O dánském školství

A také o psaní tiskacím písmem

Lucie Ramsonius

10.5.2010 Komentáře Témata: Vzdělání 2964 slov

Psát o školství v Království dánském by se dalo velmi zasvěceně a obšírně. Já se zde jako laik pokusím zachytit alespoň některé postřehy, odlišnosti a tendence, kterých jsem si při svém dvanáctiletém pobytu jako matka tří dětí v Dánsku všimla a které mohou být pro Středoevropana – českého rodiče i pedagogického odborníka - zajímavé a poučné, zejména v době, kdy do Čech jsou přesunovány experimentální reformy, již déle prováděné na Západě. (Mimochodem článek v iDnes uvádí, že v Jinonicích ve Waldorfské škole se děti učí psát tiskacím. Ale ony se tam učí psát také, a hlavně psacím a až do deváté třídy píší perem. Takže pozor na mlžení médií. Článek v každém případě vyvolal na stránkách zajímavou a bouřlivou diskusi.)

Dánsko jsem poznala jako zemi sociálního zabezpečení a společenských institucí.

“Denní péče” pro nejmenší

Coby novopečenou maminku mne zpočátku překvapil fakt, že instituce do velké míry přebírá péči a výchovu jedince již od jeho šesti měsíců (ve Švédsku až od 18 měsíců, plus každý otec tam vybírá povinnou otcovskou dovolenou stejně jako matka, ať chce či ne)! Tehdy se velká většina matek vrací v Dánsku do práce (ve Skandinávii je zaměstnáno kolem 89 procent všech žen). Půlroční batolata se tak dostávají do tzv. "denní péče", kde se o čtyři až pět mrňátek stará doma jedna matka. Dalšími stupínky jsou pak od dvou let jesle a od tří do šesti roků školka. Většinou klidní a bodří Dánové jsou, jak sami o sobě říkají, silného "kmenového" cítění, takže pečují o své svěřence ve svých dobře vybavených institucích všeobecně zodpovědně. Četla jsem ale několik odborných článků, ve kterých autoři na příliš brzkou institucionalizaci dětí naříkali, a přisuzovali jí přičinu nedostatečného rozvoje slovní zásoby u mnoha dětí a pozdější potíže s dánštinou ve škole. Prostě se dětem i přes celkově dobrou péči nedostávalo dostatečné pozornosti dospělých a starších členů společnosti, kteří by si s dětmi jednoduše povídali či přímo rozvíjeli jejich jazykové schopnosti.

Mateřské školy jsou v Dánsku rájem pro děti, pokud v nich tyto nemusí strávit často skoro celý den od brzkých ranních do pozdně odpoledních hodin, zejména v zimním temném období. (Předbíhám z důvodů souvislostí: k tak brzkému "osamostatňování" se později v pubertě přidává i ekonomická samostatnost. Mládež již od 16 let je velmi dobře (s nízkou daní) placena jako pomocná síla v obchodech a velkoobchodech, čehož studenti opravdu ve volném čase využívají. Často již v osmnácti letech tak mohou zkoušet žít po svém a ve svém bytě, bez ekonomické závislosti na rodičích).

Základní školství

Přistupme nyní konečně ke školství. Systém základních devíti či desetiletých škol je v Dánsku od 60. let v procesu průběžné restrukturalizace. Žáci se mají ve škole cítit především příjemně. Mají se do školy těšit. Pozornost se věnuje žákově individualitě, respektují se jeho schopnosti i neschopnosti.

O psaní:

V posledních dvou desetiletích se děti učí psát v první třídě tiskacím písmem a důraz se klade na čtení. (Teprve ve druhé třídě se seznamují s psacím písmem a ve čtvrté třídě v kreslení s krasopisem.) Děti, které mají přirozeně souměrné písmo, často dívky, nemají problémy psát úhledně tiskacím písmem. Mnoho dětí píše tiskacím písmem také neúpravně a dost nečitelně. Rychlost nehraje tak velkou roli, neb se nepíší diktáty.

V dánštině děti sice již v druhé třídě mají psát dle vlastní fantazie krátké slohové práce, ale ještě systematicky nezačaly ani s nácvikem psaní celých vět. Učí se totiž především číst. Chybí důsledný nácvik diktátů a krátkých domácích úkolů, které by současně upevňovaly znalosti psaní, které je tak odlišné od dánské výslovnosti. Všimla jsem si, že děti měly často učební sešity až rušivě či dokonce vulgárně ilustrované (např. angličtina pro 4. třídy měla jako extrém za rámcového průvodce učivem skoro na každé stránce halloweenskou opravdu hnusnou čarodejnici se spoustou zašmodrchaných, počmáraných, nesourodými detaily přesycených ilustrací. I dospělý člověk by měl problémy se soustředit na text)!

