|
Přišlo emailemNázory zde uvedené se nemusí nutně shodovat s názory vydavatele Zvědavce. Papírové paláceaneb Kde se žije jen jako...Jiří Valtr( více o autorovi > )1.10.2004Mám zato, že bydlení je pro nás jednou z nejdůležitějších součástí života. Nevím, jestli stejný názor mají i ti kdovíjak "nezařaditelní", třeba tuláci; konečně i přebývání pod mosty možná přináší určitý pocit bezpečí i zdání domova. Kdo ví? Proč je domov tak důležitý? Protože umožňuje ochranu, odpočinek, odreagování a zajišťuje seskupení věcí, jakkoliv potřebných k životu. Aby tyto všechny záležitosti mohly dospět k uskutečnění, je zapotřebí určité kvality a bezpečnosti.
Odedávna se mi vrývá do paměti náhled na výrobky, jak dospěly postupem doby k větší trvanlivosti, bezpečnosti, tudíž k pokroku, tudíž k větší spokojenosti. To se týká i samotných domovů. Během života ve své rodné zemi jsem zaregistroval hmatatelný pokrok: můj děd žil před více než sto lety v domě, který z pohledu dnešních měřítek byl velmi primitivní - zdi z vepřovic, střecha ze slámy, podlaha hliněná. Uvnitř jedna místnost, kde se šilo, pralo, vařilo a odehrávalo všechno ostatní. A jedenáct dětí kolem. Mojí rodiče už měli mimo jiné střechu z pálených tašek, obývali dokonce pokoje dva, jež měly navíc i předsíň, ale neměli pod vlastní střechou vodovod a zařízení tak říkajíc sociální - obojí bylo společné pro všechny nájemníky domu ve dvoře. Já jsem několik roků před odchodem do emigrace dospěl k třípokojovému bytu v paneláku. Nebyl jsem sice z některých příčin příliš nadšen, ale alespoň bylo všechno nutné "pod vlastní střechou". A materiál? Beton. Tedy zjevný posun, přinejmenším ve dvou sférách: materiální a sociální. Souběžně s tímto pokrokem se mi však do podvědomí vtíraly názory různých zahraničních rozhlasových stanic o tom, jak život v československých panelácích je v porovnání se Západem ubohý, primitivní a nedůstojný, a při úvahách o emigraci ony okolnosti hrály určitou roli. Vždy jsem toužil po tom, aby mi domov přinášel uspokojení jaksepatří a se vším všudy. Už první den po příletu do kanadské emigrace jsem však zkoprněl. Uzounké zdivo bytu okamžitě přilákalo moji pozornost a následným proklepáním kolem dokola jsem se dovtípil, že se jednalo o stěny duté. Hned následující den jsem na to téma zavedl řeč s krajanem, který nás navštívil, aby nás optimálně vpravil do nového života, a dozvěděl jsem se, že zdi jsou vyplněny skelnou vatou. A dodal, že v Kanadě se staví rodinné domy podobným způsobem, jakým tento kontinent začali před staletími zastavovat jeho první dobyvatelé - ze snadno dostupného dřeva se vyrobí rám, ten se vyplní nějakou tepelnou vložkou, zvenku a zevnitř se to nějak vyparádí, aby se snadno našel kupec, a hotovo, jede se dál. Business is business, George. ...pokračování Článek je zařazen do placeného obsahu a není zobrazen celý. Z původních 1382 je zobrazeno pouze 586 slov. Chcete-li číst celý článek, musíte být zaregistrován a mít předplatné.
Známka 1.0 (hodnotilo 1)
Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole (1-výborný, 5-hrozný) Obsah za rok 2004 a měsíc říjen3 článků
|
|
||||||||||||||||
Copyright © 1999-2008 Vladimír Stwora
Články je možno dále šířit s podmínkou,
že bude uveden odkaz na původní zdroj a autor.
W3C XHTML 1.0
RSS 0.92
RSS 1.00
webdesign Vendys graphics
Vytvoření této stránky trvalo 2,4021 sekund.