Zvědavec - politicky nekorektní webzine

Komentáře

Bratr afghánského prezidenta je na výplatní listině CIA

20.11.2009

CIA platí Karzáímu za řadu služeb, mj. za pomoc při verbování afghánských polovojenských sil, které podle pokynů CIA operují v jihoafghánském Kandaháru a jeho okolí.

Existence finančního spojení a úzké spolupráce mezi touto zpravodajskou službou a Karzáím navozuje vážné otázky týkající se americké válečné strategie, revidované v současné době Bílým domem. Tyto praktiky CIA také naznačují, že Spojené státy neudělaly vše, co bylo v jejich moci, aby zastavily lukrativní afghánský obchod s drogami, hlavní zdroj příjmů Tálibánu.

Všeobecně někteří američtí činitelé tvrdí, že důvěra v Ahmada Walího Karzáího, nejmocnější postavu ve velké části jižního Afghánistánu, kde je povstání Tálibánu nejsilnější, podkopává americký nátlak na rozvoj efektivní centrální vlády, která bude schopná dodržovat zákony a nařízení a časem tak umožní Spojeným státům, aby se stáhly.

„Chceme-li se v Afghánistánu zaměřovat na obyvatelstvo a přitom jsme vnímáni jako ti, kdo podporují bandity, sami si pod sebou řežeme větev,“ prohlásil generálmajor Michael T. Flynn, důstojník americké vojenské zpravodajské služby v Afghánistánu.

Ahmad Walí Karzáí v rozhovoru přiznal, že spolupracoval s americkými civilními i vojenskými činiteli, ale neangažoval se prý v obchodu s drogami a nepřijímal od CIA peníze.

Vztahy mezi Karzáím a CIA však byly podle některých amerických činitelů rozsáhlé. Pomáhal CIA řídit polovojenskou jednotku, tzv. Kandahárské úderné síly, používané k útokům proti podezřelým povstalcům a teroristům. V nejméně jednom případě byly podle činitelů tyto síly obviněny ze zahájení nepovolené operace proti činitelům afghánské vlády.

Karzáí rovněž umožnil CIA a vojákům amerických speciálních sil najmout si rozsáhlý objekt za městem – bývalý dům zakladatele Tálibánu mully Muhammada Umara. Tento objekt je současně základnou Kandahárských úderných sil. „Je to náš domácí,“ prohlásil pod podmínkou zachování anonymity vyšší americký činitel.

Karzáí také pomáhal CIA při komunikaci a občasných setkáních se stoupenci Tálibánu. Jeho role jako prostředníka mezi Američany a Tálibánem je stoupenci spolupráce za současné situace, kdy se Obamova administrativa více zaměřuje na získávání vůdců Tálibánu na svou stranu, hodnocena kladně.

Mluvčí CIA Paul Gimigliano odmítl tyto informace komentovat: „Žádná zpravodajská organizace hodná toho jména by nikdy neměla brát podobná obvinění v úvahu.“

Podle jistých amerických činitelů nejsou důkazy o zapojení Karzáího do obchodu s drogami přesvědčivé. „Neexistuje důkaz zapojení Ahmada Walího Karzáího do drogového obchodu, rozhodně nic, co by obstálo před soudem,“ prohlásil jeden z nich, odborník na zpravodajskou službu. „Kromě toho nemůžete přehlížet, co afghánská vláda udělala pro americký boj proti terorismu.“

Na počátku afghánské války, hned po útocích 11. září, američtí představitelé platili warlordům s pochybnou pověstí za pomoc při svržení Tálibánu a udržení pořádku při poměrně malém počtu přítomných amerických vojáků. Když ale Tálibán obnovil činnost a válka zesílila, Američané stále více považovali za klíčovou sílu k zastavení postupu Tálibánu silnou a věrohodnou ústřední vládu.

Teď, s růstem amerických ztrát, vztahy s Ahmadem Walím Karzáím vyvolaly mezi důstojníky americké armády i dalšími činiteli Obamovy administrativy hněv a znepokojení. Tvrdí, že Karzáího role v drogovém obchodu i mafiánský způsob, jakým ovládá jižní Afghánistán, z něj činí zlovolnou sílu.

Vojenští i političtí činitelé tvrdí, že důkazy, byť nepřímé, nepochybně nasvědčují, že se Karzáí obohatil nelegálním obchodem s mákem a opiem. Hodnocení těchto činitelů Obamovy administrativy se shoduje s hodnocením členů bývalé Bushovy administrativy.

„Stamiliony dolarů z drog proudí jižním regionem a v jižním Afghánistánu se nestane nic, o čem by místní vedení nevědělo,“ prohlásil vyšší důstojník americké armády v Kábulu. Jako většina činitelů zmíněných v tomto článku, i on si stanovil podmínku zachování anonymity. „Pokud to vypadá jako kachna a káchá to jako kachna, je to bezpochyby kachna,“ řekl o Karzáím. „Podle našeho názoru profituje z drogového obchodu.“

Podle amerických činitelů afghánský obchod s opiem, největší na světě, přímo ohrožuje stabilitu afghánského státu, neboť z větší části pokrývá potřeby Tálibánu na bojové operace a na podplácení afghánských úředníků, aby rozvoji obchodu napomáhali.

Obamova administrativa několikrát slibovala svržení drogových magnátů, kteří pronikli do nejvyšších vrstev vlády Hamída Karzáího. Naléhala na něho, aby bratra z jižního Afghánistánu odvolal, prezident to však odmítl udělat.

