|
Na okrajŘetězový dopis8.11.2003Podle dnešních pravidel a zákazů bychom my, jako děti narozené v 60. a 70. letech, vůbec neměli šanci přežít. Naše postýlky byly malované barvou, která obsahovala olovo. Neměli jsme doma léky v lékovkách s bezpečnostním uzávěrem. Žádné pojistky na dveřích a oknech, a když jsme jeli na kole/koloběžce neměli jsme helmy. Pili jsme obyčejnou vodu z hadice, a ne filtrovanou a upravovanou vodu z lahví. Jedli jsme chleba a máslo, pili limonády s cukrem, a přesto jsme nebyli obézní, protože jsme to stačili vyběhat venku. Klidně jsme se rozdělili o jednu flašku a pili s druhejma, aniž by z toho někdo umřel. Několik hodin jsme se mořili a stavěli trakaře ze starých nepotřebných věcí, jezdili jsme s kopce, jen abychom pak přišli na to, že jsme zapomněli na brzdu. Teprve po několika tvrdých dopadech jsme ji domontovali. Brzy ráno jsme si šli ven hrát, a přišli jsme domů až se teprve venku rozsvítily lampy - a nikdo se nás nedovolával- žádnej mobil při ruce! Neměli jsme žádné Playstation, Nintendo eller X-box, vlastně ani televizní hry, žádný z 99 televizních kanálů, žádný surround-sound, mobilní telefony, počítače, chatrooms a Internet. Měli jsme kamarády, byli jsme venku a vyhledali jsme si je! Spadli jsme se stromu, řízli se, zlomili si ruku či nohu, vyrazili si zuby, ale nikdo nebyl pro tyto úrazy žalován. Byla to přeci naše hloupost a nikdo nebyl vinen - jen my!! Prali jsme se, měli jsme modřiny, ale naučili jsme se to překousnout. Našli jsme si hry s tenisákama, klackama a jedli jsme i trávu (hlavně šťovík). I když nás dospělí varovali, hráli jsme si s nůžkami a noži a nikdy jsme si nevypíchli oko. Jezdili jsme na kolech, chodili jsme domů k jiným kamarádům, tloukli jsme na dveře, vlezli jsme dovnitř a pletli se dospělým do řeči. Někdo, kdo nebyl ve škole tak chytrý, musel opakovat ročník. Dnešní rodiče vychovávají skleníkově chráněné, nesamostatné, zchoulostivělé a suverénní děti a budoucí chytráky. My jsme byli poslední generace, která ještě měla volnost. Zažili jsme fiasko i úspěchy a naučili jsme se chovat se odpovědně a se vším si poradit. A ty jsi jeden/a z nich. Blahopřeji !!! Pošli tento dopis každému, kdo zažil toto velké štěstí a žil jako dítě do doby, než naše životy začali ovládat zákonodárci a politici. Ten lepší život byl jen náš!!!
Známka 1.5 (hodnotilo 2)
Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole (1-výborný, 5-hrozný) Články s podobnou tématikou
Obsah za rok 2003 a měsíc listopad2 článků
|
|
||||||||||||
Copyright © 1999-2008 Vladimír Stwora
Články je možno dále šířit s podmínkou,
že bude uveden odkaz na původní zdroj a autor.
W3C XHTML 1.0
RSS 0.92
RSS 1.00
webdesign Vendys graphics
Vytvoření této stránky trvalo 1,4152 sekund.