Zvědavec - politicky nekorektní webzine

Komentáře

Nová eugenika a nástup globální vědecké diktatury

Technologická revoluce a budoucnost svobody, 6. část

Andrew Gavin Marshall( více o autorovi > )

30.7.2010

Dvěma důležitými organizacemi, utvářejícími zelené hnutí, byly Conservation Foundation a Resources for the Future, které se z velké části spoléhaly na finance od Rockefellerovy a Fordovy nadace, a obě ochranářské organizace zajímavým způsobem pomohly „nástupu vyloženě pro-korporátního přístupu k ochraně zdrojů“.⁽⁶⁴⁾ Laurance Rockefeller působil jako správce Conservation Foundation a v 50. a 60. letech ji každoročně daroval 50,000 dolarů. Conservation Foundation byla založena Fairfieldem Osbornem, jehož bratranec, Frederick Osborn, se stal dalším prominentním hlasem v ochraně prostředí.⁽⁶⁵⁾ Frederick Osborn pracoval také v Rockefellerově Radě pro populaci a byl prezidentem Americké eugenické společnosti.

V r. 1952 Fordova nadace vytvořila organizaci Zdroje pro budoucnost (RFF), (stejný rok, kdy Rockefeller vytvořil Radu pro populaci), a původním zakladatelem byl také „hlavní poradce Johna D. Rockefellera ml. pro záležitosti ochrany prostředí“. Laurance Rockefeller se přidal k představenstvu RFF v r. 1958, a RFF v r. 1970 dostala 500,000 dolarů od Rockefellerovy nadace.⁽⁶⁶⁾ Fordova nadace také přistoupila k vytvoření Obranného fondu životního prostředí (EDF), Rady pro obranu přírodních zdrojů (NRDC) a Právního obranného fondu Sierra Club.⁽⁶⁷⁾ McGeorge Bundy, který byl prezidentem Fordovy nadace od r. 1966 do r. 1979, kdysi uvedl, že „vše, co nadace dělala, by bylo možné považovat za „vytváření světa bezpečného pro kapitalismus“.⁽⁶⁸⁾

Zcela jistě je jednou z nejpřednějších, ne-li nejprominentnější zelenou organizací na světě, World Wildlife Foundation (WWF). WWF byla založena 11. září 1961 sirem Julianem Huxley, prvním generálním ředitelem organizace OSN, UNESCO.⁽⁶⁹⁾ Sir Julian Huxley byl také od r. 1925 doživotním správcem Britské eugenické společnosti, a jejím prezidentem v letech 1959-62. V životopise Juliana Huxley na internetové stránce Britské eugenické společnosti (nyní známé jako Galton Institute – výzkumné genetické centrum) je uvedeno, že: „Huxley věřil, že eugenika bude jednoho dne považována za cestu vpřed pro lidskou rasu“ a že „může být potřeba katastrofické události, aby se evoluce dala do pohybu rychleji, protože vyhynutí dinosaurů poskytlo savcům jejich příležitost převzít svět. Stejné je to s myšlenkami, jejichž čas zatím nenadešel; musí přežít období, kdy nejsou obecně vítány. Stejně jako malí savci v době dinosaurů museli čekat na svoji příležitost.“⁽⁷⁰⁾

V r. 1962 Rachel Carson, americká námořní bioložka, vydala svoji klíčovou práci Tiché jaro, které bylo dlouho připisováno, že pomohla založit moderní zelené hnutí. Její kniha se z velké části točila kolem kritiky pesticidů, jako látek škodlivých pro prostředí a zdraví lidí a zvířat. Obzvláště je považována za počáteční sílu za kampaní proti DDT. Carson zemřela v r. 1964, ale její odkaz byl vytesán do kamene objevením se zeleného hnutí.

Fond na obranu životního prostředí byl založen v r. 1967 s konkrétním cílem zakázat DDT. Část jeho financí z počátku pocházela z Fordovy nadace.⁽⁷¹⁾ To také urychlilo vytvoření Agentury na ochranu životního prostředí (EPA), oficiální americké vládní agentury, v r. 1970. V r. 1972 EPA zakázala používání DDT ve Spojených státech. Od té doby „se zákazy DDT šířily a byly vynucovány tlakem NGO, vynucovacími smlouvami a hrozbami ekonomických sankcí ze strany nadací, států a mezinárodních agentur pomoci.⁽⁷²⁾

DDT je široce považováno za karcinogen, a většina lidí nikdy zákaz DDT nezpochybňovala, dokud nepochopila účinky používání DDT mimo rámec aspektů životního prostředí. Obzvláště se musíme podívat na Afriku, abychom pochopili významnou roli DDT a to, proč musíme přehodnotit jeho potenciální používání, a zvážit pro a proti. Musíme sem vnést „lidský prvek“ a dát ho do rovnováhy s „prvkem životního prostředí“, místo abychom prostě odepsali lidský aspekt této problematiky.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v r. 2000 uvedla, že „malárie nakazila více než 300 milionů lidí. Zabila téměř 2,000,000 lidí – většinu z nich v subsaharské Africe. Více než polovinu obětí tvoří děti, které umírají měrou dvě za minutu, či 3,000 za den“, a že „od r. 1972 zemřelo na tuto obávanou nemoc více než 50 milionů lidí. Mnozí jsou oslabeni AIDS nebo úplavicí, ale ve skutečnosti umírají na malárii“. Jen v r. 2002 zemřelo na malárii 80,000 Uganďanů, z nichž polovina byly děti.⁽⁷³⁾ Faktem je, že:

Žádná jiná chemikálie se DDT nepřibližuje co se týká dostupnosti, účinnosti při vypuzení komárů z domů, likvidace všech, kteří přistanou na zdech, a desorientace těch, kteří nejsou odpuzeni nebo zabiti, kdy z velké části eliminuje jejich nutkání kousat v domech, které jsou ošetřeny jednou nebo dvakrát ročně malým množstvím tohoto zázračného pesticidu.⁽⁷⁴⁾

Článek bude otevřen od 30. září 01:21 SEČ

Diskuze

3 příspěvků ( 3 nové)