Zrušte barvu!

Na okraj

Zrušte barvu!

Vladimír Stwora( více o autorovi > )

21.3.2008

Fotografuji. Už dlouho, skoro 40 let. Můj první fotoaparát byla ruská Smena 2. Stál tehdy 220 Kčs, dobře si to pamatuji. Prošlo mi rukama mnoho fotoaparátů. Kniha, která ve mně vzbudila příchylnost k fotografování, se jmenovala Mládež fotografuje a myslím, že ji napsal Zdeněk Tomášek. Vyšla, pokud se nepletu, v roce 1961. Dodneška si vzpomínám, jak jsem sháněl dvojchroman draselný pro světlotiskové papíry, návod na jejich výrobu byl právě v té knize. :-)

Takže jsem samozřejmě začínal s černobílou fotografií a postupně – kolem roku 1970 začínal laškovat s barevnou. Tenkrát se ještě fotilo na film a ten barevný se obtížně vyvolával a ještě obtížněji se z něj zvětšovaly barevné fotografie – pomocí filtrů bylo třeba ve zvětšováku barvu doladit. Barevná fotografie stála mnohonásobek černobílé, takže nějaké velké množství barevných obrázků nehrozilo.

Dnes si začínám uvědomovat, že to možná bylo dobře.

Nikdy jsem nebyl žádný umělec, ale přeci jen mě bavilo pokoušet se obrázkem sdělit něco navíc. Jakousi přidanou hodnotu. Mám rád momentky. Obrázky pořízené rychle, od boku a často tajně třeba v hospodách nebo v obchodech či na ulici. Fotky, u kterých objekt netuší, že je fotografován. Nesnáším fotografie, na kterých stojí osoba v pozoru před nějakou pamětihodností a hledí do objektivu. A přece takových fotografií bývá devět z deseti.

...pokračování

Článek je zařazen do placeného obsahu a není zobrazen celý. Z původních 824 je zobrazeno pouze 286 slov. Chcete-li číst celý článek, musíte být zaregistrován a mít předplatné.

Známka 2.1 (hodnotilo 77)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole (1-výborný, 5-hrozný)