Zvědavec - politicky nekorektní webzine

Kultura

Osobnostní profil amerického prezidenta G. W. Bushe

(Ukázka z knížky Mráz přichází z Bílého domu)

Jiří Mašek( více o autorovi > )

17.11.2004

Psychiatři říkají, že všichni sérioví zabijáci postrádají emoce, které z nás všech dělají lidi; musí se tyto emoce naučit alespoň napodobovat, mají-li se zařadit do společnosti. Vzpomeňme na dobře známý případ šarmantního a velmi vzdělaného Teda Bundyho (masový americký zabíják z 80. let – pozn. edit.), který se dopustil dokonaných vražd 15 žen a téměř zavraždil dalších 36, než byl konečně dopaden.

Bushe nelze srovnávat s Bundym co do vzdělání a kouzla osobnosti a není ani známo, že by Bush někoho osobně zavraždil. Co je však známo, že Georg W. postrádá cosi v oblasti soucitu a empatie. Ještě jako guvernér Texasu ustanovil rekord v počtu podepsaných rozsudků smrti – bylo jich celkem 154 během 5 let. Dokonce si dělal legraci ze způsobu, jakým odsouzená Karla Faye Tuckerová prosila o svůj holý život.

Jestliže máme psychiatrům věřit, budoucí sériový zabiják obvykle začíná projevovat své sklony již v dětském věku, kdy mu činí potěšení týrat a zabíjet zvířata. George W. byl přesně takovým dítětem. 21. května 2000 otiskly New York Times článek o době jeho mládí v Midlandu, Texasu. Nicholas D. Kristoff citoval Bushova přítele z dětství Terryho Throckmortona: "Na zvířata jsme byli psi," vybavuje si Thromorton, a směje se na plnou pusu. Kousek za domem Bushových se nádržka po dešti vždy změnila v jezero a objevilo se tisíce žab. "Každý by přece vzal nějakou tu zbraň a střílel by je," říká Throckmorton. "Nebo jsme strkali poplašňáky do žab a ony vyletěly do vzduchu."

12. září 2000 napsala reportérka listu Baltimore Sun Miriam Midezian: "Takže když byl George W. dítě, vkládal poplašňáky do útrob žab a měl radost, když žába vyletěla do vzduchu. Mělo by to být varováním? Je relevantní dětství s pozdějším dospělým konáním? A v tomto případě – i s pozdějším účinkováním v roli prezidenta Spojených států?"

Zkusme se tedy podívat, ano? Pouze ve dvou malých článcích v období před volbami v roce 2000 – bylo to 21. září a 23. října – zaznamenala média tyto Bushovy "dětské hry". Korporativní média to naprosto smetla ze stolu, prostě neměla zájem, stejně jako neměla zájem zjistit, co se Bush pokusil maskovat tím, že zažádal o nové řidičské oprávnění poté, co byl v roce 1976 odsouzen za řízení pod vlivem alkoholu, nebo za AWOL ("Absent without leave" – nedovolené opuštění vojenské služby kratší než 30 dní, nad 30 dní je posuzováno podle zákonů USA již jako dezerce – pozn. edit.) ze základny Texas Air National Guard. Místo toho do omrzení rozpitvávala jeho výroky o tom, že chce být "konzervativcem plným soucitu" a "spojovatelem, nikoli rozdělovatelem", který jde "obnovit čest a důstojnost do Bílého Domu."

Po celou dobu kampaně od roku 2000 až do 11. září 2001 korporativní média zobrazovala Bushe jako příjemného, málomluvného chlápka. Nikomu nevadilo, že se obklopil lidmi nejhoršími z nejhorších jako je: John Ashcroft, Donald Rumsfeld, Gale Norton, Paul O'Neill, Harvey Pitt, Thomas White, John Negroponte, Otto Reich a za aféru Iran-contra odsouzený Elliot Abrams, který nakonec dostal na Vánoce 1992 milost od Bushe seniora.

A poté ho – navzdory jeho zvláštnímu chování 11. září – korporativní média a vlastní poskoci posadili na piedestal neobyčejného vůdce typu Franklina D. Roosevelta, Abrahama Lincolna či Winstona Churchilla, ovšem to nejlepší z těchto tří poskládáno do jediného člověka. George Walkera Bushe.

A stejně zaujatě si korporativní média počínala i tehdy, když Bush vybombardoval Afghánistán až na kámen, aby zbavil svět nepřítele číslo jedna Usámy bin Ládina a al-Káidy, které později nahradil Tálibánem, který musel odejít; nicméně to mu později nezabránilo prohlásit, že existuje "osa zla" a že to je zcela určitě Saddám Husajn, kdo je "původcem všeho zla" a že válka s Irákem je nezbytná, abychom se zbavili Saddáma. Tato média mu jdou za všech okolností na ruku a do dnešního dne nepřestala bubnovat na válečné bubny. Ještě si neuvědomila, že pasivní sérioví vrazi potřebují uspokojovat svou žízeň po krvi tak, že průběžně posílají jiné pokládat životy a organizují pro ně masakry.

Ve svém článku z 12. září 2002 Mike Hersh napsal, že zasvěcení lidé z Bílého domu prohlásili, že se Bush ocitl "mimo kontrolu." "Někteří z Bushova personálu se obávají toho, co vidí a kam v této chvíli Bush všechny vede. Stav jeho mysli až nápadně připomíná poslední dny Richarda Nixona. Bojí se, že z Bushe se stává nixonovec... či ještě něco horšího. Ačkoli Bush postrádá Nixonovu paranoiu, může dát průchod ještě nebezpečnějším nápadům."

Diskuze

203 příspěvků ( 203 nových)