Zvědavec - politicky nekorektní webzine

Komentáře

Média

Bjørn Lomborg( více o autorovi > )

29.12.2006

Avšak to, jakým způsobem média zprávy předkládají, zároveň naše vnímání světa hluboce ovlivňuje. Většinou nebývá pochyb o tom, že fakta, podávaná zprávou nebo článkem, jsou vcelku pravdivá. V tomto ohledu média skutečně pouze odrážejí svět takový, jaký je. Co je však na tom zajímavé, je dlouhá a klikatá cesta mezi tím, co se ve světě děje, a tím, jak se události jeví v médiích. Sledování zpravodajství z tohoto hlediska ukazuje, jak nás média systematicky zásobují jednostrannou verzí skutečnosti; její obraz je nesourodý a roztříštěný, ale zároveň konejšivě předvídatelný a povědomý. Je to obraz, v němž je každý sloupec zaplněn problémy a důraz se klade na drama a konflikt. Jak to vyjádřil jeden šéfredaktor: „Produkce novin je otázkou zkreslování proporcí.“¹

Tato mediální realita s sebou nese řadu důsledků. Za prvé, kvůli informační nesystematičnosti máme příliš málo poznatků o konkrétních problémech na to, abychom se mohli kvalifikovaně účastnit procesu demokratického rozhodování. Za druhé, zjednodušené podávání informací v nás zároveň naopak vyvolává uklidňující dojem, že máme k účasti v debatě a v rozhodování znalostí dostatek. A za třetí, často získáváme příliš negativní a zkreslený obsah problémů.

Zkreslená realita: Sporadické, ale předvídatelné výsledky

Základním úkolem zpravodajských médií je podávat zprávy o jednotlivých nesouvisejících událostech v různých částech světa.² Noviny rovněž musí z definice přinášet novinky. To omezuje zprávy na události, které proběhly za poslední výrobní cyklus média, u deníků tedy 24 hodin a u jiných médií ještě méně. Znamená to, že témata, která se vyvíjejí delší dobu, mají značně nižší zpravodajskou hodnotu než jednotlivé dovršené události. Hlad v Africe nebude nikdy tak dobrou zprávou jako pád letadla. Příznačné bylo, že tragédie hladomoru v Etiopii roku 1984 se stala zprávou proto, že tým novinářů BBC musel na cestě za jinou prací přenocovat v Addis Abebě a odsud poslal domů šokující záběry dětí umírajících doslova před jejich kamerami.³

Zároveň převládá silná tendence zaměřovat se na jednotlivé příběhy. I z historického hlediska bylo vždy rolí médií v liberálních západních demokraciích přinášet zprávy o událostech a jen v malé míře předpovídat možný budoucí vývoj nebo uvádět události do širší perspektivy. Z toho důvodu sestávají zprávy v prvé řadě z příhod a nikoliv z předpovědí, vysvětlení nebo dokumentačních materiálů.⁴ Příčiny tohoto zaměření na jednotlivé příběhy jsou mimo jiné technické – události je totiž nutné nafilmovat, vyfotit či relativně jednoduchými způsoby popsat. Proto dostáváme informace o souvislostech většinou pouze tehdy, když lidé či instituce „se zpravodajskou hodnotou“ vyprodukují vlastní materiál, který předpoví či vysvětlí nějaké události. Tento materiál se pak v médiích stane příležitostí a základem k vystavení celého příběhu.⁵

Diskuze

51 příspěvků ( 51 nových)