Zvědavec - politicky nekorektní webzine

Komentáře

Rozhovor předsedy vlády Ruské Federace V.V. Putina s americkou televizní společností CNN

31.8.2008

Při vší úctě jsem se v té době, jak je známo, nacházel na zahájení olympijských her v Pekingu. Takže vzhledem k těmto okolnostem jsem se nemohl zúčastnit aktivit na tomto řešení, ačkoliv samozřejmě prezident Medvěděv na tuto otázku můj názor znal. Nebudu skrývat, neexistuje zde žádné tajemství, že jsme samozřejmě všechny možné varianty vývoje událostí posuzovali společně, včetně přímé agrese ze strany gruzínské vlády.

Museli jsme se předem zamyslet, jak zabezpečit bezpečnost našich mírotvorců a občanů Ruské Federace, kteří žijí trvale v Jižní Osetii. Ale zopakuji to ještě jednou, rozhodnout o tom mohl pouze prezident Ruské Federace, vrchní velitel ozbrojených sil, pan Medvěděv. To je jeho rozhodnutí.

M. Chance: Zároveň se ale nezdá být žádným tajemstvím také to, že jste dlouhou dobu vyzýval západ jednat zodpovědně a vzít do úvahy znepokojení, které má Rusko, konkrétně v takových otázkách jako rozšiřování NATO na východ, rozšiřování systémů PVO v Evropě a tak dále. Není tento konflikt, tyto události, demonstrací toho, že v tomto regionu je moc či síla skutečně na straně Ruska, a že chod událostí zde určujete vy?

V.V. Putin: Samozřejmě, že ne. Ba co víc, my jsme o konflikty podobného druhu neusilovali a nestojíme o ně ani v budoucnu.

A jestli k tomuto konfliktu došlo, jestli se nicméně odehrál, tak pouze proto, že našim obavám nikdo nenaslouchal.

A vůbec, Matthew, rád bych vám řekl následující. Je třeba se na tento konflikt podívat z širšího hlediska.

Myslím, že se vy, i vaši-naši dnešní diváci rádi seznámíte aspoň s trochou historie vztahů mezi národy a etniky v tomto regionu světa. Vždyť o tom nikdo nic neví.

Pokud to shledáte nepodstatným, můžete to „vystřihnout“ z vysílání. Prosím, nic proti tomu nenamítám.

Ale rád bych připomněl, že všechny tyto státní útvary kdysi dobrovolně vstoupily do Ruského impéria, a každý z nich v různou dobu. Jako první vstoupila do Ruského impéria, již v polovině 18. století, v letech 1745-47, Osetie. Tehdy to byl celistvý státní útvar. Severní a Jižní Osetie – byly jedna země.

V r. 1801, pokud mně neklame paměť, se k Rusku dobrovolně připojila i samotná Gruzie, která se nacházela pod známým tlakem ze strany Osmanské říše.

Teprve za 12 let, v r. 1812, vstoupila do Ruského impéria Abcházie. Do té doby si uchovala nezávislost, coby nezávislé knížectví.

Teprve v polovině 19. století bylo rozhodnuto začlenit Jižní Osetii pod Tbiliskou gubernii. A proto to nebylo v rámci jediného státu považováno za příliš důležité. Ale mohu vás ubezpečit, že život v následujících letech ukázal, že se to Osetincům příliš nelíbilo. Ale de facto je centrální carská vláda převedla pod jurisdikci dnešní Gruzie.

Když se po první světové válce Ruské impérium rozpadlo, tak Gruzie vyhlásila státní samostatnost a Osetie si přála zůstat v Rusku, a k tomu došlo bezprostředně po událostech z r. 1917.

V r. 1918 uspořádala Gruzie v této souvislosti trestnou výpravu, velmi brutální, a v r. 1921 ji zopakovala.

Když vznikl Sovětský svaz, tak na základě Stalinova rozhodnutí byla tato teritoria definitivně přičleněna ke Gruzii. Stalin, jak známo, byl původem Gruzínec.

