Jak čínský prezident Si Ťin-phing napravuje chybu dynastie Ming

Jan Vítek

19.2.2020 Komentáře Témata: Afrika, Čína 1205 slov

Nenajdete jiné místo na světě s tolika vojenskými základnami soupeřících národů jako v jihoafrickém Džibutsku, kde bují intriky a špionáž je předepsanou etiketou.

Hlavní město Džibúti s víc jak půl milionem obyvatel získalo pověst soudobé Casablanky, kde chybí jen Humphrey Bogart s Ingrid Bergmanovou a Rick Café.

Malé země s malými přírodními zdroji slují vynalézavostí, s níž se převtělily do finančních útočišť pro pochybné banky a změnily osud svého lidu. Džibutsko, třetí nejmenší země afrického kontinentu, našlo jinou cestu k hospodářskému rozkvětu: pronajmout svou neplodnou, písčitou, skalnatou zemi vojenským základnám.

Směrem k moři se Džibutsko otvírá k průlivu Bab-al-Madab spojujícím Rudé moře s Adenským zálivem Indického oceánu. Jeho sousedy jsou Eritrea na severu, Etiopie na západě a jihu a Somálsko na jihovýchodě.

Geostrategicky je to vstupní brána do Afriky par excellence. Angličtí a francouzští kolonizátoři pro ni prolili hodně krve, vlastní i domorodců. Spor ukončili v roce 1888 mírovou smlouvou, Francouzi vyhlásili nad džibutským přístavem protektorát, pak k němu připojili okolí a vzniklo Francouzské Somálsko. Po druhé světové válce bylo prohlášeno za zámořské území Francie a samostatnost získalo až v roce 1977. Stalo se tak v rámci francouzské dekolonizační politiky, kterou De Gaulle shrnul směrnicí „odejdeme, abychom zůstali“, čili předáme moc našim loutkám.

[...]

Z toho plyne, že Francie považuje tenhle strategicky důležitý kousek Afriky za svůj záhonek. Že nemohla odepřít Britům krví posvěcené právo do něho strčit vojenskou botu, je jasné. Washington jednal rovnou s džibutským prezidentem Ismailem Omarem Guellehem. Idem Italové a Japonci. Němci a Španělé se spokojují s podnájmem na základně francouzské cizinecké legie nedaleko Džibúti. Všichni žili v klidu pospolu (jsme přece spojenci), špehovali se navzájem, co kdo dělá, ale pak přišli Číňani, a všichni teď

špehují Číňany a ti špehují všechny ostatní. Selanka skončila. To bylo před třemi lety.

Kšeft s geostrategicky položenou zemičkou tvořící Africký roh je výnosný. USA platí 63 milionů dolarů ročního nájemného za základnu, Čína 20 milionů dolarů a Itálie 2.6 milionů dolarů. Francie byla rovněž zinkasována a dvě základny jí stojí každý rok 36 milionů dolarů. K tomu je nutno přičíst manu v podobě pracovních příležitostí pro místní obyvatele, obchodních zisků, jakož i zvýšené návštěvnosti místních barů a nevěstinců. Celkový přínos nelze vyčíslit ani odhadem.

Džibutsko je muslimská země, kde vládne šaria, která tam mhouří oči nad alkoholem a prostitucí. Když však se někdo potácí v opilosti na ulici, nebo líbá na veřejnosti, dostane dva roky vězení a je blahem bez sebe, že mu nepřidali padesát ran bičem.

Oficiální deník China Daily při otevření čínské základny v srpnu loňského roku napsal, že by mohla „pojmout zhruba deset tisíc mužů“, ale patrně i více, protože jejich úkolem bude „tvořit vojenský doprovod a vykonávat mírové mise v Africe a Západní Asii.“ Spojenecké mocnosti tvrdí něco podobného, také jejich základny v Džibutsku a mají mírové poslání, mezi jiným zamezit činnost pirátů podél somálského prostředí.

Je neskrývanou skutečností, že Západ má rád čínskou přítomnost v Džibúti jako příslovečnou blechu v košili. Nejvyšší americký velitel v Africe, generál Thomas Waldhauser, prohlásil letos v březnu před senátním výborem pro ozbrojené síly, že, kdyby Čína převzala džibutský přístav, mělo by to „velké důsledky.“ Přeloženo, museli bychom s sebou setsakra pohnout.