Mnohé pedagogické informační zdroje (Učitelské noviny, rubriky apod.) uváděly překvapivý stoupající počet dislektiků. Nikdo nepřišel s odpovědí či studií, zda tyto relativně nedávné experimenty mohou souviset s novým zásadním problémem psaní a soustředění! Krok po kroku detail po detailu se školství mění, svět se také mění. Kontinuum je však základním předpokladem návaznosti vývoje kultury. A písmo je základním stavebním kamenem. Naše kultura se vyvíjela po staletí do vyšší intelektuální podoby a písemná estetická disciplína k ní po celou dobu patřila. V Dánsku jsem jako rodič trpěla, když jsem viděla, jak věk, ve kterém děti jsou přirozeně tvárné pro trpělivé učení se psaní, čtení a přednesu básní, za asistence i rodičů, tedy vztahu ke kořenům jazyka, a tím i kultury, jsou z podstatné části nevyužité, jsou nedůsledné a zanedbané, a zbytečně zjednodušované věčnou hravostí v době, kdy se dítě již dokáže pojmově dobře soustředit.

Bylo to tímto systémem, že můj syn měl potíže s úpravností písma, a psal i četl pomalu? Rodič byl v Dánsku zcela odsunut ze scény, neboť kromě pozdějších projektů, úkoly, které by měl rodič pravidelně kontrolovat či alespoň podepisovat, neexistovaly. Když jsme se přestěhovali do Vídně, z hluboka jsem si oddychla, protože dcera, která byla teprve ve druhé třídě, přešla na česko-rakouskou bilingvní školu Komenského, kde se její “koňské” tiskací psaní záhy proměnilo v krásných úpravných písankách a sešitech, pod vedením výborné učitelky češtinářky paní Křenkové. Na dceři byla změna těchto dvou psacích systémů zcela jednoznačně pozitivně vidět. Vlastní individualita a svoboda projevu nemá jít na úkor sebedisciplíny. Z vlastní zkušenosti jsem pro starou školu výuky písma, pro řád základů souvislého psaní. At si děti později vyberou. Psát může pak každý podle vlastní potřeby.

Verbální projev versus psaný?

Pro současný trend dánského školství, a výuky dánštiny, je důležité se vyjádřit verbálně, nebát se říci svůj názor, což jsou nesporně pozitiva, ale... Je běžné, že děti po dlouhá léta základní školy dělají chyby v zcela jednoduchých slovech, a často se pak základy dánštiny doučují později v tzv. školách pro dospělé (VUC), drahém výdobytku sociálně demokratické vlády Paula Nyrupa z 80. let (mají blízko k Volkshochschule v Německu a Rakousku, kde poskytují i možnost doplnění si středoškolského vzdělání).

Známkování od 7. třídy

Žáci nejsou většinou až do sedmé třídy vůbec známkováni, ani pravidelně jednotlivě chváleni či odměňováni. Ve školách, které jsem poznala nepoužívali učitelé pravidelně diktáty a písemky opakující učivo. Znalostní kvocient byl v statistickém porovnání s ostatními evropskými zeměmi pod průměrem.

V Dánsku se klade, jak jsem se již zmínila, velký důraz na sociální výchovu a osobní zodpovědný postoj. Problémy s chováním se ihned aktivně řeší. Hodně se diskutuje: jaký je "můj" názor, co se "mně" líbí, nelíbí. Děti jsou společensky relaxované, sebevědomé, často solidární a schopné spolupráce na skupinových obvykle i týdenních projektech, které jsou v dánských školách na téměř měsíčním pořádku. Učitelé se jejich přípravou nenudí, ba jsou až přetíženi, aby mnohé projekty byly zajímavé. (Tím trpí ale jejich rodiny, a hlavně jejich vlastní děti! Znala jsem některé "velmi zodpovědné a schopné" pedagožky osobně. Pracovaly doma i pozdě večer a jejich děti byly u sebe na počítači. Nechci ale odbíhat.)

