|
Interní informace ZvědavceOstny nenávistiVladimír Stwora( více o autorovi > )26.5.2002V poslední době se smutným koloritem Zvědavce stávají příspěvky čtenářů plné nenávisti a zloby. Téměř každý článek dotýkající se nějakého tabu vyvolá bouřlivou a často až agresivní odezvu. Vyhrožujete mi různě, a ne vždy je to příjemné čtení. Několik ukázek z vašich reakcí:
V jednom vám musím dát za pravdu. Zvědavec opravdu nepřináší vyvážené komentáře (z různých pohledů). Proč to tak je? Protože Zvědavec nikdy nebyl a nemá být zpravodajským serverem. Ani si na něj nechce hrát. K tomu jsou Vaše kritické příspěvky mají některé shodné rysy. Většinou jsou vulgární, primitivní. Nevyvracejí obsah článků, neuvádějí protiargumenty, neusvědčují mne z faktografických chyb - a že se tam někdy neúmyslně vloudí, o tom není pochyb - pouze se snaží urazit, ponížit nebo zastrašit. Pochopitelně, většina takto kritických komentářů je nepodepsaných. O tom podepisování příspěvků jsem už jednou ve Zvědavci psal. Jistěže není nutno, abyste se podepisovali, jen se divím, že vám nedochází, že se sami vzdáváte nejsilnějšího argumentu, totiž vašeho jména. Jak mohu brát vážně to, že za tím stojíte, když jste ani nenašli odvahu se pod to podepsat? Ale budiž, respektuji vaše právo zůstat v anonymitě. A ještě k jednomu se přiznávám. Pochopil jsem, že vaše nenávistné komentáře mi vlastně pomáhají. Proč a jak, k tomu se dostanu za chvilku. Ale přestal jsem si z nich dělat hlavu a dokonce (i k tomu se přiznávám) vás někdy schválně malinko pozlobím vhodně voleným slovem. Například v článku Hra čísel - kam jdou peníze amerických daňových poplatníků? jsem úmyslně použil výrazu partyzáni tam, kde jsem měl použít slova teroristé. Samozřejmě že vím, že šlo o čistě teroristický akt podle všech definic terorismu. Udělal jsem jen to, co dělají main stream media dnes a denně. Ty také přece pozměňují význam slov. Z okupovaných území dělají sporná území, civilisté zabiti izraelskými vojáky byli vždy pouze omylem chyceni v křížové palbě, apod. Zajímalo by mne, zda také v těchto případech tak vehementně protestujete. O hře se slovy ostatně máme ve Zvědavci vynikající článek Josefa Fronka Démon souhlasu. Dlouho jsem si myslel, že vaše nenávistné komentáře jsou typické pro naši, českou (popř. slovenskou) komunitu. Ale není tomu tak. Shodou okolností se mi nedávno dostal do rukou komentář Roberta Fiska Why does John Malkovich want to kill me? (Text naleznete také zde) V tomto článku uvádím jen vybrané odstavce. Nejprve v originále a pak ve svém neumělém překladu:
Tak, co říkáte? Proti tomu komentáře ve Zvědavci ještě celkem slušné, že? Co se to vlastně děje? Pan Fisk to vystihl zcela přesně. Kdokoliv, kdo se odváží kritizovat politiku USA nebo Izraele, se dostává do zóny volného lovu. Velmi by mne zajímalo, zda všichni autoři nenávistných komentářů jsou Židé. Nechci činit závěry, udělejte si je sami. Jen bych připsal, že ať už je píše kdokoliv, ani židovské, ani americké věci to určitě nepomáhá. Naopak. Nenávistné komentáře ovšem nejsou něco, co by přicházelo za posledních deset let. Vždy existovaly a dokázaly otrávit mnoho lidí, z nichž řadu si jich velmi vážím. Např. Karla Čapka. V době, kdy se německý fašismus rozlézal do českých krajin, byl terčem nenávistné kampaně českých fašistů a všech, kteří mu nemohli zapomenout jak jeho přátelství s TGM, tak ani jeho velikost. Jen si přečtěte Český román od Olgy Scheinpflugové. Čapka nakonec zabila nemoc, ale na jejím průběhu se podepsali malí a nenávistní se svými zuřivými výpady. Nebo dnes už mrtvý Ladislav Zajíček. Co ten si užil s nenávistnými reakcemi. On to ovšem snášel hůře. Dokonce to došlo tak daleko, že na svých stránkách zavedl cenzuru. Všechny komentáře před uveřejněním procházely jeho schválením. To mu, pochopitelně, vyneslo další útoky, z nichž se jich ale jen velmi málo dostalo ven. Celkem vzato, nejsem ve špatné společnosti: Robert Fisk, Karel Čapek, Ladislav Zajíček a další. Všichni se provinili vlastním kritickým myšlením a odvahou to říct. Už chápete, v čem mi vaše nenávist vlastně pomáhá? Chci všem odpůrcům sdělit, že jsem se nebál bolševika a nebudu se bát ani teď. Můžete mě umlčet nebo dokonce fyzicky zlikvidovat, ale tu radost, kterou jste mi udělali tím, že jste mne pozvedli do společnosti těchto lidí, tu mi už nevezmete. Děkuji vám.
Známka 0.0 (hodnotilo 0)
Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole (1-výborný, 5-hrozný) Články s podobnou tématikou
Obsah za rok 2002 a měsíc květen2 článků
|
|
||||||||||||
Copyright © 1999-2008 Vladimír Stwora
Články je možno dále šířit s podmínkou,
že bude uveden odkaz na původní zdroj a autor.
W3C XHTML 1.0
RSS 0.92
RSS 1.00
webdesign Vendys graphics
Vytvoření této stránky trvalo 0,3952 sekund.