Sýrie, Turecko a Kurdové

Dmitrij Sedov

9.11.2012 Komentáře Témata: Střední východ, Sýrie 1257 slov

Rozpoutavší se boje mezi jednotkami ozbrojené opozice a syrskými Kurdy se mohou stát začátkem vážných změn ve vojensko-politické situaci v této zemi. Jen v oblasti Aleppo, kde proběhly ozbrojené střety, žije kolem 100,000 Kurdů, schopných dát dohromady dobře připravené ozbrojené jednotky z bojovníků kurdské strany „Demokratická unie“, která je úzce napojena na Kurdskou stranu pracujících (PKK), vedoucí ozbrojený boj proti turecké vládě…

Celkově tvoří Kurdové přes 10% obyvatel Sýrie a obývají asi 15% jejího území.

Střety mezi Kurdy a silami Syrské svobodné armády (FSA) v Aleppo začaly poté, co se „opozice“ pokusila získat kontrolu nad oblastí Ashrafia v severní části města. Do té doby se v Kurdy obývané Ashrafia neválčilo – ani ozbrojenci, ani vojáci syrské armády s kurdskou domobranou boje nezačínali. Nicméně velitelé FSA se očividně rozhodli, že kontrola nad Ashrafia je důležitější, než kurdská neutralita.

Pro opoziční ozbrojence, spolupracující s Ankarou, nemohou být Kurdové spojenci. Jedním z obvinění, které Turecko předhazuje vládě Bashara Assada, je podpora „teroristů z PKK“ v tureckém Kurdistánu. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan se obává, že kurdské oblasti Sýrie dokážou získat autonomii a že bojovníci PKK začnou využívat syrské území jako nástupiště pro boj s Ankarou.

Stav neutrality přestává vyhovovat i samotným Kurdům. Z pohledu jejich politického vedení je nejvýhodnějším výsledkem konfliktu v Sýrii porážka opoziční Syrské svobodné armády a udržení vládnoucího režimu. Podle názoru expertů výměnou za loajalitu Kurdů je Bashar Assad ochoten souhlasit s libovolnou měrou jejich autonomie. Objevují se také zprávy, že Damašek již s jednou takovou variantou souhlasil.

Avšak opozice, vázaná povinnostmi k Ankaře, si takovou „štědrost“ dovolit nemůže. Navíc vítězství opozice slibuje Kurdům, stejně jako dalším etnikům v Sýrii, pochmurnou budoucnost. Podle údajů syrské vlády je z 30,000 opozičních ozbrojenců (převážně sunitských Arabů) 10,000 pod přímým velením nebo vlivem teroristických uskupení. V případě vítězství se tato uskupení budou ještě dlouho handrkovat mezi sebou, což vytvoří v zemi chaos a násilí. Kurdové se v tomto případě žádné autonomie nedočkají.

Pokud se střety mezi vzbouřenci a Kurdy přelijí z Aleppo do dalších oblastí země, bude to významný strategický úspěch Bashara Assada. Opozice, válčící s novým protivníkem, bude muset roztříštit své síly. Damašek tak získá další důvod tvrdit, že síly FSA představují hrozbu pro veškeré národnostní a náboženské menšiny Sýrie.

Ještě nedávno byly obavy z kurdského nacionalismu základním faktorem u smíření mezi Tureckem a Sýrii – do doby, než „arabské jaro“ rozdělilo Ankaru a Damašek na opačné strany barikády. Vloni Turecko a Sýrie dokonce podepsaly dohodu o boji s terorismem a pakt o boji s povstalci. Nicméně změna kurzu Ankary ve vztahu k Sýrii měla za následek změnu kurzu Damašku ve vztahu ke Kurdům, kterým tak svitla naděje na nový historický průlom. Prvním takovým průlomem bylo získání autonomie v Iráku, po pádu režimu Saddama Husseina. V nové irácké ústavě byla ustavena pro Kurdistán široká práva, až po právo vystoupení z útvaru Iráku v případě, že centrální vláda poruší své závazky. Podle irácké ústavy z r. 2005 Kurdistán uznává vládu v Bagdádu jen nakolik sám uzná za vhodné.

