Zvědavec - politicky nekorektní webzine

Komentáře

Proč říkám NE evropské ústavě

Ivana Haslingerová( více o autorovi > )

28.4.2005

Praxe výroby zákonů v EU probíhá totiž tak, že jejich text sepisuje tým anonymních právníků, jejichž jména nikdo z europoslanců nezná.

Komisaři dostanou zákony, z nichž každý má několik set stránek, pouze k případným připomínkám a po jejich schválení je dostane Evropský Parlament (EP). Ten jich schvaluje až 20 denně a je jasné, že jeho poslanci nemají čas si je ani přečíst, natož se přít o to co je v nich chybné. Většina z nich na tento postup rezignovala a tráví čas raději v přilehlých kantýnách.

Tak tomu zřejmě bylo i v případě euroústavy. Jsou ale mezi poslanci i výjimky, které euroústavu prostudují, pak se zděsí a ve svých článcích bijí na poplach, že její přijetí znamená ztrátu státní svrchovanosti, zamezí naší vládě rozhodovat o všech podstatných a významných věcech a že samozřejmě nemohou zvednout pro takovou věc ruku. Je proto na místě pokusit se na základě různých odborných seminářů a článků o dané problematice (Hynka Fajmona, Ladislava Jakla, Václava Klause, Benjamina Kurase, Petra Macha a Jana Zahradila) shrnout, co pro občany bude v budoucnu znamenat, řeknou-li své ANO v referendu:

Odmyslíme-li si, že návrh euroústavy byl vytvořen v Evropském konventu za situace, kdy kandidátské státy, mezi něž ČR tehdy patřila, neměly právo text jakkoliv ovlivnit a že v Konventu rozhodoval nedemokratický "konsenzus", který definoval jeho tehdejší předseda Valéry Giscard d’Estaing se svými příznivci, je zde zásadní námitka, že euroústava mění rovnováhu sil v EU proti té, která byla při našem vstupu do ní.

Dosud byly nadnárodní orgány tvořeny zástupci ze všech zemí, z nichž každá měla právo veta. Nyní může jednomyslně rozhodnout pouze Evropská rada, která rozhodnutí posouvá do tzv. kvalifikované většiny, aniž by členské státy mohly reagovat.

V euroústavě se definují státní symboly, jako je vlajka, hymna, heslo, měna, "státní svátky" a zavádí se funkce "presidenta" a "ministra zahraničních věcí", což jsou jasné příznaky státu.

Přijetím euroústavy tak získá EU podle odst. I-6 právní subjektivitu a stane se de facto státem, což jí umožňuje odebírat v případě potřeby členským státům kompetence hned čtverým způsobem - sdílením kompetencí, výlučností kompetencí, koordinací kompetencí a patřičnou akcí. Co se za tímto eurospeekem skrývá?:

Co pro ČR přináší "sdílení kompetencí"

Pod zástěrkou sdílených kompetencí(odst. I-13) euroústava odebírá státům samostatně řídit vnitřní trh, bezpečí a justici, zemědělství a rybolov, dopravu, energetiku, sociální politiku, ekonomickou a sociální soudržnost, životní prostředí, ochranu spotřebitelů, bezpečnost veřejného zdraví. Orgány EU budou rozhodovat o tom, co je dobré a co ne a členské státy mohou činit pouze tehdy, jsou-li k tomu EU zmocněny a mohou vytvářet a přijímat závazné akty EU v rozsahu, v němž je EU nevykonává nebo se rozhodla přestat je. Nastává tak naprostý přesun pravomocí národních do pravomocí sdílených.

Toto sdílení pravomocí je závažným problémem zejména pro malé státy. ČR bude nucena  přijatá opatření pod sankcemi zavést a plnit a to i kdyby se to nelíbilo ani jednomu jejímu občanovi. Naše domácí instituce tak budou rozhodovat o stále menším objemu otázek a budou nuceny přijímat opatření, která budou mnohdy v rozporu s českými zájmy.

Pro běžné občany je snad největším nebezpečím oblast justice a vnitra, neboť po přijetí euroústavy budou judikáty Evropského soudního dvora závazné pro každého. Brusel bude rozhodovat, co je trestným činem ve všech členských státech a žádný stát nebude moci chránit své občany před eurozatykačem a trestním stíháním u Evropské prokuratury.

Velmi nebezpečné je zejména to, že v eurozatykači dochází k nové definici trestných činů. Důraz není kladen na skutečný výsledek trestné činnosti, ale na pouhý "úmysl".

Například na úmysl ...narušit nebo zničit základní politickou, hospodářskou nebo sociální strukturu republiky nebo mezinárodní organizace... Absurdnost této představy snad ani není třeba dále rozvíjet. Úmysl narušit politickou strukturu např. EU nebo jakékoli jiné mezinárodní organizace je ze své samotné podstaty politickou aktivitou a tresty za ní 12 až 15 let vězení.

Vlastizradou se tak stává např. i záškodnictví spáchané naším občanem proti jinému státu či kterékoli mezinárodní organizaci a to dokonce bez ohledu na to, zda ČR je či není jejím členským státem.

Diskuze

48 příspěvků ( 48 nových)