Bombové atentáty v ruském metru

Článek na Zvědavci (http://www.zvedavec.org)

URL adresa článku:
http://www.zvedavec.org/komentare/2010/04/3626-bombove-atentaty-v-ruskem-metru.htm

Justin Raimondo

Ti, kteří stáli za bombovými atentáty v moskevském systému metra, které si vyžádaly 39 životů – a otřásly budovou, ve které se nachází ruský Federální bezpečnostní úřad (FSB) – musí být „vyšťouráni ze dna stok“ a odhaleni, řekl Vladimir Putin. Ale co když tato konkrétní stoka vede do Washingtonu a Londýna?

Rusko obvinilo z naplánování a provedení bombových atentátů čečenské rebely, ale to může být jen začátek pochopení, kdo a co stojí za dlouhou řadou teroristických útoků, které začaly v 90. letech a které pokračují dodnes. Vloni v září Rusy podporovaný čečenský prezident Ramzan Kadyrov Reuters řekl, že má dobrý důvod věřit, že USA a Británie tajně pomáhají čečenským rebelům: „Bojujeme v horách s americkými a britskými zvláštními službami,“ řekl Kadyrov:

„Existoval terorista jménem Čitigov, pracoval pro CIA. Měl americké občanství. Byl brigádním generálem pod velením Khattaba. Když jsme ho zlikvidovali – tehdy jsem tu operaci vedl – našli jsme u něj americký řidičák a i další jeho dokumenty byly americké.“

Rizvan Čitigov, muž číslo tři v čečenském odboji, s hodností ministra obrany a vojenské rozvědky v odbojové „vládě“, byl zabit ve společné rusko-čečenské operaci, když se v r. 2005 vrátil do svého rodného kraje Šali. Byl známý jako „Američan“, protože žil léta v USA; „Chemik“, protože se specializoval na kšeftování a používání jedů (ricinu, otravných plynů atd.) a „Mariňák“, protože se o něm říkalo, že byl vycvičen během svého amerického pobytu na základně námořní pěchoty. Jako mladík byl celkem floutek, podle svědectví Kommersant, kdy jezdil po městě v hasičském autě a děsil vesničany, kteří mu rychle uskakovali z cesty, k smrti:

„Na počátku perestrojky mladý hasič z Šali odešel do USA, za pomoci jisté mezinárodní muslimské nadace, která otevřela své zastoupení v Čečensku. Co skutečně Rizvan Čitigov během těchto čtyřech let v zahraničí dělal se neví, ale po svém návratu do Šali v r. 1994 svým krajanům vysvětlil, že absolvoval elitní školu výzvědné a rozvratné činnosti a upsal se námořní pěchotě. Řekl, že ho čekala kariéra v americké námořní pěchotě, ale v cizině se setkal se stejně náboženský založeným člověkem Amirem Hattabem, který mladému Čečenci vysvětlil, že by v těžkých dobách pro svoji domovinu měl být v Čečensku, a ne v USA. Takže se tito dva vydali do Čečenska.“

Čitigov rychle postupoval a stal se třetím nejvýše postaveným mužem čečenských teroristů, téměř na stejné úrovni jako hlavní velitelé Šamil Basajev a Ibn Al-Khattab. Skutečně, zdálo se, že má nezávislý zdroj financí a dosah jeho jednotek sahal až do ruských městských center – Moskvy, Samary, Voroněže a Rostova na Donu – která byla cílem sebevražedných atentátníků, vysílaných na jeho rozkaz. V r. 1999 byl osobně zapojen do únosu a popravě personálu OSCE. V r. 2001 obdržely ruské bezpečnostní služby informace, že velitel Čitigov získal „zbraně hromadného ničení“, v tomto případě smrtící jed ricin. To bylo údajně hlavním tématem na setkání čečenské teroristické sítě ve Spojených arabských emirátech, a plán použít tento smrtící jed proti ruským vojákům by byl naplněn, pokud by FSB neobjevila úložiště ricinu ukryté v podzemním bunkru v oblasti Gudermes. A tak si Čitigov získal svoji válečnou přezdívku „Chemik“.