Generálovy obavy se nyní naplňují. Vláda mocí úřední znárodnila přístav, který vlastnila dubajská skupina DP World, a jedná o pronájmu s čínskou státní společností China Merchants Group, která postavila v Džibúti volnou obchodní zónu jako odraziště na celý černý kontinent. Je to součást velice ctižádostivého plánu považovaného za „projekt století“, na nějž čínská vláda přiklepla jako počinek víc jak šedesát miliard dolarů. Cílem je vybudovat novou hedvábnou stezku spojující tři kontinenty.

(Odbočka: Původní hedvábná stezka vedla ze Středomoří do Číny. Šel tam po ní mladý Marco Polo, a když se v roce 1295 vrátil už jako starý muž, napsal o tom, co viděl, spis nazvaný „Kniha zázraků.“ V té době Číňané už tiskli knihy na papíře, měli kompas a vynalezli střelný prach a rakety. Kritici tvrdili, že si vymýšlí. Něco vzdáleně podobného v drobném mě potkalo, když jsem z cesty po východním pobřeží od Pekingu k Šenženu sestavil knížečku „Dřímající obr,“ kterému, až se probudí, bude patřit jednadvacáté století. Vezměte víc jak miliardu lidí s bohatou kulturní minulostí, učenlivých, inteligentních, skromných, pracovitých, zbavte je pout, dejte jim do rukou moderní techniku a technologie a co udělají—předeženou všechny ostatní národy, napsal jsem v závěru. Reportáže skončily ve stoupě, protože Moskva se tehdy rozkmotřila s Pekingem během sporu o nezbytných reformách komunistického režimu, který odumíral. Sovětské vedení chtělo nejdříve „glasnost“ a potom „perestrojku.“ Čínské vedení trvalo na tom, že se musí  přestavět hospodářský systém a následně upravit politický. Jak to kde dopadlo, je historie. )

[Na snímcíc...]
Na snímcích je srovnání jak vypadal Šenžen před tím než Teng Siao-phing uvolnil lidu pouta a dnes.

Vlastně jde o dvě stezky, po nichž mají jít čínské výrobky do světa. Jedna pozemní do Evropy a druhá námořní do Afriky. Ta námořní začíná v Šenženu a vede do Džibúti. Odtud poputují čínské zboží do celého kontinentu po železnicích, které se už staví za dolary, kterých Čína má v podobě amerických dlužních úpisů přespříliš a ráda se jich zbavuje.

Spolehlivé údaje o rozsahu a rozptylu čínského pronikání do nejchudšího světadílu jsou těžko k mání. Co víme je, že vzájemné obchodní styky rostly a rostou závratnou rychlostí. Jejich objem činil 10.5, miliard dolarů v roce 2000, 40 miliard v roce 2005 a 173 miliard v roce 2015. Čína je v současné době africkým největším obchodním partnerem.

Číňané jsou v Africe považováni za vetřelce, ale historické skutečnosti dokazují pravý opak. Málo lidí si uvědomuje, jak hospodářsky a technologicky vyspělá byla Říše středu ve středověku. Před pěti sty lety měla námořní flotilu čítající 317 lodí se sto dvacet metrů dlouhými koráby (Kolumbusova Santa Maria byla kocábka, měřila jen devatenáct metrů). Každý čínský koráb měl několik palub, až devět stěžňů, dvanáct plachet, pohodlné kabiny pro velitele i posádku. Pod velením admirála Ženg Hi (1371-1433), se Číňané plavili do Afriky a zpět , ale možnost ji dobýt a obsadit nevyužili. V roce 1470 vláda dynastie Ming zničila všechny admirálovy mapy a lodní deníky, aby se námořní výpravy nemohly opakovat. O půl století později dala příkaz spálit tlející koráby v přístavu a uzavřela Říši středu za Velkou zdí. O důvodech, které vedly dynastii Ming k pomýlené politice isolacionismu, se historici nepřestávají bavit.

