USA chyceny v Kabulu

Článek na Zvědavci (http://www.zvedavec.org)

URL adresa článku:
http://www.zvedavec.org/komentare/2004/12/1040-usa-chyceny-v-kabulu.htm

Eric Margolis

Skvělá zpráva z Afghánistánu. Právě složil slib nový prezident, zvolený v prvních svobodných volbách v zemi.

Slíbil podporovat v Afghánistánu demokracii, umožnit ženám vzdělání a "vymést poslední zbytky islámského terorismu". Současně slíbil rozvíjet ekonomiku země a dbát na sociální potřeby obyvatel. Zahraniční jednotky podporující vládu v Kabulu, setrvají v zemi pouze dočasně, do doby, kdy bezpečnost země bude zaručena a terorismus bude vykořeněn.

Jenže tahle zpráva nepochází ze 7. prosince 2004, kdy Američany instalovaná vláda Harmida Karzaiho složila slavnostní slib, za mocných fanfár západních médií a Washingtonu. Obě výše jmenované ohlašují - mylně ovšem - tyto volby jako "první afghánské volby".

Oprava: První skutečné celonárodní volby v Afghánistánu proběhly v letech 1986 a 1987 pod ruskou okupací. Tehdy v roce 1985 zorganizovala KGB "velkou radu", neboli národní shromáždění a pomocí úplatků vyhrůžek získala svůj první afghánský "kapitál" - Najibullaha, muže dostatečně schopného nahradit neefektivní komunistické loutky.

V roce 2002 získala CIA svůj vlastní "kapitál" v Afghánistánu v podobě Hamida Karzaiho. Prezidenta nominovaného prostřednictvím své vlastní velké rady, muže, kterého mnozí považují za stejně zkorumpovaného, jako byl Najibullah.

Národní volby v letech 1986 a 1987 potvrdily Moskvou dosazeného Najibullaha prezidentem Afghánistánu. Tehdejší volby byly zmanipulovány, přesto lze tvrdit, že byly otevřenější a čestnější, než ty nedávné, které v americké režii proběhly v Afghánistánu.

Kmenoví vůdci byli uplaceni

Jak by to mohlo být? Afghánští komunisté dovolili původním opozičním stranám kandidaturu a dokonce uvažovali o koalici s antikomunistickými silami v zemi. Jenže tyhle skupiny - mudžahedinové, neboli - jak je rády nazývají západní média - bojovníci za svobodu (Kabul je označuje za islámské teroristy) - Najibullaha odmítly jako kolaboranta a zrádce.

V posledních Američany naaranžovaných volbách byly všechny skupiny či jednotlivci nesouhlasící s americkou okupací prostě z voleb vyloučeny. Zůstali pouze kandidáti etnických menšin (Tadžikové, Hazarové a Uzbekové) a figurky kolaborující s okupační moci.

Kmenoví vůdci, kteří ovládají 80 % národa, byli uplaceni desítkami milionů dolarů, aby vyjádřili alespoň vlažnou podporu Karazaimu. Afghánská většina, Puštanci, byli prezentováni pouze několika drobnými kandidáty bez politické základny. Nejuznávanější puštanský vůdce Gulbudín Hekmatjár byl v roce 2002 označkován za "teroristu" protože nesouhlasil s americkou okupací, a samozřejmě z voleb byl vyloučen.

Je pravdou, že Afghánci podpořili volby rekordní účastí. Volby jsou pro tuto zemi stále určitou novinkou, dokonce i ty kašírované. Jen ve vyspělých společnostech jsou voliči buď tak líní nebo tak lhostejní, že k volbám nejdou. Jenže poslední afghánské volby nemají větší důvěryhodnost než volby v Sovětském svazu v osmdesátých letech minulého století. Je bolestně ironické, že Spojené státy požadují čestné volby na Ukrajině (což v této rubrice vítáme), přičemž současně předvádějí komedii voleb v Afghánistánu a příští rok budou totéž opakovat v Iráku. Co takhle skutečně svobodné volby v dalších Američany sponzorovaných zemích - Maroku, Tunisku, Egyptě a dalších?

Neobyčejně drahý starosta

Nový "demokratický" prezident v Afghánistánu je nejdražším starostou na světě. Ovládá pouze střed Kabulu, přitom je chráněn 200 americkými bodyguards, 17 tisíci americkými vojáky a dalšími jednotkami z NATO, včetně kanadských. Washington stojí každý měsíc 1,6 miliardy dolaru udržet jej u moci. Nebýt zahraničních vojsk a bajonetů, Karzaiho loutková vláda by nepřežila ani hodinu.

Skutečnou mocí v zemi je Severní aliance - zbytky staré afghánské komunistické strany. Tvoří ji převážně Tadžikové a Uzbekové.

Bývalé afghánské vládě Talibanu se podařilo téměř úplně zastavit produkci opia a heroinu. Dnes místní proameričtí spolupracovníci s komunistickou Severní alianci obnovili mnohamiliardový obchod s narkotiky a říká se, že zajišťují 95 % světové spotřeby drog. Stejně jako v Indočíně, Američané zjišťují, že sdílejí lože s největšími drogovými dealery, přičemž ve stejné době vytrubují nesmiřitelné "křižácké tažení proti drogám".

Mimo hlavní město vládne v Afghánistánu chaotický nepořádek. Vládnou tam kmenoví vůdci, drogové mafie a Taliban, kterému se daří dobře a jen čeká se svou legendární trpělivostí Paštunů, až Američané odejdou.

Američané v Afghánistánu strčili hlavu do hnízda sršňů. Zůstávat tam je strašlivě drahé a bolestivé. Ale jejich odchod by byl vnímán anti americkými silami v islámském světě jako triumf Islámu. A tak jsou Američané chyceni v Afghánistánu na dlouhou dobu. Přesně jak Osama bin Laden chtěl.

Článek U.S. caught in Kabul vyšel 12. prosince v torontském deníku Sun.

Článek byl publikován 13.12.2004


© 2021-1999 Vladimír Stwora
Článek je možno dále šířit podle licence Creative Common.