Zvědavec - politicky nekorektní webzine

odrážka Blog odrážka Fórum

hledej

odrážka odebírat e-mailem
odrážka přidat k oblíbeným

odrážka verze pro PDA


odrážka Z diskuze
odrážka Autoři
odrážka Předplatné

1 měsíc: 99,-Kč
6 měsíců: 499,-Kč

Pro předplatné (přístup ke článkům starším než 3 měsíce) musíte být zaregistrován.

odrážka Tiráž

Vydavatel:
Vladimír Stwora
[editor]
(Chcete-li mi poslat důvěrnou zprávu, zde je můj PGP klíč)

Pohledy z Evropy:
Richard Král
[Richard Král]

Spolupráce a příspěvky nejsou honorovány.

odrážka Odkazy

Osud.cz

Proti prúdu

[Pravda o 9/11]

[Ne základnám]

Český svaz mužů

[Ochránci hospodářských zvířat]

[Greenpeace]

Kompletní seznam útulků

odrážka Měnové kurzy

$1 US = 15.04 Kč

$1 CAD = 14.75 Kč

$1 AUD = 14.49 Kč

1 € = 23.63 Kč

1 £ = 29.82 Kč

1 CHF = 14.67 Kč

100 Sk = 78.05 Kč

100 rublů = 64.06 Kč

1 unce zlata = 14040 Kč

Poslední aktualizace
04.07. 18:10 SEČ


[Země zvířat]

Svět trochu jinak

Od krize racionality ke kritickému objektivismu

Základní teze objektivistické filozofie

Radim Lhoták( více o autorovi > )

4.5.2007

Existence existuje, vše, co existuje, je součástí reálného světa, a tento svět je absolutním souhrnem všeho, co objektivně je. Co v reálném světě neexistuje, to objektivně není. Nic nemůže být něco a pouze to, co je, jsme schopni vnímat našimi smysly. Vím, že jsem, tudíž mám vědomí, jímž jsem schopen vnímat to, co existuje. Jediné, čemu mohu přes všechny subjektivistické výhrady věřit, jsou moje smysly a můj rozum jako poznávací schopnost mého vědomí. Co nemohu ověřit svými smysly a správným logickým úsudkem, je z hlediska pravdy a lidského poznání nesmyslné. Každá entita v reálném světě má svou identitu nezávislou na našem vědomí. Naše smyslové a racionální poznání je objektivní, pokud je skutečným odrazem jisté formy toho, co existuje ve své identitě. Jakékoliv myšlenky budující pojmy a výroky na něčem, co nemá vnímatelný odraz v realitě, jsou smrtelným omylem.


To jsou ve stručnosti základní výchozí předpoklady filozofie objektivismu. Je až zarážející, že dlouhá staletí minulého filozofického myšlení dokázalo s takovou mírou přesvědčení ignorovat základní axiomy existence světa, které jej přirozeně klasifikují jako objektivní realitu. Friedrich Nietzsche byl asi prvním filozofem, který po tisíciletí iracionálního přebarvování skutečnosti na pokřiveného bastarda boží vůle či transcendentálního idealismu odhalil naprosté zmatení pojmů a převrácení hodnot ve výsledném rozkladu myšlení, ztráty sebedůvěry a dekadenci života naší křesťanské éry. Objektivismus potom jako první filozofie dává jasnou odpověď na základní otázku lidského poznání: Jaký je vztah pojmů ke smyslově vnímatelné realitě?

Filozofie objektivismu chápe pojem jako nástroj lidského poznání, jako základní kámen korektní epistemologie, jímž se integrují v jeden abstraktní výraz podobné rozmanité výskyty objektů či jevů v reálném světě, pokud se od sebe liší pouze mírou svých charakteristik. Jde tedy o antropomorfní pohled na celé skupiny předmětů a faktů vystihující jeden abstraktní objekt, jsoucno nebo entitu, bez rozlišení počtu konkrétních představitelů (minulých, dnešních i budoucích) a bez uvážení hodnoty atributů, jimiž se v jednotlivostech odlišují představitelé těchto entit. Tak lze v dimenzích omezeného lidského vědomí pojmout celý reálný svět objektů bez toho, aniž by se naše vědomí muselo zaobírat každým jednotlivým výskytem jsoucí množiny zvlášť, čímž by nutně zahltilo svou vlastní kapacitu.

Každý pojem musí mít svou srozumitelnou definici, která je bezesporná ve vztahu k rozpoznané objektivní realitě a ve znalostním kontextu obecného lidského poznání. Jako takový musí být tedy rozložitelný na logický řetězec výroků odvozený z fundamentálních pojmů, které mají přímý odraz ve smyslově vnímatelné skutečnosti. Každé zakotvení pojmů mimo vnímatelnou realitu je nesmyslné, irelevantní a v důsledku jediným opravdovým výrazem zla v lidském konání, které tak přestalo být řízeno rozumem. Objektivismus varuje před arbitrárními pojmy a výroky, jejichž objektivně nedoložitelný význam zavádí lidské myšlení na scestí. Mezi takové pojmy patří například bůh, sociální spravedlnost, veřejný zájem, vyšší etický kodex, rovnost mezi lidmi a podobně. V principu jde o dilema sebezáchovného či sebezničujícího volního procesu, dilema, jenž volí mezi aktivizací rozumových funkcí vědomí směřujících k činnosti postavené na pravdivém poznání a mezi umrtvením mentálně tělesné činnosti směřující k rozkladu, k apatii a k postupnému rozplynutí v nicotě. Království nebeské je pouze vznešený a utěšující výraz pro tuto nicotu.

...pokračování

Článek je zařazen do placeného obsahu a není zobrazen celý. Z původních 2361 je zobrazeno pouze 708 slov. Chcete-li číst celý článek, musíte být zaregistrován a mít předplatné.

Známka 0.0 (hodnotilo 0)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole (1-výborný, 5-hrozný)
1  2  3  4  5 

Rubriku vede Radim Lhoták



odrážka Statistika

Zvědavce v posledních pěti minutách navštívilo 21 lidí

TOPlist

Tuto stránku navštívilo
2 077
lidí.