zpráva, že Hlavní ovčák z Horního dolního centrálu nařídil na zlepšení efektivnosti – při novém stylu spásání trávy do daných vzorců – kovové kuličky na ještě delších kožených bičích, které dosáhnou i na ty nejvzdálenější ovce. Ovčácké psy poslal na výcvik prohlubující jejich schopnost kousat tak, aby to nebylo vidět a přitom to víc bolelo a také se rozhodl zavést do ohrad proud pro hlídání ovcí.

Diskuze

32 příspěvků ( 32 nových)