Velkým uměním a úkolem škol je najít tu správnou rovnováhu mezi těmito tzv. tematickými týdny a pravidelnou výukou znalostních základů, na kterých by děti mohly stavět dále. Bylo mi řečeno, že při skupinových projektech se ne vždy všechny děti stejně zapojí. Inteligentní se musí přizpůsobit průměrným, či průbojným, nebo prostě projekt udělají vlastně sami, a ostatní nebo slabší žáci mají větší příležitost se "svézt" s ostatními. Navíc takový typ individuálního přístupu vyžadoval často 2 pedagogy ve třídě. Mnoho času se strávilo přesuny, prostoji apod. To jsou detaily, které je třeba brát v potaz.

Moderní učitel

Autorita moderního dánského učitele má stavět na kamarádskosti a kolegiálním přístupu, zajímavosti a originalitě podání učiva s nejlépe zábavnou formou. Žáci oslovují učitele jménem, neb v Dánsku je nyní běžné si tykat. Žáky, nemusí některé předměty vůbec zajímat, takže se stane, že děti se třeba domluví a hodinu v nejlepším případě mlčením, či házením ostré tužky na tabuli, bojkotují. (První zkušenost je přímo od mé příbuzné - mladé skandinávské pedagožky z výuky hudební nauky. Po půlroční praxi na škole z ní odešla. Druhá z výuky ve škole mých dětí.).

Pozitivní zkušenosti mám z některých pedagogických tvůrčích přístupů osobností Waldorfské školy. Zažila jsem je v Holandsku jako pečovatelka o dítě předškolního věku. Negativní zážitky mám ale jako matka z menší soukromé waldorfské školy v Dánsku. Způsobila je nutnost přijmout z ekonomických důvodů (tam, kde není finanční podpora státu, či je malý zájem) mnoho slabších až problémových žáků, kteří pak mohou narušovat tvůrčí atmosféru těchto škol.

Svobodné školy

Již od 70.let existuje v Dánsku celá řada tzv. svobodných škol, soukromých, či z části dotovaných státem, které experimentují nejen s formou školství, ale i s osobností učitele a žáka.

Z extrémních negativních případů takových experimentů jmenuji pro výstrahu třeba hodiny plavání - včetně učitelů - bez plavek, poznamenávající děti podle jejich výpovědí šokujícími vzpomínkami na celý život. (O pedofilii se nebudu rozepisovat, ale zmíním se jen o faktu, že v Dánsku je nepochopitelně oficiálně povolen spolek pedofilů...).

I vymoženosti se někdy mohou zvrhnout ve slabosti. Tzv. demokracký přístup, který proti dřivějšímu autoritářství volí dnes extrémní liberalismus a tzv. "lowest common denominator", se rozpadá v nižších úrovních na asociální anarchii a její společenské následky. Škodí nakonec samotnému rozvoji osobnosti žáka, který ztrácí základní vývojové společenské souvislosti. Škola nemá být nuda, ale také ne pouhá zábava bez povinností a disciplíny.

To ale nezvládá někdy nejen vedení škol, ale především komerčně i jazykově amerikanizovaná mass media působící na ovlivňování životních hodnot dětí a mládeže často větší měrou než škola. Promiňte, ale většina odpoledních či večerních pořadů pro děti a mládež v dánské televizi byla buď lehce "přiblblá" nebo kýčovitě bizarní, o silně sexualizovaných (už vůbec ne romantických, ale často cynických) hudebních pořadech "pro mládež" nemluvě.

Pro informaci křesťansky věřícím: tento stav uvolněnosti mravních hodnot je dosud částečně vyvažován tradicí, tedy vysokým procentem škol křesťansko-protestantského původu sdružujících mnoho dětí školního i středoškolského věku ve skautských organizacích apod. Snaha o lidskost v prožívání každodenní křesťanské pospolitosti propojuje dosud následovníky (přední průkopnické protestantské osobnosti) Gruntwika (dánského kazatele, skladatele a pedagoga 19.stol.). Tito se sdružují a dělí v různě aktivní mise. Křest a zejména biřmování je v těchto širších kruzích tradiční dánské společnosti důležitým rituálem pro mládež - bohužel stále více materiálně zajímavou. Čtrnáctiletí dostávají veliké dary od všech příbuzných. (O co původně jde, je mnohým méně známé.)

