Téměř žádní spojenci: Proč se Německo stále více odvrací od USA

E. Coachman

23.8.2019 Komentáře Témata: USA, Analýza, Německo 1155 slov

Americký velvyslanec v Berlíně Richard Grenell uvedl, že pokud Německo nezvýší své příspěvky do rozpočtu NATO, Washington stáhne americkou armádu do Polska, takže Němci nebudou chráněni proti „ruské hrozbě“. Proč byla reakce Německa nečekaná a k čemu to povede?

V loňském roce vztahy mezi USA a Německem zažívaly vážné otřesy, a rozpory narůstaly jako sněhová koule. Před několika lety by nikdo nepochyboval, že Německo je jedním z nejspolehlivějších spojenců USA v Evropě, ale politika Washingtonu nyní jen zesiluje rozdělení.

Samozřejmě, že v tom velkou roli hraje ruský plynovod Severní proud 2. Pokud šlo o sankce proti Rusku, tak Německo, stejně jako celá Evropa, bylo solidární s postojem USA. Po Německu se požadovalo, aby podpořilo omezení, která nemusela mít nepříznivý vliv na německou ekonomiku. Po Německu se požadoval takový politický postoj, který podpoří prohlášení proti Rusku a také zajistí území pro rozmístění největšího amerického vojenského kontingentu v Evropě.

Německo současně věřilo, že jako spojenec již učinilo největší možné ústupky Američanům, přičemž také umožnilo rozmístit na svém území americké jaderné zbraně. Poté se však ukázalo, že Washington požaduje víc. Berlín to nemohl déle snášet a poprvé začal mluvit o faktu, že Spojené státy již nejsou spojencem Německa.

Washington se ani nesnažil souhlasit se svým strategickým partnerem. Spojené státy místo toho přešly k taktice biče a snažily se zastrašit Berlín novými sankcemi a represivními opatřeními. Poslední demarše amerického velvyslance v Německu mnoho Němců rozčílila a Bundestag začal projevovat odpor vůči Washingtonu.

Bezbranné Německo

S novými hrozbami přišel podle očekávání muž, kterého se Němci snažili prohlásit za persona non grata - velvyslanec Richard Grenell. V roce 2018 byl prvním americkým představitelem, který výslovně řekl, že Německo bude nevyhnutelně čelit sankcím kvůli podpoře plynovodu Severní proud 2. Těmito výhrůžkami vyvolal nepřátelskou reakci mezi mnoha politiky a představiteli v Berlíně, ale úřad Angely Merkelové se tehdy neodvážil přijmout radikální opatření, neboť by to znamenalo přímý konflikt s Washingtonem.

Grenell nadále vyvíjel tlak na Berlín. Minulý pátek, tj. 9. srpna, se velvyslanec rozhodl, že znovu „zostudí“ Němce, protože se nemají k tomu, aby vyhověli pokynu amerického prezidenta Donalda Trumpa a zvýšili výdaje na obranu na 2% HDP země.

„Ve skutečnosti je prostě urážlivé uvěřit tomu, že američtí daňoví poplatníci by měli i nadále platit za pobyt více než 50 000 Američanů v Německu, zatímco Němci nadále utrácejí své příjmy za tuzemské potřeby,“ uvedl Grenell v rozhovoru pro DPA, který se poté objevil v téměř všech německých médiích.

Velvyslanec však těmito výtkami neskončil a pokračoval výhrůžkami. Poznamenal, že Spojené státy mohou přemístit své základny v Německu, včetně vojáků, do Polska, takže Němci budou bezmocní vůči ruské hrozbě. Polsko podle slov Grenella již projevilo zájem o rozmístění většího amerického kontingentu na svém území.

Berlín není v rozpacích

Avšak Bundestag na to vůbec nereagoval, jak pan Grenell jistě očekával. Reakce Berlína, i když ne na úrovni úřadu kancléřky, byla okamžitá. Dietmar Bartsch, předseda levicové frakce v Bundestagu, odpověděl velvyslanci USA prostřednictvím deníku Hannoversche Allgemeine Zeitung:

„Pokud Američané stáhnou své vojáky, musí si také odnést jaderné zbraně. A samozřejmě domů, ne do Polska, protože to by bylo další dramatické vyhrocení vztahů s Ruskem, což se neshoduje s evropskými a německými zájmy.“

Souhlasil s tím, že američtí daňoví poplatníci nemusí platit za americké vojáky v Německu, ani za rozmístění jaderných zbraní. Takže i Bundestag stále jasněji prohlašuje, že Německo nemusí být ve skutečnosti „ochraňováno“ před Moskvou, a to dokonce ani za cenu, kterou požaduje Trump.

