|
Přišlo emailemNázory zde uvedené se nemusí nutně shodovat s názory vydavatele Zvědavce. Fenomén EvropaAlexandr Adler( více o autorovi > )5.11.2004Tento článek není vědeckou prací. Je pouhou pseudovědeckou provokací. Proto také neobsahuje žádné odkazy na literaturu. Ale kdo chce tento pamflet vyvrátit, měl by se o odbornou literaturu vskutku opřít. Otázka, kterou jsem již osobně i síťově položil mnoha lidem, sociologům, historikům, politikům?, plédujícím nejprve za vstup do EU a dnes za Ústavu EU a federalizaci, jež je vzhledem k startovní čáře vlastně centralizací, zní poměrně prostě: Co je "fenomén Evropa"? Proč právě Evropa a Evropané jsou takovou planetární historickou výjimečností? Co způsobilo, že zrovna Evropané v Evropě (původně a donedávna jenom v Evropě) se stali tak výrazným akcelerátorem vývoje lidstva? Proč Evropané objevili Japonsko a nikoli Japonci Evropu? Proč Egypťané nevynalezli při výrobě skleněných lahviček čočku a dalekohled a mikroskop a tyto prosté předměty musely čekat až na Evropany? Proč Ameriku neobjevili Číňané či Japonci, ale Evropané (a hned dvakrát, heč)? Proč chemická technologie nebyla vyvinuta v ropou bohatých oblastech Předního východu? Proč se rozvoj matematiky do dnešní závratné šíře i hloubky neodehrál v Indii, ale v Evropě? Proč Austrálii nekolonizovali Indonésané nebo Arabové? Proč statisícové armády indiánských říší byly jen dýmovým sloupkem před dechem hloučků pologramotných conquistadorů? Jak je možné, že každých sto roků vývoje evropské literatury přineslo více žánrů než libovolných tisíc let písemnictví kterékoli jiné kultury? Jak to, že evropská hudba, vysoká i konzumní, odsoudila všechna neevropanská hudební díla do posice pouze přechodně módního "etna" (Číňané drobné zveličení jistě prominou)? Proč v Evropě vzniklo více stavebních slohů než v celém ostatním světě dohromady? Jak to, že přírodní vědy jsou vybudovány ryze a výhradně evropsky? Čím to, že relativní přelidnění v Evropě vedlo k průmyslové revoluci a posléze zvýšení individuální svobody člověka, zatímco relativní přelidnění kdekoli jinde vedla k hladomorům, válkám, despociím? Takovýchto zneklidňujících otázek je? Zobecňující odpověď se musí opřít o nějakou vlastnost typickou pro evropský subkontinent a výhradně pro tento kousek planety, nebo vlastnost společnou pro Evropany a výhradně pro Evropany. Tato vlastnost však musí být příčinou evropanství, nikoli jeho následkem. Upřímně – jediné společné a výhradní, co jsem při velmi kritickém zkoumání nalezl, jsou nepoužitelné blbosti, například psaní zleva doprava. I když píšeme různými znakovými systémy (nejde jen o rozdíl mezi azbukou, latinkou, alfabetou a donedávna švabachem – jde i o to, že například znaky latinky užívané třeba Angličany zastupují úplně jiné zvuky než tytéž znaky užité Katalánci či Finy; česká "nabodeníčka" nebo německé, polské a maďarské spřežky snad netřeba ani připomínat), všichni píšeme zleva doprava. To je asi jediná výhradní a společná "eurovlastnost". Že by však zrovna toto bylo onou mimořádnou evoluční výhodou? Sám se tomu chechtám. Obdobnou blbostí je třeba to, že když jíme kompletním příborem (který je ostatně evropským produktem), držíme nůž v pravé a vidličku v levé ruce. Žádnou rozumnou společnou výhradní všeevropskou vlastnost jsem však nenalezl – a nikdo jiný mne na ni též nenavedl a všechny pokusy a návrhy byly jen fatální záměnou příčiny a následku či neoprávněnou generalizací z neznalosti. Ergo východiska nutno upravit: musí jít o kombinaci několika jevů, které sice nejsou výhradní nebo nejsou všeevropské, ale výhradní a celoevropsky dominantní je právě jejich kombinace. A musí jít přitom o vlastnosti, které buď přinášejí velkou civilizačně evoluční výhodu, nebo sice žádnou výhodu nepřinášejí, ale svou existencí zabírají místo pro jinou vlastnost, jež by byla evolučně civilizační nevýhodou. I vymyslel jsem si tyto evropotvorné jevy: a) RasaVětšina Evropanů jsme Indoevropany. Těch pár málopočetných neindoevropských národů se natolik vnějším zjevem i národními zvyklostmi "poindoevropštilo", že zdrcující většina Evropanů jejich cizost neodhalí, dokud nepromluví svou mateřštinou. Indoevropská rasa je zřejmě výhodou – jsme chytří, máme velké mozky, jsme fanatickými "škatulkovači" a tvůrci systemisací, tabulek a grafů a co nám chybí na pigmentu, to nám přebývá na chlupatosti (no – ženy to moc netěší). Nicméně i mimo Evropu žijí přemnozí Indoevropané a jejich úspěšnost je více než pochybná. A za všechno a všechny snad stačí uvést rozdíl mezi systemizací Vátsjájanovou a Linného: zatímco prvá zůstala jen hříčkou, druhá napomohla změnit tvářnost světa. Ale i mezi námi v Evropě žijí Indoevropané, kteří úspěšní nejen nejsou, ale jichž indoevropanství je neznalými s oblibou popíráno – Rómové. A konečně – mongoloidní rasa má poměrově větší mozky a měřitelně vyšší průměrný inteligenční kvocient. Tedy naše indoevropanství, naše rasa, vzdor přáním mnoha rasistů tím výlučně určujícím není. Nicméně také platí, že žádná neindoevropská kultura se s námi Evropany zatím historicky měřit nemůže. b) ZemědělstvíZdrcující většina našich předků po několik posledních tisíc let byli zemědělci – rolníci. Ale rolnické zemědělství existuje dlouhodobě i v jiných koutech planety – a bez naší expanzivní kultury. Samotné zemědělství nestačí. Teprve sezónní zemědělství – zemědělství v podmínkách výrazného střídání příznivých a nepříznivých ročních období nám dalo evolučním tlakem svůj nejvzácnější plod: princip odložené spotřeby. Ale ani to není výlučné evropské, i když, pomineme-li přímořské rybáře, je to aspoň všeevropské. (Že pastevectví tento přínos nemá, to snad objasňovati netřeba.) Ale sezónní zemědělství se vyskytuje i v jiných částech světa a přes to tam moderní svobodná a technologická civilizace nevznikla. c) Klima...pokračování Článek je zařazen do placeného obsahu a není zobrazen celý. Z původních 3148 je zobrazeno pouze 1144 slov. Chcete-li číst celý článek, musíte být zaregistrován a mít předplatné.
Známka 1.0 (hodnotilo 1)
Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole (1-výborný, 5-hrozný) Obsah za rok 2004 a měsíc listopad4 článků
|
|
||||||||||||||||||||
Copyright © 1999-2008 Vladimír Stwora
Články je možno dále šířit s podmínkou,
že bude uveden odkaz na původní zdroj a autor.
W3C XHTML 1.0
RSS 0.92
RSS 1.00
webdesign Vendys graphics
Vytvoření této stránky trvalo 14,8794 sekund.