Multikulturalizace

Relativně novou tematikou ve školství je multikulturalizace, která se pomalu vynořuje do každodenní reality teprve posledních patnáct let. V Dánsku přibylo především od roku přelomu tisíciletí Somálců, Pákistánců, Iránců apod. Blonďatý dánsky mluvící žák (třeba z Jutského farmářského poloostrava) se poprvé i v malých městech setkává s různobarevnými a jinak mluvícími dětmi. Časy se mění: pedagogové se speciálně přeškolují, žáci dostávají speciální statut. Pokud jsou malí, dánsky se mluvit snadno naučí. To jen jejich rodiče mívají s dánštinou a zároveň s pracovní integrací často nepřekonatelné obtíže.

Je zajímavé zmínit se o problematice dvojjazyčných dětí ještě z hlediska sociálně-kulturního. Je známo, že mládež tzv. druhé generace cizinců - přistěhovalců z třetího světa - prodělává krizi identity, projevující se rebelstvím jak vůči své původní, vykořeněné, tak vůči dánské pouze částečně a povrchně přijaté kultuře. Bilingvní na obojí kulturu zaměřená škola je podle mého názoru v takovém případě alespoň částečným řešením.

Jinak se mládež dopouští často výtržností a agresivních až kriminálních činů. Osobně jsem byla dvakrát svědkem agresivního chování mladých Somálců v autobuse - jednou dokonce následovaného fyzickým napadením Dána, který se je snažil slovně usměrnit, aby v autobuse tak hlasitě nevyváděli. To bylo ještě před deseti lety v tak malém městě jako je Kolding nemyslitelné. Hluboce rozesmutňující je na tomto jevu fakt selhání zdravé soudnosti a zodpovědnosti politiků v experimentu integrace zcela odlišné křesťansko-protestantské kultury dánské (s velice specifickou jazykovou výslovností) a somálské (muslimské, s barbarskou tradicí dívčí ukrutné obřízky apod.) Jaké plody přinášejí tyto odvážné syntézy vidíme např. na ohnivých nepokojích mladých gangů ve větších městech. Ženy a dívky se západnímu standartu života, pokud mohou, přizpůsobují všeobecně snadněji než nezaměstnaní, často do neurotické agresivity frustrovaní muži, ubližující pak i vlastní rodině. Vznik domů pro takto týrané ženy s dětmi je toho v Dánsku důkazem. Sociální pomoc těmto rodinám pak výrazně zatěžuje státní rozpočet.

Šetření ve školství

Přestože je Dánsko zemí hospodářsky velmi pokročilou a schopnou, začalo se s příchodem nové vlády od roku 2002 i ve školství šetřit. Dříve to nejdůležitější - 1 počítač na žáka - je nahrazen skromnějšími kvotami v již tak pěkně zařízených dánských školách. (Zajímal by mne třeba jeden detail: Nesčetné černobílé pracovní kopie, které žáci v hodinách dostávají, v zápětí vyplněné vyhazují. Jednak to učí neúctě k věcem, a pak nestojí nakonec tyto kopie více než jedna pěkná učebnice a dva "trvanlivé" sešity?)

Na druhé straně Dánsko podporuje velkorysé a velkolepé komplexní studijní projekty pro mezinárodní studium. Na dánské školy jezdí studovat více a více zahraničních studentů, například i čínských, kterým má dánský systém co nabídnout. Dánsko se takto snaží potýkat s vysokou "emigrací" absolventů dánských universit do zahraničí.

Sebevraždy dívek

Další krutou tendenční skutečností, vedle epidemie obézních televizních a počítačových `junk food` hochů a dívek, je zvyšující se sebevražednost zejména mladých dívek mezi 14. a 15. rokem. V té době již mnohé berou tzv. P-pilulky a žijí aktivním sexuálním životem. Emocionální rovnováha takových dívek-dětí, bombardovaných televizními předlohami soběstačných, samostatných suverénních ČASTO PROMISKUITNÍCH hvězd, podlehne někdy tvrdým zkouškám z emocionálního zklamání či sexuálního zneužití, z alkoholu, drog, rozvodů rodičů, a někdy i z dánské depresivní tmavé zimy. Ani tzv. sexuální školní výchova v ranných stádiích dětství a mládí těmto sociálním tragédiím preventivně nezabrání, pokud ji někdy sama předčasným probuzením zájmu nepomáhá urychlit. (NA TOTO TÉMA UVEDU ZVLÁŠŤ ČLÁNEK.)

