Baltické moře aneb evropská stoka

Richard Král

16.3.2006 Komentáře Témata: Ekologie, Pohledy z Evropy 1013 slov

Znečištění Baltického moře, které se poprvé začalo vážněji projevovat počátkem šedesátých let, neutěšeně vzrůstá. Vzhledem k pomalému samočištění se z něj postupně stává sterilní mrtvé moře.

Baltické moře je stabilizováno míšením několika vodních zdrojů. Z pevninské Evropy do něj přitéká řada sladkovodních toků, o jejichž čistotě lze úspěšně pochybovat, a tato voda se mísí se slanou mořskou vodou pronikající ze Severního moře přes Dánské úžiny.

Největší podíl na nynějším stavu má bezpochyby Sovětský svaz, resp. země bývalého východního bloku. Neexistence ekologických norem umožňovala průmyslovým továrnám nerušeně a pohodlně vypouštět odpad přímo do moře, popř. do vodních toků do něj ústících.

Poloha Baltu mu poskytuje bohužel ideální podmínky pro znečišťování a zamořování. V přímořských oblastech žije přes 85 milionů lidí ve 14 zemích (přímo s mořem sousedí 9 zemí), z nichž je většina vysoce industrializovaných nebo provozuje intenzivní chemicky stimulované zemědělství. Z Baltu se tak stává jedna velká odpadní nádrž. Velkou nevýhodou je potom jeho pomalé a vzhledem k úzkému spojení s otevřeným mořem obtížné přirozené čištění. Odborníci odhadují, že při úplném zastavení dalšího znečišťování by trvalo asi 35 let, než by se moře opět uzdravilo.

Velký vzrůst planktonu na hladině vede k nedostatku kyslíku v moři a tím k ještě větší sterilizaci mořského dna. Planktonu se daří i díky množství umělých hnojiv, která jsou do Baltu každoročně splavována. Výtěžnost rybolovu klesá a vylovené ryby jsou již poznamenány polojedovatým prostředím, ve kterém žijí.

Významnou zátěží Baltu je mimořádně intenzivní lodní doprava. Dánskými úžinami proplouvá ročně asi 160 000 lodí. Řada z nich je ve špatném technickém stavu, má poloprofesionální posádku nebo je přetížena.

[Fu Shan Hai]
[Fu Shan Hai]

Vzorovou ekologickou katastrofou, která postihla v květnu 2003 Baltické moře, bylo potopení čínské nákladní lodi Fu Shan Hai o výtlaku 70 000 tun u dánského ostrova Bornholm. Všech 27 čínských námořníků se podařilo zachránit, moře už nezachránil nikdo. Kromě asi 1600 tun nafty (částečně odčerpané dánskou pobřežní stráží) se do moře dostalo až 66 000 (!) tun umělých hnojiv, které loď vezla. Vytvořená skvrna měla rozlohu 15 čtverečních námořních mil. Vinou neštěstí byla srážka s jinou obchodní lodí, navzdory „vynikající viditelnosti“, jak se vyjádřila dánská pobřežní stráž.

Potopené lodi a další cizí objekty v moři představují významný faktor znečištění. Ruský vědec Andrej Lukoshkov shromažďuje spolu se svým týmem evidenci baltských vraků již od roku 1989. V jeho katalogu je již přes 10 000 objektů – lodí a letadel na dně moře. Nejvíce jich zatím našel ve Finské zátoce poblíž ruských břehů a statisticky je nejvíce potopených objektů právě ruské provenience.

První mezinárodní pokusy k řešení problému Baltu se datují již od 70. let. Tehdy byla přijata tzv. Helsinská konvence, kterou v roce 1974 signovaly všechny pobaltské země včetně SSSR. V účinnost vstoupila však až v roce 1980 a její charakter a dopady byly spíše oficiálně diplomatické než reálně ekologické.

Další pokusy zachránit umírající Balt se datují na počátek 90. let. Jednou z nejvýznamnějších iniciativ měla být obnovená a rozšířená Helsinská konvence z dubna 1992, kdy se do Finska sjeli na konferenci ministři životního prostředí pobaltských zemí a přijali tzv. Baltic Sea Joint Comprehensive Environmental Action Program. Ten zakotvil 6 základních bodů, jejichž realizací měl být Balt postupně zachráněn (investice do ekologické výroby, omezení vypouštění odpadních vod apod.).

Dokonce i Evropská unie přispěchala v roce 1994 se svými dvěma směrnicemi, kterými adaptovala výše uvedenou Helsinskou konvenci z roku 1974, resp. 1992. Konvence obsahuje zákaz vypouštění polychrolovaných bifenylů, kadmia, hnojiv, petrochemického odpadu a dalších jedovatých látek do moře.

