Zvědavec - politicky nekorektní webzine

Přišlo emailem

Názory zde uvedené se nemusí nutně shodovat s názory vydavatele Zvědavce.

Jak by to mělo být a není

Antiseptik( více o autorovi > )

15.1.2006

Jak by to ale mělo být, aby to bylo vyhovující, to z nás nikdo nemůže vědět, protože takový stav lidské společnosti ještě nikdy nenastal.

Jsme dnes v situaci, která ohrožuje základní podmínky pro přežití jakéhokoliv života na této planetě. Takové nebezpečí nám ještě nikdy nehrozilo. Zatímco se nám zeměkoule doslova pod nohama mění v planetu neschopnou k životu, hádáme se o triviálnosti, dohadujeme se o nedůležitostech a debatujeme zbytečné. Tím nemyslím Zvědavce, ale celou tzv vyspělou společnost. Proti tomu, co nám hrozí, je islámský teror zanedbatelná záležitost a jen část celkového problému. Dokud tento problém bude, bude i terorismus. Ovšem na boj proti terorismu se radostně uvolní miliardy, zatímco na problém ohrožující veškerý náš život se ani nemyslí, natož aby se s ním něco dělalo. Snaha o to, aby se vlk nažral a koza zůstala celá, bohužel nefunguje. Koza je už ohlodaná na kost a vlk má stále větší hlad. Je čas si uvědomit, že kozu nutně potřebujeme, naproti tomu toho vlka vlastně vůbec ne.

Kdyby nebezpečí, které nám tak viditelně hrozí, byla nepřátelská země, podzemní hnutí by bujelo, zakládaly by se skupiny proti tomu a hrdinně by se bojovalo. Jelikož nebezpečí si vlastně necháme dělat zcela dobrovolně, neboť nám za to platí, není lehké rozpoutat takový boj a sami sebe napadnout. Je napřed potřeba začít vidět celou lidskou společnost z jiného pohledu než doposud. Co následuje je můj pokus o vytvoření základních pravidel, které by snad umožnily zamezit hrozící katastrofě.

Lidé jako celek se zdánlivě chovají jako pitomci. Vypadá to tak proto, že je obrovský rozdíl v účinnosti při ničení a zachraňování. Zničit lze věc okamžitě a s trvalou platností, zatímco nezničit nebo dokonce zachraňovat je činnost doslova nekonečná. Nikdy nic definitivně zachráněno není, vždycky to může nějaký pitomec klidně zničit. Na tomto faktu je potřeba postavit zákony společenského chování, jelikož si nemůžeme být jisti, že cokoliv konáme, nebude mít dalekosáhlé následky později. Příkladů je mnoho a každý může použít své vlastní, jediná možná cesta je v podstatě dělat co nejméně. Dnešní civilizace používá anglické slovo „efficient“ v neúplném významu. Efficient je podle slovníku buď působivý nebo zdatný. Ač se tímto slovem kdekdo ohání, něco tomu chybí. Totiž význam. Působivý k čemu? Zdatný v čem? To, co chybí, určuje směr kterým se příslušnou aktivitou hodláme ubírat. Pokud by naším společným lidským účelem bylo si slušně a spokojeně žít, tak je potřeba vidět význam toho slova v tomto kontextu. A najednou pod slovem „efficient“ lze vidět zvýšenou životní úroveň, lepší pracovní příležitosti, kvalitnější služby, méně práce a více užitku. Už slyším námitku, že to tak nejde, protože zaměstnavatelé poskytující práci si to nemohou dovolit, že přece musejí vydělávat. Souhlasím, ale pod jednou podmínkou. Totiž nejprve to musí pomoci našemu společnému cíli (lepšímu světu) a pak se teprve na tom bude vydělávat. Tedy bez plnění smyslu proč má něco vůbec existovat, se peníze vydělávat prostě nemohou. Společnost si to nemůže dovolit. Vidíme, kam to vede, a nelíbí se nám to. Zde je několik základních principů. Kniha která stojí za přečtění je „Small is Beautiful“ od E. F. Schumachera. Nevím, zda vyšla v češtině, ale řekl bych, že asi ano.

Diskuze

426 příspěvků ( 426 nových)