Současně máme všechny důvody se domnívat, že takové postoje v Německu jsou již systémové. Podobné stanovisko sdílí pravicová strana Alternativa pro Německo.

Známe tedy reakci levice a pravice v Německu, takže lze hovořit o utváření protiamerických nálad v Bundestagu. Zároveň poznamenejme, že jeden člen výboru Bundestagu pro mezinárodní záležitosti nazývá přítomnost Američanů v Německu „okupací“.

Berlín oficiálně mlčí, ale je posílen tím, co dělají němečtí představitelé, nebo spíše tím, co nedělají. A to je pro americké představitele něco jako „červený hadr pro býka“.

Rozpory narůstají

Jak napsal deník Wall Street Journal, podle německého ministerstva financí má nyní země vojenský rozpočet ve výši 43 miliard eur (tj. 49 miliard dolarů), což odpovídá přibližně 1,2% HDP. V roce 2020 se výdaje Německa na obranu zvýší na 1,37% HDP. Ale potom (a to je to nejdůležitější) Berlín začne snižovat výdaje: na 1,33% HDP v roce 2021, 1,29% v roce 2022 a na 1,25% HDP v roce 2023.

V této situaci by bylo pošetilé, kdyby Washington očekával, že by Německo mohlo odvádět alianci NATO výdaje na obranu ve výši 2% HDP. Jedním z důvodů, o němž se zmiňují ekonomové, je zejména zpomalení ekonomického růstu Německa. A bývalá německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová uvedla, že Berlín, ačkoli Washingtonu slíbil zvýšení příspěvků, by tak učinil v souladu se svou způsobilostí. Angela Merkelová si vytyčila cíl zvyšovat výdaje na obranu postupně v průběhu deseti let. V letošním roce se tedy plánuje zvýšení na 1,34% HDP a do roku 2025 na 1,5%. Američané však potřebují všechno najednou.

Tato otázka se nyní připojuje k dalším, které jsou součástí celé „pokladnice“ rozporů. V širším smyslu stojí Německo před úkolem určit, do jaké míry má svou vlastní suverenitu a právo provádět nezávislou politiku. Není tomu tak dlouho, kdy Berlín naposledy „vypěnil“ a odmítl se zúčastnit operace USA, která měla „zajistit bezpečnost“ lodní dopravy v Hormuzském průlivu. Záměrem Washingtonu bylo vtáhnout Berlín do aktivní konfrontace s Íránem, ale Němci s tím nesouhlasili, a stejně tak odmítli vzdát se účasti na výstavbě plynovodu Severní proud 2.

Pokud si uvědomíme všechny „ostré hrany“ ve vztazích mezi USA a Německem, pak se objem rozporů blíží kritickému stavu. Je tomu skutečně tak, vždyť již v roce 2013 díky bývalému zaměstnanci Národní bezpečnostní agentury USA (NSA) Edwardu Snowdenovi vešlo ve známost, že americké zpravodajské agentury odposlouchávaly telefon Angely Merkelové. Němci poté celý případ ututlali, aby nezhoršili vztah s USA, a také z toho důvodu, že údajně nenašli důkazy.

Z toho je nyní patrný postoj Spojených států vůči Německu. Vazal je povinen platit „tribut“ ve formě odpočtů za „ochranu“ před Ruskem, musí se vzdát projektu Severní proud 2 pod pohrůžkou sankcí, musí ztratit ekonomické výhody, musí poslat vojáky Bundeswehru na takové místo ve světě, které stanoví americký prezident, musí zajistit své území pro rozmístění systémů protiraketové obrany, vojenských základen a jaderných zbraní. A konečně se po Němcích požaduje, aby dodržovali sankce proti Rusku, Íránu, Severní Koreji, Venezuele a jiným zemím, protože je to pro Washington velmi prospěšné.

