|
KomentářeDemokracie budoucnostiJiří Polák( více o autorovi > )16.5.2007Většina Čechů se pravděpodobně domnívá, že teď, po pádu totalitního systému r.1989, žijí v demokracii. Rostoucí nespokojenost, frustrace a zklamání jsou připisovány selhávání některých osob nebo institucí, nikoliv strukturálním nedostatkům samotného systému. Avšak rostoucí počet občanů - nejen v ČR, nýbrž ještě více v jiných západních zemích, i v některých zemích třetího světa, začíná kriticky zkoumat struktury místo izolovaných jevů. Nynější parlamentární systémy vznikly tím, že několik málo předáků velkých politických stran nechalo sepsat a odhlasovat ve sněmovně ústavu, která dává veškerou moc do rukou politickým stranám bez přímé účasti občanů. Ze samotného základního principu demokracie však vyplývá, že demokratická ústava musí být schválena v referendu většinou občanů. Pokud se tak nestane, zůstává ústava, de facto podstrčená občanstvu, nelegitimní. Systém na ní založený není demokracie nýbrž ˝partikracie˝ - vláda politických stran místo vlády lidu. Rostoucí chápání této prosté skutečnosti vyvolalo od počátku devadesátých let hnutí za (polo)přímou demokracii, šířící se nezadržitelně po celém světě. Toto hnutí se ubírá hlavně čtyřmi cestami: 1. PD v užším smyslu, požadující zavedení práva občanů na iniciativu a referendum (I&R) do existujícího systému na všech úrovních, nejen na místní úrovni, kde už v mnoha zemích existuje. Tento přístup je nejsilnějšý v kontinentální Evropě a je ovlivněn hlavně politickými institucemi Švýcarska. Nejsilnější PD organizace tohoto typu existuje v Německu (Mehr Demokratie e.V.). Má kolem 4 - 5 tisíc platících členů, je schopna shromáždit statisíce podpisů na podporu požadavků referenda o určité otázce, a dosáhla změn ústavy v Bavorsku a Hamburgu, možná mezi tím i v jiných spolkových zemích. V USA probíhalo podobné hnutí koncem 19. a začátkem 20. století, což vedlo k zavedení I&R do systému asi poloviny států. Následkem zhoršující se mezinárodní situace v době před 1.světovou válkou, potom vzniku totalitních režimů - bolševismu, fašismu, nacismu a falangismu - dalšího zhoršení vyústivšího ve 2.světovou válku a pak rozmachu světového komunismu - tento trend přechodně ustal. Nyní však dochází k jeho renesanci. ...pokračování Článek je zařazen do placeného obsahu a není zobrazen celý. Z původních 1411 je zobrazeno pouze 467 slov. Chcete-li číst celý článek, musíte být zaregistrován a mít předplatné.
Známka 1.0 (hodnotilo 1)
Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole (1-výborný, 5-hrozný) Články s podobnou tématikou
Užší výběr podle tématObsah za rok 2007 a měsíc květen29 článků |
|
Copyright © 1999-2008 Vladimír Stwora
Články je možno dále šířit s podmínkou,
že bude uveden odkaz na původní zdroj a autor.
W3C XHTML 1.0
RSS 0.92
RSS 1.00
webdesign Vendys graphics
Vytvoření této stránky trvalo 1,2334 sekund.