Kdybych byl francouzským prezidentem...

Článek na Zvědavci (https://www.zvedavec.org)

URL adresa článku:
https://www.zvedavec.org/komentare/2004/01/778-kdybych-byl-francouzskym-prezidentem.htm

Vladimír Stwora

Francii hýbou nepokoje. Pořádají se demonstrace, protestní akce, okázalé projevy nesouhlasu. Podobné akce zasáhly i Německo. Protestují muslimové a především muslimky. Důvodem je nedávné rozhodnutí Francie nedovolit používání náboženských symbolů ve školách a na úřadech. Jde především o celohlavové šátky, ve kterých údajně musí být muslimky na veřejnosti zahaleny, ale týká se to i židovských jarmulek a dalších symbolů víry.

Muslimové si to vyložili jako útok vůči sobě a vytáhli do ulic. Francie, známá svou tolerancí, se stala terčem nařčení z nedostatku respektu vůči cizincům a jejich zvykům a není daleko nařčení z rasismu.

Představuji si, co bych dělal, být francouzským prezidentem. Nejspíše bych vystoupil v televizi s projevem. Ten projev by mohl znít přibližně takto:

Vážení lidé jiných barev a jiných věr.

Francie je zemí s dlouholetou tradicí občanské a náboženské tolerantnosti. Neuzavírá se cizím kulturám a vítá všechny přicházející v míru. Nedávno jsme začali jednat o zákazu nošení náboženských symbolů. Vy jste to pochopili jako útok vůči svému náboženství a vytáhli jste do ulic, ale udělali jste tím velkou chybu a naladili jste proti sobě hodně lidí.

Muslimské, židovské a jiné symboly víry či příslušnosti k něčemu nemají podle našeho názoru v ulicích evropských měst místo. Jsme na to citliví, zažili jsme podobných symbolů dosti.

Můžeme, máme právo po vás chtít, abyste je u nás nepoužívali? Domnívám se, že ano. Uvědomte si, že toto jsou naše města, naše kultura a vy jste tady hosty. Vy musíte respektovat naše zvyky, protože jste na našem území. Jsme ochotni tolerovat vaše šátky, turbany a jarmulky pokud jste tady na krátkodobé návštěvě jako turisté. Ale jakmile jste se jednou rozhodli u nás usadit a studovat nebo pracovat, očekáváme od vás, že se přizpůsobite našim zvykům. A na oplátku my budeme respektovat vaše zvyky, jestliže se (dobrovolně) rozhodneme žít ve vaší zemi.

Howgh. Domluvil jsem.

P.S. Dlouho (desítky let) jsem neslyšel do konce projev žádného politika, tak ani nevím: Říkají ještě dnes politikové na konci howgh? Abych nebyl "mimo mísu." :-)

Článek byl publikován 19.1.2004


© 2021-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.