Zvědavec - politicky nekorektní webzine

Kultura

Czech Bluegrass Showndown na Masaryktownu

Věra Kohoutová( více o autorovi > )

12.3.2001

Témata, která jsou stylu country&western tak blízké a které se tak krásně vyprávějí v bluegrassovém žánru: kytarista a zpěvák Zdeněk Breuer, banjista a zpěvák Pavel Turoň, baskytaristka Dáša Breuerová, mj. inženýrka - jediná žena, mandolinista, kytarista a zpěvák Frigo (Miroslav) Zapletal, Štefan Molnár s foukací harmonikou a houslista Honza Hanko.

Ten den byla sobota 24. února a koncert písní dlouhých cest po stopách Greenhornů se odehrál večer na Masaryktownu. Prostě se dohodli a bylo to. Neměli ani čas dlouho zkoušet. Na secvičení se sešli dvakrát, zkoušeli doma prostřednictvím pásků. Společně si naposledy zahráli před dvanácti lety. Život každého z nich odvál někam jinam. Nicméně touha se odvát nedala. Zahrát si společně písně, které kolorovaly jejich mladá léta, to byl ten večer vlastně večerem splněných přání.

Tehdy, když doma za tvrdého režimu potají poslouchali západní stanice, aby mohli slyšet melodii s anglickým textem, která je tolik přitahovala, si představovali, jak by to roztočili, kdyby jen více mohli. Kdyby jen měli takové možnosti jako "tam". V začátcích jejich láska k písním amerického venkova a trampu byl snad jenom dech romantiky. Později už cílevědomé vyhledávání, které je pobízelo k bluegrassu se dostat za každou cenu. Každý způsob byl dobrý. Písně měly skvělou melodiku, smysluplné texty a naprosto přesně vyjadřovaly to, po čem tolik lidí toužilo a co prožívalo. Muzikantskými vzory jim byli např. Bill Monroe, Lester Flatt a Earl Scruggs... Vzpomeňme také výborného interpreta Johnnyho Cashe ( který byl jako jediný zpěvák a hudebník za svoje celoživotní působení zapsán do Hall fo Fame jak v kategorii rock´n´ rollu, tak i v kategorii country&western music).

Připomeňme si historii

tolik populární skupiny Greenhorns.V šedesátých letech existovala celá řada kapel country&western stylu. Ovšem na špičce tehdy stáli Greenhorni. Pět kamarádů z trampské osady Hejkalů se v Praze v roce 1965 rozhodlo založit kapelu ve stylu country&western: Jan Vyčítal, Josef Šimek, Marko Čermák, Jirka Fallada a Petr Bryndač. Krátce nato se stali nejen populárními, ale díky svému muzikantství vystoupili až na špici umu tohoto hudebního žánru. To už se oficiálně mohla pořádat soutěž těchto skupin - Porta (původně to měla být Porta Bohemica), která svůj první koncert zaznamenala v roce 1967 v Ústí nad Labem. Greenhorni tam ještě nevyhráli, prvenství si odnášeli Rangers (americký folk a country). S touto skupinou vystupoval zpěvák Michal Tučný, který se o něco později ocitne v Greenhorns. V následujících letech odešel ze skupiny Jirka Fallada a houslista Petr Brydač (který se pak zase na chvíli opět vrátil), přišli Václav Češka, který zůstal v západním Německu, kde Greenhorns v roce 1968 vystupovali. Hned po návratu nahráli Greenhorns pro Supraphon EP, která obsahovala písně Já, vandrák a karbaník, Houston, A tak já zas v tom lítám a orchestrálku Banjo z mlžnejch hor s bravurně zvládnutými sóly Marka Čermáka na pětistrunné banjo. Změna se potkávala se změnou - skupinu posílil steel-kytarista a hráč na dobro Josef Dobeš a kontrabasista Vladimír Štýbr, který přešel ze skupiny Strings of Tennessee. Ovšem největší událostí byl příchod Michala Tučného (připomeňme si, že zemřel ve čtvrtek 9. března 1994), který se uvedl skvělými nahrávkami singlů Rovnou, tady rovnou a Vlak půlnoční. Greenhorns s Mirkem Hoffmannem nahráli album Písně amerického Západu, na kterém se mj. objevily T jako Texas (Michal Tučný a Josef Šimek), Má whisky (Jan Vyčítal) a Červená řeka (M. Tučný). Dalším rokem do skupiny přišel zpěvák Mirek Hoffmann a zpěvák a hráč na foukací harmoniku a bicí Tomáš Linka, kteří se poprvé představili na LP speciálu Na sluneční straně country&western music se skladbami jako jsou Zátoka, Proklatej vůz, Odjíždím v dál, Svatební zvony, Kočárem mým je vagón uhlí, Hardy. V roce 1972 byla skupina nucena změnit svůj název na Zelenáči. Ale to nic nezměnilo na jejich aktivitě. Po dvou letech vydali Zelenáči své zbrusu nové album Písně větru z hor s hity Odvolejte kněze, Bílá kytka, Ještě je čas, Jarní zpráva, Fellena z El Pasa (Michal Tučný). Bohužel, toto album znamenalo zároveň i tečku za zlatými časy Greenhornů. Mnozí členové skupinu opustili, např. speaker Petr Novotný, Tomáš Linka a Michal Tučný, kteří rovnou vstoupili do sestavy ústeckých Bluegrass hoppers, tehdy už hrající pod názvem Fešáci.