Tento nemilosrdný terorista skončil, když, podle RIA Novosti, ruské bezpečnostní složky „zachytily konverzaci mobilním telefonem a zjistily, kde se Čitigov skrývá poté, co strávil zimu v Baku. Třípokojový byt byl prověřen třikrát, ale nalezen nebyl nikdo. Ale když členové bezpečnostní služby byt opouštěli počtvrté, zaslechli hluk. Ukázalo se, že Čitigov strávil tři dny v malém výklenku ve zdi, zamaskovaném dlaždicemi. Terorista měl naspěch, aby byt opustil, a shodil panel s dlaždicemi na zem.“ Čitigov byl v následné přestřelce zabit.

Mezi Čitigovy vazby na USA patří zprávy, že podle Moscow News „měl Čitigov zelenou kartu – povolení k trvalému pobytu v USA“. Ruská vláda ho otevřeně obvinila z toho, že je agentem CIA. Aleksander Zdanovič, šéf direktorátu pro programy spolupráce ruského Federálního bezpečnostního úřadu „Russia Today“ řekl:

„Rezvan Čitigov, kterého jsem jmenoval a jehož fotografie vám byla ukázána na počítači, žil dlouhou dobu v USA. Existují velmi závažné důvody pro podezření, že je agentem CIA. Vede jednu z nejkrutějších skupin teroristů. Je v podstatě šéfem bezpečnosti (Ibn Al) Khattaba. Řekl bych, v tomto ohledu, že byl velmi dobře vycvičenou osobou. Khattab by na takovou pozici nejmenoval žádného člověka, pokud by neprošel nějakým profesionálním výcvikem.“

Vycvičen – kým a pro co?

Zatímco Rusové nejsou žádní andílci a loutková „vláda“, kterou ustavili v odtrženecké provincii je jen těžko vzorem liberální demokracie, „prezident“ Kadyrov může mít pravdu, když říká:

„Západ má zájem na odtržení Kavkazu od Ruska. Kavkaz je pro Rusko strategickou hraniční oblastí. Zbavení Ruska Kavkazu bude znamenat, že se Rusku odebere polovina země. Nyní k nám posílají skupiny cizinců. Bojujeme v horách s americkými a britskými zvláštními službami. Putin Rusko sjednotil, vyvedl ho z chaosu, odstranil Berezovského, Gusinského, Chodorkovského. Vzal jim vše. Odpustili mu? Nyní byl proti Putinovi, proti Rusku, proveden nový úder. Čečensko a Dagestán jsou slabé a zranitelné články ruského státu.“

Americká nová studená válka s Ruskem má svůj původ v Bushově éře: neokonzervativci, kteří tehdy ovládali americkou zahraniční politiku, chovali, a stále chovají, proti Putinovu Rusku zášť. Když Putin odmítl podpořit americkou invazi do Iráku, byl to Richard Perle, „temný princ“ neokonů, který volal po vyloučení Ruska z G-8. Na seznamu prominentních neokonů – spolu s „liberálním“ křídlem, jakým je třeba Geraldine Ferraro – dlouhým jako vaše ruka, se vyskytují podporovatelé „Amerického výboru pro mír v Čečensku“, nyní přejmenovaného na Americký výbor pro mír na Kavkaze (ACPC), který se chopil čečenské věci proti ruskému „imperialismu“ s typicky neokonzervativní horlivostí.

A navíc britská vláda ukrývala čečenské teroristy, odmítla je vydat do Ruska na základě toho, že obvinění z terorismu jsou „politicky motivovaná“. Čečenci se spolčili s ruskými oligarchy v exilu, kteří – když neutrácí pochybně nabyté majetky za londýnské nemovitosti – financují „podpůrnou“ síť čečenských teroristů, která se rozkládá v celé Evropě a sahá až do samotného srdce bývalého Sovětského svazu.