Mýlí se tedy Němci, když na oplátku ignorují požadavky Washingtonu? To je důvod, proč s narůstající kritikou německé politiky ze strany Spojených států roste nejen opozice v Berlíně, ale také míra, do jaké se Německo obrací k Východu, jakož i potenciál posílení jednotné evropské politiky, odklánějící se od severoatlantického kurzu.

Almost no ally: Why Germany is increasingly turning away from the United States vyšel 13. srpna 2019 na katehon.com. Překlad v ceně 485 Kč Zvědavec.

Známka 1.0 (hodnotilo 103)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

72

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc září přispělo 141 čtenářů částkou 25 032 korun, což je 72 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010

IBAN: CZ4720100000002000368066
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: SK5883300000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
15SucVps1Cpxd6ahR6uxx6SJiR16SZgR7b

Další možnosti platby ›

Vážení čtenáři,

stalo se už smutným pravidlem, že na konci měsíce musím uvřejňovat tenhle křiklavý rámeček s prosbou o pomoc. Do konce měsíce zbývá poslední den a my máme vybráno jen něco přes 70 %. Prosím uvažte, zda byste mohli přispět na provoz tohoto serveru. Děkuji.

Ve zkratce

Prymula zakázal zpívat. Dobrá zpráva: dýchat zatím ještě můžeme30.09.20 10:58 Česká republika 5

Rouška neposkytuje žádnou ochranu proti virům a tedy ani COVID-1929.09.20 07:27 Neurčeno 13

Přidusit, povolit. Přidusit, povolit. Prymula si to užívá28.09.20 19:12 Česká republika 4

Cross Club bude mít otevřeno i po 22. hodině25.09.20 14:25 Česká republika 8

Prymula: Chci méně prostoru v médiích pro kritiky svých opatření25.09.20 11:09 Česká republika 3

Média stupňují hysterii strachu, opět šíří poplašné zprávy24.09.20 22:34 Česká republika 2

Dezorientováni Němci chtějí více afrických kobylek. Demonstrují s nápisy "My máme místo"22.09.20 18:59 Německo 9

Obchodní centrum Mercury, České Budějovice: Rouškové gestapo v akci21.09.20 16:29 Česká republika 3

Janek Ledecký: Zůstaňte negativní a buďte pozitivní!21.09.20 00:15 Česká republika 0

Rasistická černoška v letadle: Jsem královna Kalifornie20.09.20 23:33 Neurčeno 3

Arabská strana Švédska vyzývá k vysídlení těch obyvatel skandinávské země, kteří odmítají multi-kulti hodnoty a etnickou diverzitu18.09.20 19:00 Švédsko 6

Někdo zmlátil cyklisty v Rumburku. Byli to cikáni?17.09.20 17:26 Česká republika 2

Proč hynou statisíce ptáků? A proč se před smrtí chovají divně?17.09.20 11:21 USA 15

Až 90% testů v USA je chybně vyhodnoceno a přiznává to NewYork Times16.09.20 23:02 USA 3

Svědci Covidovi? Je jich 50 a mlátí lidi, kteří nemají náhubek16.09.20 22:14 Česká republika 8

Český COVID teror v metru15.09.20 21:31 Česká republika 9

Vládní pomoc firmám se ukazuje jako velká past15.09.20 09:55 Česká republika 1

Vládní semafor ukazuje nulové riziko - vláda nařídila plošně nosit náhubky12.09.20 12:45 Česká republika 4

Další důkaz funkčnosti švédského modelu při zvládání Covid12.09.20 12:22 Švédsko 7

Likvidace dopravy autem po Praze11.09.20 09:12 Česká republika 6

Měnové kurzy

USD
23,08 Kč
Euro
27,06 Kč
Libra
29,82 Kč
Kanadský dolar
17,32 Kč
Australský dolar
16,53 Kč
Švýcarský frank
25,12 Kč
100 japonských jenů
21,86 Kč
Čínský juan
3,40 Kč
Polský zloty
5,97 Kč
100 maď. forintů
7,45 Kč
Ukrajinská hřivna
0,82 Kč
100 rublů
29,75 Kč
1 unce (31,1g) zlata
43 757,68 Kč
1 unce stříbra
549,25 Kč
Bitcoin
248 649,11 Kč

Poslední aktualizace: 30.9.2020 18:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 6 431