Zvědavec - politicky nekorektní webzine

Počítače, komunikace

Nanotechnologie má svou odvrácenou tvář

Vladimír Stwora( více o autorovi > )

8.4.2004

Nanotechnologie se nezabývá pouze výrobou miniaturních robotů (taková výroba je zatím ještě hudbou budoucnosti), ale především a hlavně produkcí částic známých prvků nebo sloučenin, jejichž velikost je zvláštní technologii zmenšena na velikost jednotlivých molekul a atomů. Při takové velikosti dostávají známé látky nové vlastnosti. Mnohdy slibné, často nepředpověditelné a někdy nebezpečné.

Např. zlato, které je za normálních okolností téměř neslučitelné s jiným prvkem, je při nano-velikostech svých částí silně reaktivní - asi jako draslík.

Obzvlášť slibným prvkem v oboru nanotechnologie je uhlík. Patří mezi nejrozšířenější prvky, 90 % všech známých substancí obsahuje uhlík. Je rovněž součástí DNA.

Čistý uhlík je znám ve dvou molekulových formacích: diamant a grafit. V molekulové mřížce diamantu je uhlík čtyřmocný, svými vazbami vytváří nesmírně pevnou síť. V normálním grafitu bývá uhlík třímocný přičemž vytváří šestiúhelníkovou mřížku s mnohem slabšími vazbami.

V roce 1985 zjistil britský chemik Harry Kroto, že ve vzdáleném vesmíru se vyskytuje ještě další forma uhlíku. Brzy se podařilo tuto formu vytvořit i laboratorně. Jde o molekulu tvořenou desítkami atomů, nejčastěji je těch atomů v jedné molekule právě šedesát. Molekula vypadá přesně jako fotbalový míč. Je tvořena střídavě šesti a pětiúhelníky Ukázalo se, že struktura je neobyčejně stabilní. Nazvali ji podle exponátu na Mezinárodní montrealské výstavě v roce 1967 navrženém architektem Buckminstereme Fullerem buckminsterfullerene, později jméno zkrátili na buckyball. Chemicky je značena C₆₀. V roce 1996 dostal Kroto spolu s kolegy Curlem a Smalleym za tento objev Nobelovu cenu.

Diskuze

14 příspěvků ( 14 nových)