Zvědavec - politicky nekorektní webzine

Na okraj

Tak už je to jisté: jsem dědkem

Vladimír Stwora( více o autorovi > )

17.8.2004

Tak přesně tohle se mi stalo. Mé dceři se narodil chlapec. Pojmenovali ho - jak na to přišli, nevím - Samuel.

Tím se má dcera stala matkou a já - dědečkem. Skutečným. Takže hlásím, že jsem splnil příkaz Přírody. Stále si totiž - na rozdíl od mnoha hlubokých filosofů bádajících složitě a marně po smyslu života - myslím, že toto je náš jediný smysl. Nic víc po nás Příroda nechce, než to, abychom předali své geny a odebrali se na věčnost. Jsme jen součástky obrovského komplexu života a toto je naše jediné poslání.

Sbohem dívky v minisukních. Sbohem flirty, rozmarné pohledy do očí. Sbohem střední věku, pevné zdraví, těšení se na dobré jídlo, pevný spánku. Už mě čeká jen málo. Nechápejte to, že si stěžuji. Naopak. Je to jediná spravedlnost, která postihne každého - lhostejno kolik peněz má v bance.

Očekával bych, že takový přechod z muže na dědu bude tak nějak důstojně slavnostní. Samozřejmě, nemluvím o ohňostroji, či květinách, či červených kobercích nebo delegacích pracujících, ale přeci jen bych rád vnímal jistou úroveň při sdělování mi tohoto faktu. Něco jako "tak človíčku, právě jsi vstoupil do poslední etapy svého života". Ale život sám má smysl pro komično a dovede si v důstojných chvílích zažertovat.

Dozvěděl jsem se tuto novinu při ranním močení!

Byl jsem právě ráno v koupelně, když za mnou přiběhla žena. Vrazila do dveří (nestačil jsem se ani zapnout) a prý "máš na záznamníku zprávu. Lucka má kluka!" Museli to tam nechat v noci, když jsme spali. Časový rozdíl mezi Prahou a Torontem je šest hodin.

Tak prosím. Povýšení do stavu dědkovství se mi dostalo zrovna při čurání. Kruci, není v tom nějaká symbolika?

Diskuze

55 příspěvků ( 55 nových)