Holocaust nebyl

28.9.2004 Komentáře Témata: Česká republika 1340 slov

Možná jste si všimli, že ve Zvědavci zásadně neuveřejňuji prohlášení politických stran, či politiků samotných. Nechci podporovat žádnou stranu ať zprava nebo zleva. Mám zato, že mají dosti prostoru ve svých ochočených masmédiích, navíc málokdy říkají něco, co stojí za to poslouchat. Jestliže dnes činím výjimku, je to proto, že mě text zaujal. Chápejte to spíše jako článek k zamyšlení než jako stanovisko určité strany. (Editor)

Pokud bychom vyslovili tuto domněnku, přesvědčení či názor jako politikové, byl by dopad moci výkonné na naše bedra stejně důrazný, jako kdyby zpochybnil některá fakta z pohledu ryze pragmatického anonymní apolitický historik? Měl by být tento projev trestný? Existuje v České republice plná svoboda projevu? Neexistuje. Státní fašismus ČSSD v podání stále převažující totalitní justice, omezuje první a základní lidské právo - právo na svobodu projevu.

Již v roce 1789 zapsali tvůrci francouzské Deklarace práv člověka a občana, že svobodné projevování myšlenek a názorů je jedním z nejcennějších práv člověka. I v právním řádu ČR je v Listině - čl.17, zakotvena tato svoboda, jako první mezi politickými právy.

Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny a každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat i rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. A to bez rozlišení, zda se jedná o vyjádření racionální nebo emotivní, odůvodněné nebo bezdůvodné, či zda je ostatními přijímáno jako užitečné nebo škodlivé, hodnotné nebo bezcenné. Svoboda projevu platí i pro vyjádření všeobecně šokující, znepokojivá pro veřejnost či stát, svoboda projevu totiž nezná "špatné myšlenky". Mezi svobody projevu patří i projevy neverbální - tiché demonstrace, hladovky, nebo například spálení cizí státní vlajky, či jen prosté mlčení.

Svoboda projevu je subjektivním právem veřejnoprávní povahy, jemuž odpovídá povinnost - především státu, aby nikomu ve vyjadřování jeho názoru nebránil. Je svobodou chránící individuum před státní despocií, před rozpínavostí státní moci. Bez svobody projevu by byla nemyslitelná pluralitní demokracie se svojí deklarovanou tolerancí a duchem otevřenosti.

J.S.Mille napsal: "...když umlčujeme názor, možná že umlčujeme pravdu; dokonce i nesprávný názor můře obsahovat zrnko pravdy; dokonce i v případě, že obecně uznávaný názor je celou pravdou, tento názor by neměl být z racionálních důvodů zastáván, pokud se nepodrobí zkoušce a není obhájen; pokud obecně uznávané mínění nečelí čas od času výzvám, ztrácí svou životní sílu a svůj účinek".

A přesto. Svoboda projevu neexistuje, případně existuje-li, je velmi omezena státní zlovůlí, tzv. státním fašismem. Česká republika, ač se navenek tváří jako demokratická země se všemi tomu povinnými atributy, představuje velmi dobře fungující režim, který potlačuje ty nejzákladnější svobody, jako například svobodu projevu a právo shromažďovací. Například dnes navrhovaný zákon, který dává obcím pravomoci ke "konfiskaci" soukromého majetku, tedy k "vyvlastnění v zájmu obce", je v civilizované Evropě neexistující, Bělorusku se blížící norma, jasně útočící na další, ústavou deklarované svobody.

JUDr. Mgr. Jiří Herczek, Ph.D. (specialista na ochranu lidských práv), ve své studii "Meze svobody projevu" (ze které v některých momentech vychází