Dnes prezident Si Ťin-pching dělá vše, aby chybu Mingů napravil. Pravidelně, rok co rok, navštěvuje africké země, uzavírá smlouvy na výstavbu infrastruktur, továren, škol a nemocnic. S čínskou finanční a technickou pomocí vyrůstají jako houby po dešti.

Si Ťin-pching říká Afričanům, také jsme žili v bídě a podívejte se, co jsme za čtyřicet let dokázali, dělejte to jako my a změňte svoji zemi. Nabízí Africe, a nejen jí, nový model hospodářského a společenského rozvoje. Můžete si o něm myslet, co chcete, ale jedno mu nikdo nemůže upřít: je úspěšný. Co nového může nabídnout Západ kromě frází o svých morálních a mravních hodnotách? Genderismus? Me too? LBGT?

Známka 1.1 (hodnotilo 106)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

17

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc červenec přispělo 35 čtenářů částkou 5 852 korun, což je 17 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
IBAN: CZ4720100000002000368066
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: SK5883300000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
15SucVps1Cpxd6ahR6uxx6SJiR16SZgR7b

Další možnosti platby ›

Ve zkratce

Zemřel řidič autobusu, kterého napadli migranti. iDnes mlží11.07.20 00:03 Francie 2

Černoši v USA terorizují bílé ženy a ještě se tím chlubí10.07.20 14:19 USA 0

Podivná stránka, podivné odhady budoucnosti10.07.20 13:58 Neurčeno 4

Poslanec Válek (TOP09): možná bude třeba očkování proti COVID-19 jako povinné09.07.20 16:40 Česká republika 1

Černoši se rozhodli nenakupovat u bílých, aby je potrestali. Tak si nakoupili předem08.07.20 12:11 USA 0

Další vystoupení proti bílým07.07.20 21:56 Česká republika 1

Spravedlnost u nás07.07.20 21:25 Česká republika 1

Primátor Grenoblu (Evropští Zelení/Piráti): Zlegalizujme ilegální migranty07.07.20 21:14 Francie 0

Georgia vyhlásila stav ohrožení - Black Live Matters zastřelili 8letou černošskou holčičku07.07.20 20:40 USA 2

Víkend v New Yorku po reformě policie: 45 přestřelek a 11 mrtvých07.07.20 18:44 USA 2

Vice prezident Zimbabve obvinil ze 40 leté krize v zemi bělochy: Nic nás nenaučili!07.07.20 17:31 Zimbabve 0

New York Times: Budeme psát Black s velkým písmenem a white s malým07.07.20 12:27 USA 1

Tlusté černošky se cítí diskriminované. Chtějí určovat módní trendy06.07.20 19:38 Británie 3

Jurij Bezmenov - Umění subverze | Psychologická válka06.07.20 13:37 Neurčeno 4

Německo vládne EU: Migranty přijmete! Postaráme se, vzkázalo i Česku06.07.20 10:52 Česká republika 7

Itálie opět vyměkla, dovolila pašerákům dopravit do Sicilie další várku afrických kobylek06.07.20 00:05 Itálie 0

V Portalnd Oregon zničili sochu jelena04.07.20 21:19 USA 2

Mohou prdy přenášet koronavirus?04.07.20 17:40 Austrálie 9

Pokračujte! Dvojice právníků brání svůj dům se zbraní v ruce před útokem lůzy04.07.20 15:04 USA 6

Už začínají vidět přínosy multikulturního obohacení i mainstreamová média04.07.20 14:19 Francie 0

Měnové kurzy

USD
23,60 Kč
Euro
26,67 Kč
Libra
29,79 Kč
Kanadský dolar
17,37 Kč
Australský dolar
16,40 Kč
Švýcarský frank
25,08 Kč
100 japonských jenů
22,08 Kč
Čínský juan
3,37 Kč
Polský zloty
5,97 Kč
100 maď. forintů
7,55 Kč
Ukrajinská hřivna
0,87 Kč
100 rublů
33,37 Kč
1 unce (31,1g) zlata
42 464,92 Kč
1 unce stříbra
441,71 Kč
Bitcoin
217 922,22 Kč

Poslední aktualizace: 11.7.2020 18:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 4 998