Mimochodem v Dánsku neexistuje zákaz prodeje alkoholu nezletilým! Navíc výrobci sladkých nápojů sami navykají své budoucí zákazníky na nízké procento alkoholu v limonádách a kakau, které je prý i pro mládež únosné. Já to osobně považuji za trestuhodnou rafinovanost a zírám jen, co dnes pro zisk kdekdo může legálně(!) udělat.

29 % studentů nedokončilo školu

Ze statistiky roku 2003 vyplývá, že v kodaňském kraji středoškolské školství nedokončí až 29 procent studentů! Pro průměrné a podprůměrné žáky je jistě těžké přejít z volné základní školy na školu střední, kde se náhle vyžaduje sebekázeň, samostatnost při vypracovávání vlastních projektů, rozhled a přesnost. Talenti tyto vlastnosti mají, a Dánové mají talentované děti, ale mají nyní i více znalostně průměrných a podprůměrných, kteří pokud mají chuť, vůli a peníze či podporu, mohou navštěvovat některé z nesčetných již zmiňovaných svobodných škol zaměřených na sport, drama, hudbu, atd. Zde si mohou odpočinout třeba jen na rok od své osobní či rodinné frustrující situace a hledat novou inspiraci. Mají záchrannou sociální síť.

Tyto alternativní, stejně jako mnohé státní i privátní školy kladou velký důraz na každodenní pohyb žáků na čerstvém vzduchu (i za chladného či mírně vlhkého počasí). Tomu uzpůsobují rozvržení přestávek tak, aby měly děti čas jak na klidnou svačinu a oběd, tak na každodenní minimálně patnáctiminutovou pauzu na školním dvoře, hřišti či zahradě se zelení a nejrůznějšími prolézačkami. Tento pozitivní aspekt skandinávských škol považuji za významný faktor přispívající k harmonickému rozvoji vztahu dětí k přírodě!

(Ve Švédsku znalostní problémy řeší snižováním úrovně požadavků při maturitě. Ve skandinávských statistických výsledcích už poslední dobou vždy vítězí Finsko. Jen v angličtině je Švédsko O.K.) Amerikanizace skandinávské kultury v tomto problému hraje přední roli. Hollywood s propagací falešných násilných idolů a konzumního životního stylu, sexualizací, homosexualitou a pornografizací kultury, filmu, počítačových násilných her a hudby má jeden z hlavních podílů na subtilní kriminalizaci společnosti, (média pak zpráv a lobysté, evt. tzv.“multinationals” korupcí autorit.) Na děti tyto věci podvědomě jistě působí, nechávají se ovlivnit a řídit – programovat ve “volném” čase. Stačí se jen dívat a “zvykat si”. Děti hodně bohatých jsou posílány na soukromé elitní školy, kde je studijní režim jako v původních reálných gymnáziích a kde jde o to stát se právníkem, ekonomem, a řídit společnost.

Výuka náboženství

Jak je to v Dánsku s náboženstvím a duchovností? Hodiny křesťanství se přejmenovávají na náboženství či se zcela ruší, hlavně tam, kde je ve třídě více muslimských dětí. U mladé vysokoškolské generace je zájem o duchovní a náboženská témata zřetelný. Na politické úrovni se řeší například otázka, zda muslimské dívky mohou ve školách a obchodech nosit šátky či ne...

Závěrem

Dánsko je sociálně důsledně zinstitucionalizovaná pohledná bohatá zem a dosud tradiční v loajalitě k symbolům dánského království, královně i politikům. Zároveň je zemí, která se benevolentně otvírá všem experimentům. Myslím, že dobrý pedagog je v této době po všech stránkách zkoušen. Je též přetěžován příliš častými restrukturálními změnami. Informační a globalizační revoluce hrají svou roli a každý, i v dánském školství, se s nimi vypořádává po svém, dle svých schopností. Vyhořelých pedagogů je také dostatek. Kolik je všestranně odpovědných inovátorů školství a kde jsou? Jak jsou schopni rozhodovat směrem historického vývojového kontinua k společnosti zdravé, tvořivé, diverzní, a současně hodnotově zodpovědné? Jsou způsoby rozhodování ve vládě o těchto záležitostech v zájmu Dánska a jeho harmonického kontinua?

