|
Svět trochu jinakPolemika o transhumanismuSetkání druhéRadim Lhoták( více o autorovi > )15.5.2007Při posledním setkání jsme skončili u otázky, zda a jakým směrem se člověk vyvíjí. Dříve, než se vrátíme k tématu transhumanismu, mohli byste se pánové vyjádřit k této otázce? Filosof: Nevidím člověka jako stvořenou bytost nějakou vyšší inteligencí, nemohu proto popírat jeho evoluční charakter i původ. Nehodlám ani polemizovat s darwinismem, to myslím není našim tématem. Člověk i společnost se samozřejmě vyvíjejí, otázka zda jde o vývoj spontánní či chtěný. Historická éra je předznamenána úlohou rozumu a vědomého poznání. Problém je, že toto poznání neznamená vždy shodu s objektivní skutečností, je zatíženo mnoha omyly. A mám tím na mysli především idealistickou filozofii a metafyziku. Fatálním vybočením mimo kontext reálného světa v dobách helénské kultury byl nástup křesťanská teologie a jejích tezí o člověku zatíženém prvotním hříchem a závislým na vůli boží. Nelze tvrdit, že šlo o přirozený vývoj k vyšší formě lidství a společnosti. Nelze to tvrdit ani o moderní době, která se nedokázala zbavit vlivu křesťanské ideologie a přitom postavila vědu a konstruktivistické změny společenských vztahů na nejvyšší stupeň pokroku. Tato fáze vývoje se vymkla všem dosud vžitým tradicím a nedala člověku příliš šancí se adaptovat. Tím ho odcizila veřejnému dění i sama sobě. Moderní člověk nemá znaky nové kvality, spíše lze mluvit o jeho zmizení ze světové scény. Základní potřeby člověka i jeho fundamentální založení se přitom v zásadě nemění. Stále jde o totéž lidství, kterým se zabýval již Platón či Aristoteles. Transhumanista: Znamená to, že podle Vašeho názoru transhumanismus není o nadlidskosti? Nebo že si myslíte, že lidství přežije nadlidskost? Přijde mi totiž dosti zvláštní přístup, troufat si uvažovat o tak radikálních změnách v oblastech týkajících se přírodních věd, našich znalostí přírody a schopnosti ji ovládat, a přitom považovat člověka, a v důsledku objekty zájmu humanitních věd, za absolutní a neměnné. Filozof: Pojem nadlidskosti bych ve spojení s transhumanismem raději nepoužíval. Určitě bych našel dost argumentů pro pojem opačný, tedy podlidskost. Nietzscheovský nadčlověk je symbol osvobození od všech novodobých a civilizačních dekadencí, včetně dopadu vědotechniky a jejího odlidšťujícího smyslu ponižujícího člověka na mechanickou součástku technologické reprodukce. Člověk přírodu neovládá, ale dětsky rozmařile manipuluje s přírodními silami bez vědomí souvislostí. Nikde jsem neřekl, že je člověk absolutní a neměnný, pouze technická zaslepenost má sklony konstruovat továrny na absolutno. Kam a jak člověk ve svém vývoji směřuje, o tom ovšem nemá nikdo díky neuváženému postupu vědy, technologií a industrializace ani ponětí. Vše bohužel napovídá k jeho sebezničení. Pouze přechod k umírněné a citlivé postindustriální společnosti, která vědotechniku usměrní do uzavřených mezí pod tvrdou a kritickou kontrolu všech duchovních sil společnosti, může vést vzhůru. Uspořené prostředky dnes vynakládané na megalomanské cíle dobývání vesmíru, zbrojení a přetváření přírody by se tak mohly použít pro obnovu prostředí planety Země k důstojnému a krásnému životu. Transhumanista: Proč považujete "prostředí planety Země a důstojný a krásný život" za obecně DOBRÝ? Nebo prostě za něco, o co se má za každou cenu usilovat? K nadlidskosti - Já jsem to taky chápal jako osvobození od všech novodobých a civilizačních dekadencí, ale asi vidím ty dekadence trochu v něčem jiném. Zpochybňovat dobro ve smyslu hledání podmínek pro důstojný a krásný život mi přijde poněkud deprimující. Neměli bychom spíše uvažovat, co je příčinou, že takový náš život není? Filozof: O co jiného nám živým bytostem jde, než o náš život? Co jiného má smysl pro bytosti obdařené vědomím, než zápas o jeho naplnění krásou, radostí a důstojností? A není podmínkou úspěchu takového zápasu vnitřní síla spojená se smířlivostí a úctou ke všemu, co nás převyšuje? Nebo má můj oponent opojení z představy, že vládne silami zla a zmaru? Má potřebu škodolibě rýpat do přirozeného běhu světa vlastní vůlí a umem jenom proto, že ho nemá rád, jaký je, nebo proto, že se chce rovnat bohům a cítí, že nemá na to stvořit svět lepší? V čem tedy vidíte vy dekadenci současného života a civilizace? ...pokračování Článek je zařazen do placeného obsahu a není zobrazen celý. Z původních 3523 je zobrazeno pouze 922 slov. Chcete-li číst celý článek, musíte být zaregistrován a mít předplatné.
Známka 0.0 (hodnotilo 0)
Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole (1-výborný, 5-hrozný) Rubriku vede Radim Lhoták Obsah za rok 2007 a měsíc květen10 článků
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Copyright © 1999-2008 Vladimír Stwora
Články je možno dále šířit s podmínkou,
že bude uveden odkaz na původní zdroj a autor.
W3C XHTML 1.0
RSS 0.92
RSS 1.00
webdesign Vendys graphics
Vytvoření této stránky trvalo 0,2929 sekund.