Zvědavec - politicky nekorektní webzine

Svět trochu jinak

Čeká nás nový světový řád, nebo Armagedon v bitvě o zdroje?

Radim Lhoták( více o autorovi > )

21.3.2007

V roce 1961 Kennedyho administrativa nařídila vypracovat přísně tajnou studii, jejímž cílem bylo zjistit, jakým problémům by musely Spojené státy čelit, kdyby svět přešel z válečné éry do zlatého věku míru. Tato publikace popisuje třístupňový program na odzbrojení americké armády, zrušení vojenských základen a zřízení armády Organizace spojených národů. Tato armáda by byla celosvětovou policejní silou organizovanou za účelem udržování míru na celém světě. Studie dále s naprosto střízlivým a z pohledu dnešní antropocentrické morálky až racionálně „nekřesťanským“ způsobem předkládá základní otázky budoucí existence lidstva. V plné nahotě odhaluje podmínky zachování obecného míru, nahrazení selektivní a národnostní funkce války mírovými mechanismy obrácenými na fundamentální vlastnosti lidského druhu, mluví o záchraně tohoto druhu , o reálném přechodu k celosvětovému odzbrojení, o sociální kontrole, o kontrole populace, o ztrátě národní suverenity atd. Je mnoho nezodpovězených otázek, jak by takový NWO mohl fungovat. Těžko si je možné představit nový světový řád založený na sjednoceném zájmu lidí o společnou budoucnost bez změny současného způsobu myšlení lidí. Jako jeden z možných stimulů změny myšlení lidí ve prospěch NWO se ve zprávě klade vědomí konkrétní a všem zjevné hrozby dopadající na život každého jednotlivce. Takové hrozby již dnes existují, a patří k nim ekologické dopady ničení přírody (globální oteplování), různá ohrožení z vesmíru, pandemické choroby a v neposlední řadě vyčerpání stávajících zdrojů energie, na kterých stojí a padá světová ekonomika. Nikoho jistě neminuly působivé snímky BBC znázorňující dopady podobných katastrofických událostí na život každého z nás.

Leckoho jistě už napadla otázka, jaképak dilema, jakápak volba? Svět přece není černobílý. Zase nás někdo chce strašit kategorickými imperativy klamavé ideologie postavené na ekologickém náboženství? Ne, opravdu nechci být špatným prorokem, ale jsou jistá nepominutelná fakta, nad nimiž je více než vhodné se zamyslet, přestože libovolné jejich budoucí vyústění nemá a ani nemůže mít bezesporný důkaz. Mluvíme totiž o budoucnosti lidstva a taková řeč se podobá hypotézám o budoucím vývoji vesmíru. Lidský svět je souhrn příliš mnoha faktů, sil a vztahů na to, aby mohl být jednoznačně určen lidským rozumem. Nemůže být efektivně řízen ani naplánován, může být však omezen a účelně organizován tak, aby se co nejméně příčil našim poznatkům o vlivu činnosti lidí na jejich vlastní životní prostředí a možnosti dlouhodobé existence.

Základní problém naší budoucnosti je spojen s prvotními zdroji nutnými pro život takový, jak jsme si ho navykli žít a myslet. Prvním a hlavním zdrojem spojeným s otázkou jeho udržitelnosti jsou zásoby fosilních paliv na této planetě. Málokdo z nás si plně uvědomuje, že ropa je pro současnou civilizaci životadárná krev, jež proudí v tepnách její reprodukce a ovlivňuje každou žilku její prosperity. Bez ropy by v současnosti neobstála světová ekonomika ani minutu. Druhý problém se zdroji souvisí s výrobou elektrické energie. Pouze malá část je získávána s obnovitelných zdrojů (voda, slunce, vítr), většina této neodmyslitelné energetické základny lidstva pochází z uhlí či z jaderných elektráren. Je tedy rovněž závislá na zdrojích, které jsou před hranicí vyčerpání a v omezené dostupnosti. Jistě, neříkám tady nic nového, ví ale někdo, s jakými důsledky se bude svět potýkat za 30 let, až bude těchto zdrojů podle reálných předpokladů akutní nedostatek?

Jestliže běžný člověk spoléhá na vědu a mocné tohoto světa, že si s tím problémem nějak poradí, potom tito mocní už tak klidné spaní nemají. Třicet let je příliš krátká doba na to, aby se dalo s přehledem říci, že zdroje fosilních paliv budou plně nahrazeny zdroji jinými. Jediným zatím zdánlivě uspokojivým řešením jsou elektrárny poháněné termonukleární syntézou (známé Tokamaky). Zvládnutí tohoto vědeckého problému je ovšem v nedohlednu. Fosilní paliva jsou zásobárna energie, kterou nás matička příroda obdařila zcela zadarmo, stačí pro ni sáhnout, toť vše. Všechny alternativní zdroje energie je však nutno vyrobit, to se týká jak samotné elektrické energie, tak i pohonných hmot typu vodík či biopaliva. Existuje například již prakticky vyřešený problém s bateriemi schopnými akumulovat dostatečné množství energie na dostatečně dlouhou dobu pro komerční využití v automobilovém průmyslu. Problém je ovšem zcela jinde. K tomu, aby elektrická energie nahradila současnou spotřebu benzínu a nafty, bylo by nutné postavit ne jednu, ale přibližně deset elektráren typu Temelín jen pro Českou republiku. Podobně je tomu s energetickou náročností při výrobě vodíku a jeho zamýšleném využití ve spalovacích motorech. Výroba biopaliv zase vyžaduje jiné zdroje, kterých je už tak nedostatek pro vlastní obživu lidí. Vnucuje se proto nutně otázka: Je možné očekávat hladký přechod na obnovitelné zdroje v dohledném časovém horizontu při zachování současné míry spotřeby energie, která je pro nás tak samozřejmou věcí? Odpověď zní: Nikoliv. Jaká z toho plynou rizika?

Diskuze

88 příspěvků ( 88 nových)

Rubriku vede Radim Lhoták