Všechny tyto otázky a témata stojí nyní na prahu Čech a vlády ministerstva v Praze. Kdo a jak bude rozhodovat a podle čeho? Diskuse a články v novinách čeří hladinu zájmu, přinášejí důležité názory odborné i neodborné veřejnosti, ale nic neřeší. Kde je rovina - rada odborníků zabývajících se všestranně touto problematikou? Ráda bych slyšela a četla všude z odborných kruhů uspokojující důslednou diskusi, a posléze vytišťěnou podrobnou odpověď pro širokou odbornou veřejnost – s možností odezvy a přímé rezonance - než se o čemkoliv ve školství - natožpak o písmu, rozhodne. FINANCOVÁNÍ projektu v této krizové době je podle uvedených informací zbytečně náročné - z peněz již tak dost zadlužených daňových poplatníků.

P.S.: A ještě mi dovolte malou ale zásadní poznámku k celému západnímu systému, nejen školství. Primář francouzské porodní kliniky doktor LeBoye se jel na stará kolena učit znovu rodit děti bez traumatických západních metod do Indie. Jean Leadloffová ve své knize Koncept kontinua pro nás zase zpětně objevila v pralesích Jižní Ameriky základy mateřské předškolní netraumatické výchovy. Pokud by se jen tyto dvě zásadní metody v naší společnosti rozšířily a začaly převádět do praxe, pak by se i naše školství začalo na jejich základě dále podstatně vyvíjet.

Známka 1.8 (hodnotilo 46)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

44

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc duben přispělo 93 čtenářů částkou 13 306 korun, což je 44 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
IBAN: CZ4720100000002000368066
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: SK5883300000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
1CuErU28m5a2tod9eZjnkY4sdidBVMpX6K
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Podivná shoda: Co dávalo Národní divadlo před 80 léty a dnes18.04.19 13:08 Česká republika 2

Policie zatkla v newyorské katedrále muže s kanystry s benzínem18.04.19 12:31 USA 1

Hyperkorektní Slováci řeší SMS, kde učitelka nazvala cikánku cikánkou18.04.19 12:02 Slovensko 4

Aha, už to přiznávají. Požáru v Notre-Dame předcházela série vandalských útoků proti kostelům17.04.19 20:19 Francie 5

Infovojna.sk připravuje rozšíření o obrazovou část vysílání16.04.19 14:27 Slovensko 0

Požár katedrály Notre-Dame15.04.19 23:24 Francie 11

Vysielacie stožiare mobilného signálu na streche. Nevypovedateľná "zmluva s diablom".15.04.19 13:18 Slovensko 7

Neff z Neviditelného psa se zbláznil, podívejte, co píše o Assangeovi13.04.19 10:13 Česká republika 3

Assange může být znovu stíhán za znásilnění ve Švédsku12.04.19 19:11 Švédsko 7

Pořadatelé ruší festival v Otrokovicích, kapely odmítly hrát s Ortelem12.04.19 16:00 Česká republika 3

Škola v Barceloně zakázala knihy o Karkulce či Růžence. Jsou moc sexistické12.04.19 12:57 Španělsko 5

Ekvádor zadržel spolupracovníka Assange12.04.19 12:54 Ekvádor 1

Assange zatčen britskou policií11.04.19 12:02 Británie 6

Britský supermarket stiahol z predaja tmavé čokoládové “škaredé káčatko” a ospravedlnil sa zaň11.04.19 10:47 Británie 0

,Digitální stres 'mění psychiku dětí 11.04.19 10:18 Česká republika 4

Odzbrojení schváleno. Teď je na řadě Generální guvernérka10.04.19 19:46 Nový Zéland 1

Piráti mají ambice10.04.19 16:14 Česká republika 1

Soudružka Čaputová v Praze10.04.19 10:50 Česká republika 7

Návrh smlouvy USA Slovensko09.04.19 21:27 Slovensko 4

Rád si hrál s panenkami a nosil sukně. Tak rodiče nechali čtyřletému změnit pohlaví09.04.19 20:39 USA 4

Měnové kurzy

USD
22,85 Kč
Euro
25,70 Kč
Libra
29,70 Kč
Kanadský dolar
17,06 Kč
Australský dolar
16,36 Kč
Švýcarský frank
22,53 Kč
100 japonských jenů
20,42 Kč
Čínský juan
3,41 Kč
Polský zloty
6,00 Kč
100 maď. forintů
8,03 Kč
Ukrajinská hřivna
0,85 Kč
100 rublů
35,70 Kč
1 unce (31,1g) zlata
29 152,95 Kč
1 unce stříbra
342,91 Kč
Bitcoin
121 347,31 Kč

Poslední aktualizace: 20.4.2019 06:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 20 356