Současná situace ale vypovídá nikoli o záchraně, ale o zhoršujícím stavu moře. International Council for the Exploration of the Sea (ICES), International Baltic Sea Fishery Commission (IBSFC) a tzv. Helsinská komise (HELCOM) zveřejnily na úrovni EU zprávu, kde varují před rozsáhlými změnami fauny a flory v Baltickém moři. Za největší problém považují pokračující eutrofizaci (obohacování vody živinami, zejm. dusíkem a fsforem v zemědělství, za účely hnojení) moře.

Vážná situace přiměla zástupce pobalstkých států, aby se loni 23. listopadu 2005 sešli ve Švédsku v rámci Helsinské komise (HELCOM) a pod záštitou Evropské komise. Setkání bylo charakterizováno jako „mimořádné a neformální“ a uskutečnilo se pod heslem „Urgentní akce pro Balt – diskuse k budoucnosti“. Závěrečný dokument se však nesl přesně v duchu Evropské unie a obsahoval formulace jako „zlepšení vzájemné komunikace“, „prověření možnosti financování z prostředků EU“ nebo „vylepšení bezpečnosti námořní přepravy“. Evropská komise prý připraví „Baltic Sea Action Plan” jako pilotní projekt pro evropskou pomoc Baltu. Bruselští úředníci budou tedy sepisovat, schůzovat a přemýšlet, jak Baltu pomoci.

Známka 1.6 (hodnotilo 13)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Články s podobnou tématikou

Káva pro Zvědavce

33

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc červen přispělo 90 čtenářů částkou 10 044 korun, což je 33 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Agresívní stážista z domova důchodců pokousal policisty21.06.18 22:59 Německo 0

Hesensko: Migranti bez vzdělání vystřídají ošetřovatelky v domovech důchodců21.06.18 22:28 Německo 2

OSN WHO rozhodla, že být transgender není porucha, takže si sama sobě zlegitimizovala OSN Agendu 2030 z 2015, kde jsou transgendeři uznanou menšinou21.06.18 13:53 Evropská unie 1

Babiš/Hácha nás cpe do společného azylového evropského systému - to je vlastizrada21.06.18 13:08 Česká republika 2

Hotspot v Albánii byl Francií a Německem navržen přede dvěma dny - a migranti už pochodují tím správným směrem. To je náhodička21.06.18 12:22 Evropská unie 1

Vnitro vyzývá k projektům na další centra integrace cizinců ze zemí mimo EU20.06.18 22:54 Česká republika 3

Polský ministr zahraničí: Polsko nikdy nebude souhlasit s žádnou formou azylového systému na nadnárodní úrovni20.06.18 22:48 Polsko 0

O společném evropském azylovém systému se má jednat v neděli 24. 6. 1820.06.18 22:17 Evropská unie 0

Zeman: Neospravedlnitelný odsun Němců? Hluboký nesouhlas/České ministerstvo zahraničí - v předklonu 20.06.18 17:41 Česká republika 3

Maďarské ministerstvo financí navrhuje 25 % daň pro organizace podporující migraci a daňové úlevy rodinám20.06.18 16:48 Maďarsko 1

Pro vyhnání Němců po válce není ospravedlnění, řekla Merkelová20.06.18 16:04 Německo 5

Orbán se kvótám brání - dá do ústavy, že přijímání migrantů není pro maďarský lid žádným obohacením20.06.18 07:27 Maďarsko 1

Dublin IV zůstává - jen je to ještě horší, než jsme doufali20.06.18 07:11 Evropská unie 2

Szijjártó: Evropa musí být založena na silných národních státech20.06.18 02:35 Maďarsko 0

USA odcházejí z Rady OSN pro lidská práva, protože je antisemitická. Nejste hodni svého názvu, vzkázaly 20.06.18 02:08 USA 6

Pro pobavení: Antirasista Hitler20.06.18 00:14 Neurčeno 1

Maďarský premiér: Komisař OSN nám vyhlásil válku19.06.18 18:14 Maďarsko 3

Cizí Romy vyhodíme. Italské si, bohužel, musíme nechat, řekl Matteo Salvini19.06.18 13:58 Itálie 1

Demonstrace proti proimigračním smlouvám - 21. a 22. 6. 2018 v Praze na Klárově, od 12h19.06.18 13:48 Česká republika 0

ČT vytvořila cyklus cikánských pohádek, bude je vysílat 2x denně19.06.18 10:42 Česká republika 7

Měnové kurzy

USD
22,28 Kč
Euro
25,87 Kč
Libra
29,55 Kč
Kanadský dolar
16,76 Kč
Australský dolar
16,48 Kč
Švýcarský frank
22,49 Kč
100 japonských jenů
20,26 Kč
Čínský juan
3,43 Kč
Polský zloty
5,98 Kč
100 maď. forintů
7,93 Kč
Ukrajinská hřivna
0,85 Kč
100 rublů
35,03 Kč
1 unce (31,1g) zlata
28 251,26 Kč
1 unce stříbra
363,68 Kč
Bitcoin
148 605,85 Kč

Poslední aktualizace: 22.6.2018 06:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 26 676