Jak na psy?

Článek na Zvědavci (http://www.zvedavec.org)

URL adresa článku:
http://www.zvedavec.org/zvirata/2004/07/904-jak-na-psy.htm

Vladimír Stwora

Tenhle dotaz vznesl Petr Staníček na svém blogu Pixylophone.cz. Petr Staníček píše:

Když tak občas slýcháte o tom, jak někde někoho napadl pes, napadlo pro změnu vás, co byste v takovém případě dělali vy? Je nějaká taktika obrany proti útočícímu psu? Když jsem nad tím přemýšlel, tak mě napadly jen dvě věci: jednak jsem kdysi/kdesi slyšel o jakési možnosti vyvrátit psovi čelist (ale jak?), a v krajním případě zbývá vrazit mu prst(y) do oka. Hrůzná představa, je to brutální až na půdu - ale v situaci, kdy vám nepříčetný dobrman právě načíná vénu juguláris, jdou nejspíš všechny city stranou.

Nicméně něco opravdu spolehlivého a účinného mě zatím nenapadlo (nejsemť kynolog, nejspíš proto).

Přiznám se, že mě dotaz zaujal. Nebojím se psů a nikdy jsem nebyl v situaci, kdy by po mně nějaký zabijácký pes opravdu šel, ale je faktem, že stát se to, nevím, co bych dělal. Tyhle informace jsou užitečné, mohou vám zachránit život, patří do kategorie typu "co dělat, když ... například spadnete s autem do vody".

Takže jsem se zeptal člověka, kterého považuji v tomto oboru za kouzelníka. Je to jeden z mála lidí, kteří dokáží vnímat svět z pohledu zvířete. Vcítit se do zvířecí kůže. Jednoduše řečeno, Viliam, neboť o něm je řeč, je člověk, který rozumí jazyku zvířat. Ano, je to tentýž Viliam, který píše zde ve Zvědavci rubriku Příběhy z útulku. Jednou z jeho mnoha specializací je také výchova a výcvik problémových a zkažených psů. Včetně tech bojových. A zde je jeho odpověď:

Moje skúsenosti mi hovoria, že na ulici ťa len tak pes nenapadne. Vždy to musí byť s určitého dôvodu. Rýchla chôdza, jazda na bicykli, korčuliach, alebo niečo podbné. Vtedy sa musíš zastaviť a v 99prípadoch zo 100 pes prestane reagovať.

Ak si niekde vonku a vidíš veľkého psa, nikdy sa nedávaj na útek, ale správaj sa tak, že si ho nevšímaš. Niektorý je zvedavý a príde Ťa očuchávať. Vtedy musíš dávať pozor, aby si sa mu nedíval do očí a nestretli sa vaše pohľady. Je to dôležité, pretože býva pravidlom, že človek v takejto situácii má ustrašený pohľad a tým dáva psovi na javo, že je slabší. Človek by mal vydávať kvílivé zvuky, podbné skučaniu a pomaly dvíhať ruky nad hlavu(ježenie). Tak ako sa točí pes okolo teba, mal by si sa ty točiť proti nemu a nikdy mu nenastaviť chrbát. Pes by mal odklusať.

Ak začne prejavovať predsa len agresívne prvky, treba ho vyprovokovať pohľadom. To však zvládajú len silnejšie povahy. Jednoducho ho zlostným pohľadom odtlačíš od seba. Teraz Ti opisujem prípad s veľkým a nebezpečným psom. Tí malí neublížia. Ak Ťa napadne, tak Ti nezostáva nič iné len ho paralizovať.

Najlepšie keď má pes obojok, ten jednoducho priškrtíš a zvalíš psa na zem. Ak ho nemá, musíš riskovať a stlačiť mu ohryzok. To však musí byť veľmi silno. Ak je agresivita veľmi nepríjemná, tak len kopať do hlavy a držať si ho od seba. Kričať, snažiť sa dostať niekde k stene, aby sa Ti pes nedostal na chrbát. Musíš sa spoliehať, že Ti pribehne niekto na pomoc, alebo to pes vzdá. Priznám sa, takto ďaleko som sa ešte nedostal. Vždy to končí len kontaktom očí.

Ešte som Ti zabudol povedať, že keď sa už pes do teba zahryzne, musíš mu silne stlačiť varlata. Aj keby si mu ich mal rozpučiť. To určite zaberie. Horšie je, keď je to suka, alebo kastrát ale s tým nič nenarobíš.

Díky Viliame.

Článek byl publikován 22.7.2004


© 2021-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.