Propagandistická síť podporující čečenský terorismus se těší zločinné spoluúčasti divoce protiruských britských médií. Jedním z největších úspěchů byla legitimizace směšných fantazií Borise Berezovského a jeho placených papoušků, kteří vytvořili celou hromadu textů věnovaných myšlence, že v podstatě všechny teroristické útoky provedené na území Ruska islámskými teroristy byly místo toho dílem ruské FSB – zrcadlový obraz teze „stoupenců pravdy“ o 9/11, že 9/11 bylo „domácím dílem“.

Na této straně louže obhájci čečenského terorismu zdaleka nespí. Na internetové stránce ACPC jsme zpracováváni rozhovorem Al Jazeera se třemi údajnými experty (myslím, že výrazy „expert“ a „idiot“ se v posledních letech staly synonymy – p.p.) – včetně lidí z nekonzervativního Hudson Institute – z nichž dva se drží linie „na vině je Rusko“ – kteří tvrdí, že problémem není terorismus, ale politika Putinovy vlády. Pokud by Al-Kejda vyhodila do vzduchu metro v New Yorku, zajímalo by mne, jestli by Hudson Institute a ACPC tvrdily stejné hovadiny. ACPC tvrdí, že Putin nemá zájem na pomáhání „umírněným“ čečenským vůdcům, a jeho jediným záměrem je rozdrtit povstalce silou. Při prosazování tohoto názoru uvádějí rovněž výtvor „Radio Free Europe (tj. americké vládní propagandy) s titulkem: „Bombovými atentáty v metru je pod palbou Putinova válka proti terorismu“.

„Umírnění“ čečenští teroristi, které má ruská vláda údajně „oslovit“, v řadách islamistů, kteří útočí na civilisty a baží po nastolení islámského „emirátu“ na severním Kavkazu, neexistují. Pokud byli v řadách separatistů jacíkoliv umírnění, již byli dávno absorbováni do současné čečenské vlády: Kadyrov sám je bývalý bojovník separatistů. Přesto „Freedom House“, Radio Free Europe a neokonzervativce, kteří chtějí Rusko zničit, nezajímají jakékoliv ústupky, které Putin učinil vůči místní přecitlivělosti, ani je nezajímá ekonomická obnova, která byla hlavní součástí ruského úsilí v boji s povstalci. Jistě, oligarchy v exilu, kteří skupují britské noviny, jakož i nemovitosti, by nemohl osud Čečenců zajímat méně. Co však chtějí je naprostý rozpad ruského „impéria“ a jeho ekonomické a politické podřízení západu. Pokud musí dělat z islamistických teroristů „mučedníky“ boje za „lidská práva“, no, tak je to to, po čem tento program volá.

Nikdo neříká, že CIA a MI6 za atentáty v metru stojí: co je však nicméně pravděpodobné je, že obě agentury byly silně zapleteny do povzbuzování Čečenců a dokonce jim poskytovaly jistou materiální pomoc. Jistě, protiruská rétorika, která byla základem Bushovy éry, učinila pro posílení čečenské věci mnoho – a zcela jistě i politika britské vlády, která vítala čečenské teroristy a poskytovala pro-teroristické čečenské „vládě v exilu“ útočiště, to vše by mělo obrátit pozornost na možné zapletení Británie do vzpoury. Stejně jako Putin pověřil stabilizací regionu místní čečenské úřady a zavřel oči nad brutalitou jejich povstalecké kampaně, tak i západ by docela dobře mohl mít ruce ve vytvoření neomaleného nástroje, který se nakonec vymkl jeho přímé kontrole.

Osama bin Laden, vzpomínáte, byl kdysi americkým spojencem, jehož džihád v Afghánistánu Rusy vyhnal a dal zrod Al-Kejdě. Není pochyb, že existují další takoví pochybní „spojenci“ a pohybují se po planetě, netvoři americké provenience vypuštění na nic netušící svět. Vazba západu na čečenskou vzpouru je možná to, co je třeba „vyšťourat ze dna stok“, jak řekl Putin, a odhalit.

Pozn. překladatel – dnes došlo k dalšímu pumovému atentátu v Dagestánu.

Článek Russia’s Metro Bombings vyšel 31. března na serveru antiwar.com Překlad L. Janda.

Článek byl publikován 1.4.2010


© 2021-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.