|
Přišlo emailemNázory zde uvedené se nemusí nutně shodovat s názory vydavatele Zvědavce. Setapouch, sobí hnusec!Klaban( více o autorovi > )29.11.2004Ano, tak tituloval v Saturninovi nadmíru rozčilený účetní Sláma svého nadřízeného, továrníka Dubského, když zjistil, že tento pán chce svou dceru provdat za bohatého bankéře, aby zahladil dluhy, co svým nezřízeným životem na vysoké noze způsobil. Přesně takový nadpis by mohl mít i článek, který jsem právě dočetl. Četbu jsem naštěstí provedl v místnosti, kam chodí i císař sám a časopis Květy, kde se tento skvost nalézá, jsem náhodně sebral ze stolu své sekretářce, právě cestou na onu místnost. Nadpis však zněl: Zavrhla jsem černé dítě. Já husa! Hned další věta doplňuje: Mohla jsem vychovat krásnou a zdravou holčičku. Lidská tupost a moje slabost mě připravily o největší štěstí v životě. Teď tu sedím, pláču, jsem sama a trápí mě zlý sen. V podobném duchu je celý článek, který vypráví příběh jisté paní, která se vdávala pozdě a důvodem ke sňatku nebyla láska ( nebyla to láska na první pohled, ani na druhý ). Že by se tedy vdávala ze zášti? Nebo je pravděpodobnější varianta prachy?? S jejím, jak sama říká manželem - mrzoutem, slabochem, ale hodným člověkem - nemohli mít děti. Milá paní tedy přesvědčí manžela o nutnosti adopce. Co však čert nechtěl, i když uplácí, jak může a všude mává stranickou legitimací, dostane se na ní jen tmavé dítě. Totiž jakási třídně a rasově neuvědomělá soudružka, se v rámci bratrské výpomoci socialistické Kubě, poněkud sblížila se soudruhem tmavé pleti ( dodnes si vzpomínám, kolik černých gentlemanů se prohánělo na Jawa 350 po našem průmyslovém městě, a bylo dnem i nocí vykloněno z oken svých ubytoven, kde pokřikovali na procházející ženské a dělali velkolepý bordel. Už tehdy to nejhorší, co jste mohli o jakékoli paní, či slečně, co Vám pila krev říci, bylo, že s prominutím "šuká Kubánce" ) a toto sblížení nezůstalo bez následků. Hrdinka příběhu chudáka manžela dotáhla do dětského domova, aniž by se mu obtěžovala sdělit malichernost, že dítě, které hodlá adoptovat je černé jak bota, otec neznámý, zřejmě Kubánec. Ten slaboch po té, co se tuto radostnou novinku dozvěděl od ředitelku ústavu, nezačal jásat a radovat se ze štěstí, které mu muselo seslat samo nebe, ale naopak měl tu drzost říci: To v žádném případě! Jdeme! A nyní autorka článku, podepsána jako Milada, dostane prostor pro pořádnou nakládačku mizerné společnosti, nechápavým sousedům a rodině, popisuje proplakané noci, rozdrásané srdce, hroucení a podobné lahůdky, kterými se zhusta vyznačují hysterické, anorgastické ženy. S manželem samozřejmě zůstala nadále (takže asi přece jenom ty prachy), žili vedle sebe jako 2 cizí lidé, ale nebojte se, spravedlnost si pospíšila, a ten hajzlík natáhl brka. Paní jako perlu na závěr konstatuje, že svou lásku již nikdy nikomu nedala, protože podlehla mizerným předsudkům (a neosvojila si dítě nějaké běhny a negra). Za trest jsem zůstala opuštěná, nikoho nemám, jen vzpomínku na černou holčičku. ...pokračování Článek je zařazen do placeného obsahu a není zobrazen celý. Z původních 705 je zobrazeno pouze 623 slov. Chcete-li číst celý článek, musíte být zaregistrován a mít předplatné.
Známka 1.0 (hodnotilo 1)
Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole (1-výborný, 5-hrozný) Obsah za rok 2004 a měsíc listopad4 článků
|
|
||||||||||||||||||||
Copyright © 1999-2008 Vladimír Stwora
Články je možno dále šířit s podmínkou,
že bude uveden odkaz na původní zdroj a autor.
W3C XHTML 1.0
RSS 0.92
RSS 1.00
webdesign Vendys graphics
Vytvoření této stránky trvalo 0,5118 sekund.