Jiní západní činitelé poukazovali na důkazy, že Ahmad Walí Karzáí zorganizoval v srpnu výrobu statisíců falešných volebních lístků ve prospěch znovuzvolení svého bratra prezidentem. Předpokládá se rovněž, že to byl on, kdo byl zodpovědný za zřízení desítek tzv. volebních stanic – existujících pouze na papíře – k použití těchto falešných hlasovacích lístků.

V rozhovoru, v němž popřel svou roli v obchodu s drogami a přijímání peněz od CIA, Ahmad Walí Karzáí řekl, že dostával pravidelnou výplatu od svého bratra prezidenta na „výdaje“, že však neví, odkud peníze pocházely. Kromě jiného seznámil Američany s povstalci uvažujícími o změně strany. Poskytoval také Američanům informace. Ale nedostával prý za to nic. „Nevím o nikom, že by patřil k CIA,“ tvrdí. „Od žádné organizace jsem nikdy nedostal žádné peníze. Pomáhám, jistě. Pomáhám Američanům, kde jen mohu. Je to má povinnost jako Afghánce.“

Přiznal, že se CIA a vojáci amerických speciálních sil zdržují v bývalém sídle mully Umara. Připustil také to, že tam mají základnu Kandahárské úderné síly. On s nimi ale nemá nic společného.

Bývalý důstojník CIA obeznámený s Afghánistánem uvedl, že CIA na Ahmada Walího Karzáího velmi spoléhala a často umisťovala tajné agenty do objektů, které vlastnil. Veškeré spojitosti, které mohly existovat mezi Karzáím a obchodem s drogami, byly podle něho pro agenty CIA zaměřené na protiteroristické mise důležité. „Praktický každá významná afghánská osobnost se dostala s drogovým obchodem do styku,“ prohlásil. „Matku Terezu byste v Afghánistánu nenašel.“

Debata o Ahmadu Walím Karzáím, která začala poté, co prezident Obama v lednu nastoupil do úřadu, zesílila v červnu, kdy Kandahárské úderné síly, podléhající CIA, zastřelily při dosud neobjasněné střelbě v úřadu místního prokurátora velitele policie kandahárské provincie Matíulláha Qátího.

Okolnosti Qátího smrti zůstávají zahaleny tajemstvím. Není např. jasné, zda na místě byli přítomni nějací agenti – úředníci však tvrdí, že ke střelbě došlo, když se Qátí pokusil zabránit komandu v osvobození bratra jednoho jeho příslušníka, který byl ve vězení.

„Matíulláh byl ve špatnou chvíli na špatném místě,“ komentoval to Walí Karzáí.

Činitelé pověření bojem proti narkotikům opakovaně vyjádřili znechucení nad neochotou washingtonských politiků podniknout akci proti Karzáímu nebo dokonce zahájit vážné vyšetřování obvinění proti němu vznášených. Podle nich je skutečnost taková, že zatímco jiní Afghánci obvinění z podílu na obchodu s drogami jsou terči razií a vyšetřováni či dokonce vydáni do USA, Karzáí se zdá být nedotknutelný.

Už podle Bushovy první administrativy a nyní i Obamovy je obchod drogami hlavním zdrojem příjmů Tálibánu a americká armáda nedávno rozšířila svůj seznam terčů, na něž se zaměří, o pašeráky drog, kteří mají vazby na povstalce. Sestavila seznam 50 hlavních pašeráků napojených na Tálibán, které je třeba zabít nebo zajmout.

Hlavní afghánští vyšetřovatelé tvrdí, že mají dostatek informací o zapojení Walího Karzáího do obchodu s drogami. V rozhovoru vedeném letos v Kábulu bývalý vysoký činitel afghánského ministerstva vnitra pověřený vedením protinarkotických akcí uvedl, že hlavním zdrojem Karzáího vlivu na drogový obchod je jeho kontrola nad klíčovými mosty přes řeku Helmand na cestě spojující regiony v provinciích Helmand a Kandahár, v nichž se opium pěstuje. Karzáí podle něho za vysoké poplatky umožňoval pašerákům drog přejezd mostů s nákladními vozy naloženými drogou.

Podle bývalých činitelů však bylo pro afghánské protinarkotické úředníky nemožné proti Karzáímu zasáhnout. „Tato vláda se vinou korupce a nespravedlnosti stala dílnou na produkci tálibů,“ prohlásil jeden z nich.

Někteří američtí protinarkotičtí úředníci soudí, že Karzáí rozšířil svůj vliv na obchod s drogami mj. díky americké snaze zlikvidovat ostatní drogové magnáty.

V záznamech z rozhovorů protidrogového úřadu s afghánskými informátory z roku 2006, které The New York Times získal, jeden z hlavních informátorů tvrdí, že Ahmad Walí Karzáí profitoval z americké operace, jejímž cílem bylo dostat Hadždže Bašíra Núrzáího, velkého afghánského obchodníka s drogami za vlády Tálibánu, v roce 2005 do New Yorku. Núrzáí byl v roce 2008 v New Yorku obviněn z obchodu s drogami a ze spiknutí a letos byl odsouzen k doživotnímu žaláři. Habíbulláh Džán, místní vojenský velitel a později poslanec parlamentu za Kandahár, sdělil v roce 2006 protidrogovému úřadu, že Karzáí s Hadžim Džumou Chánem si po Núrzáího zatčení jeho podíl na drogovém obchodu rozdělili.

Článek Brother of Afghan Leader Said to Be Paid by C.I.A. vyšel na serveru The New York Times 28. října. Překlad Eva Cironisová

Diskuze

4 příspěvků ( 4 nové)