Zvědavec - politicky nekorektní webzine

Počítače, komunikace

Fenomén YouTube

Vladimír Stwora( více o autorovi > )

4.4.2007

Že nevíte, co je YouTube? YouTube je fenomén. Trend. Móda. Obrovský úspěch. YouTube je pro internet to, co pro konzumenty obří WalMart. V podstatě jde „jen“ o webovou stránku, která komukoliv umožní vložit vlastní video. Na to video lze odkázat v emailu, lze jej vložit na vlastní web, lze najít videa s podobnou tématikou nebo od stejného autora, lze je komentovat a lze je hodnotit. Prohlížet to lze pod jakýmkoliv systémem bez stahování nějakého software a bez registrace.

Jaký je obsah nahrávek? Nesmírně různorodý. Chcete shlédnout ruského baletního umělce Michaela Baryšnikova? Najdete tam 58 nahrávek, včetně jeho vystoupení v Giselle z roku 1977.

Chcete vidět tameshigri (japonské umění meče) – zpomalenou nahrávku ostří protínající vajíčko? Máte štěstí. Uživatel spinksriot jej uložil na YouTube. Ta nahrávka byla, mimochodem viděna více než 200 tisíc krát. Pokud vás tameshigri zajímá více, pak na YouTube najdete skoro dvě stovky podobných scén.

Dvouminutovou scénku dvou plovoucích vyder držících se za packy vidělo skoro 1,9 milionu lidí. Je to opravdu milá scéna, ostatně podívejte se sami: Vydry. (Oprava. Počítadlo se právě přehouplo přes 2 miliony.)

Nejsledovanější je The Evolution of Dance (evoluce tance), kterou vidělo přes 45 milionů lidí. Hráče na kytaru (podle mě nic moc) shlédlo 17 milionů.

Možná jste slyšeli o Lonely Girl 15 (Osamocená patnáctka). Ta dívka se objevila na YouTube formou videového deníku a okamžitě zaznamenala raketový úspěch. Co na tom, že později se ukázalo, že osamocenou patnáctkou byla ve skutečnosti 19tiletá herečka z Nového Zélandu Jessica Rose a že celý její deník bylo šikovně připravené show? Mnohé z jejich epizod registrovaly 1,3 milionu i více, shlédnutí. Kolem Lonely Girl vznikla celá kultura - nadšené pluky obdivovatelů a nedůvěřivých Tomášů. Lonely Girl je další fenomén, který by si zasloužil samostatný a obsáhlý článek a který by nebyl, nebýt YouTube.

To, že na YouTube může vkládat každý cokoliv, má i své stinné stránky. Jednak je tam obrovské množství podprůměrných věcí, jednak mnoho vložení porušuje autorský zákon a YouTube už také vzdoruje prvním žalobám. Více o tom ke konci článku.

Všechno začalo v zimě roku 2005, kdy Steve měl potíže poslat svému bývalému kolegovi Chadovi z firmy Pay-Pal video, které Steve natočil na večírku v San Franciscu. Tak se to vypráví občas v novinách, protože lidi tyhle ty jednoduché příběhy vedoucí k bohatství milují. Ve skutečnosti prý to bylo složitější, žádná firma dnes nevznikne lusknutím prstů a nápad se sdílením videí se prý rodil postupně a pomalu.

Původně byli tři. Steve Chen, Chad Hurley a Jawed Karim. Pracovali pro firmu PayPal. Pro všechny tři to bylo jejich první pracovní zařazení.

Chad

Chad Hurley vyrostl v jižní Pennsylvanii ve městě Birdsboro. Byl jedním ze tří dětí, jeho otec se živil jako finanční poradce a matka byla učitelkou. V roce 1999 byl Chad zrovna v posledním semestru University of Pennsylvania, kde studoval počítačové vědy, které později vyměnil za grafický design, když mu padl do oka článek v jakémsi magazínu o firmě PayPal, která tehdy řešila problém, jak poslat peníze z jedné PDA jednotky na druhou. Chad prý poslal do firmy své resumé (co tam asi měl, když v té době studoval?), firma ho pozvala na interview a dokonce mu zaplatila letadlo do Kalifornie. V PayPal Chada vyzvali, aby jako součást přijímacího pohovoru navrhl logo firmy. Chad to udělal a CEO neboli chief executive officer – nejvyšší šéf firmy - mu ihned nabídl místo hlavního designera. Zní to trošku fantasmagoricky (od kdy CEOvé mají čas mluvit se studenty ucházejícími se místo, nevím, ale tvrdí se to v Times, tak to asi bude pravda). Prvních několik týdnů, když čekal na svou první výplatu, spal Chad na zemi u kamaráda a k obědu počítal drobné, jestli si bude moci dovolit pizzu. Logo, které tenkrát Chad navrhl, prý firma používá dodnes.

Diskuze

21 příspěvků ( 21 nových)