Takže ti, kteří trvají na tom, aby tato a další teritoria přináležela Gruzii – stalinisté – zastávají řešení Josipa Visarjonoviče Stalina.

Ale to, co se děje nyní, a čím se lidé, zatažení do konfliktu, řídí, vše, čeho jsme nyní svědky, je rozhodně tragédie.

Pro nás je to tragédie obzvláště, protože po mnoha letech společné existence se gruzínská kultura – a gruzínský národ je národem starobylé kultury – stala bez pochyby součástí kultury Ruska.

A pro nás to má, víte, dokonce i nádech občanské války, i když je Gruzie samozřejmě nezávislým státem, o čemž není pochyb. Nikdy jsme suverenitu Gruzie nezpochybňovali a nehodláme tak činit ani v budoucnu. Ale bez ohledu na to, maje na zřeteli, že se téměř milion, či dokonce více než milion Gruzínců přestěhoval k nám, máme s touto zemí a s tímto národem zvláštní duchovní vztahy. Pro nás je to mimořádná tragédie.

A ubezpečují vás, že i když truchlí za zahynulé ruské vojáky, a v první řadě za civilní obyvatele, tak u nás v Rusku mnozí truchlí i za zahynuvší Gruzínce. Odpovědnost za tyto oběti samozřejmě nese dnešní gruzínská vláda, která se rozhodla provést tyto zločinné akce.

Omlouvám se za dlouhý monolog, ale domníval jsem se, že to bude zajímavé.

M. Chance: Tato otázka – historie imperialistického Ruska – je skutečně významná, zajímavá a aktuální, protože jeden z posledních důsledků konfliktu spočívá v tom, že v mnoha zemích – bývalých republikách Sovětského svazu – si dnes mnozí kladou otázku, co bude dál. Obzvláště je to aktuální například pro Ukrajinu, kde tvoří velkou část ukrajinské populace Rusové. V Moldávii, ve střední Asii, v pobaltských zemích si tuto otázkou kladou také. Můžete garantovat, že k tomu nikdy nedojde, že se ve vztahu k druhým sousedům Ruska nikdy takové kroky nepřijmou?

V.V. Putin: Kategoricky protestuji proti takové formulaci otázky. Nejsme to my, kdo by měl garantovat, že nikoho nenapadneme. My jsme nikoho nenapadli. To my potřebujeme garanci od ostatních, že nás a naše občany již nikdo nenapadne a nebude vraždit. Pokouší se z nás udělat agresora.

Vzal jsem si chronologii událostí ze 7, 8 a 9 tohoto měsíce. 7. srpna v 14:42 gruzínští důstojníci, kteří se nacházeli ve štábu Smíšených sil udržujících mír, tento štáb opustili, odešli odtud – a byli tam jak naši, tak gruzínští a osetinští příslušníci armády – pod záminkou rozkazu svého velitele. Opustili posty a nechali tam naše vojenské příslušníky samotné a již se tam do počátku vojenských akcí nevrátili. Za hodinu začalo odstřelování těžkým dělostřelectvem.

Ve 22 hodin 35 minut začal hromadný palebný útok na město Cchinvali. Ve 22:50 proběhl vpád pěších útvarů gruzínských sil do oblasti vojenských akcí. Zároveň byly v bezprostřední blízkosti rozvinuty gruzínské vojenské nemocnice. A ve 23 hodin 30 minut pan Kruašvili, brigádní generál, velící mírotvorným silám Gruzie v tomto regionu, vyhlásil, že Gruzie se rozhodla začít válku s Jižní Osetií. Vyhlásili to otevřeně, veřejně, do televizních kamer.

V té době jsme se pokoušeli spojit s gruzínskou vládou – všichni se s námi odmítli kontaktovat. V 0 hodin 45 minut, 8. srpna, to Kruašvili zopakoval ještě jednou. V 5 hodin 20 minut tankové kolony gruzínských vojsk začaly útočit na Cchinvali, a předtím byl na toto město proveden masivní útok ze systému „Grad“, a my jsme začali mít ztráty na životech.

Diskuze

54 příspěvků ( 54 nových)