V současné době má irácký Kurdistán, mimo parlamentu a vlády, i vlastní ozbrojené oddíly pešmergů (až 80,000 mužů, s těžkými zbraněmi, obrněnou technikou a tanky), vlastní tajnou službu, zorganizovanou za pomoci izraelských instruktorů (Asaish), několik satelitních kanálů (erbilský „Kurdistan-TV“, sulajmanský „KurdSat“ a další), čtyři univerzity (v Sulayjmanyah, Erbil, Dohuk a Kifri). V r. 2005 bylo u Erbil vybudováno letiště, které zajistilo hlavnímu městu iráckého Kurdistánu letecké spojení s vnějším světem (druhé letiště je v Sulaymanyah). Rozpracovávané ropné ložisko u Zaho je schopné poskytnout Kurdistánu nezávislý zdroj příjmů. Zásoby ropy v něm se odhadují na 100 milionů barelů. V tuto chvíli působí v Kurdistánu 3,800 iráckých a zahraničních společností. Ve snaze přilákat investice schválila nová vláda Kurdistánu zákon poskytující zahraničním investorům 10leté daňové prázdniny. Nyní je irácký Kurdistán jedinou stabilní a úměrně tomu blahobytnou zónou v Iráku.

Připomenu, že Kurdové obývají příhraniční území v Iránu, Turecku, Sýrii a Iráku, které je asi 1,000 km dlouhé a 500 km široké. Podle přibližných odhadů je Kurdů přes 30 milionů a mají celkem vysoký přirozený přírůstek – asi 3% ročně. Kurdové jsou největší „národnostní menšinou“ v západní Asii a největším národem na světě, kterému nebylo přiznáno právo na národní sebeurčení. Proto předpokládané objevení se kurdského státního útvaru na mapě západní Asie silně změní rozložení sil v této části světa.

Zahájení bojů Kurdy se syrskou opozicí může znamenat začátek utváření syrského autonomního Kurdistánu. To je pro Turecko ta nejhorší varianta, protože v tomto procesu přijde nevyhnutelně na řadu i samo Turecko.

Celkový počet Kurdů na území Turecka je dnes odhadován na 20 milionů (přibližně čtvrtina celkové populace země), z čehož asi 10 milionů Kurdů žije v západních provinciích (Istanbul, Izmir, Ankara, Bursa atd.) a asi 10 milionů ve východních provinciích. Většinu věřících Kurdů tvoří muslimští sunité, šíité a yezidi. Na konci 60. let Kurdové začali vytvářet politické strany s ideologií kurdského národního hnutí. V r. 1984 strana PKK, vytvořená Abdullahem Ochallanem, zahájila válku s oficiálními úřady Turecka. Tato válka pokračuje dodnes a je doprovázena pravidelnými teroristickými činy bojovníků PKK a operacemi armády proti nim. Strana je nejvíce oblíbená mezi chudšími a sociálně nespokojenými vrstvami kurdské populace. Je to levicová extremistická organizace, zastávající marxismus-leninismus maoistického typu a dávající přednost násilným metodám boje, včetně teroristických.

Pro Ankaru není s PKK žádný dialog možný, v první řadě proto, že tato strana se snaží o federalizaci Turecka. Vedení vládnoucí strany AKP (Strana spravedlnosti a rozvoje), snící o přeměně Turecka na regionální velmoc, se k myšlence federalizace staví silně nepřátelsky, protože ta se může stát etapou na cestě k rozpadu země.

Mezi Turky panuje názor, že válka Kurdů za nezávislost je podporována západem, s cílem získat po vytvoření nezávislého Kurdistánu jeho prostřednictvím přístup k zásobám ropy v regionu. Nicméně na konci r. 2007 stránka WikiLeaks zveřejnila zprávy, že USA od r. 2007 poskytují Turecku (na jeho žádost) výzvědné informace o kurdských povstalcích. Ankara tyto údaje využívá ve vojenských operacích proti nim. Takže Washington potřebuje spíše silné Turecko, člena NATO, a pokusy o jeho rozpad nejsou v americkém zájmu.

Poněkud odlišně pohlíží na kurdský problém v Evropské unii. Evropa se dožaduje větší regionalizace a požaduje autonomii tureckých Kurdů. Turecké úřady se snaží vykreslovat Kurdy jako „zdivočelé Turky“. Rozpory mezi Bruselí a Ankarou budou narůstat a EU bude evidentně na straně Kurdů. V těchto podmínkách se budou muset Turci buď podřídit požadavkům EU a uznat Kurdistán, a rozloučit se s částí území, na což Ankara samozřejmě nepřistoupí, nebo se rozloučit s přijetím do Evropské unie. A proto, aby stát Kurdů omezili na hranice Iráku, musí Turci zlikvidovat režim Bashara Assada. Nicméně na této cestě se může Ankara snadno přepočítat. Zaujetím nepřátelského postoje k Damašku na počátku „arabského jara“ přitlačilo Turecko syrský režim ke spolupráci s Kurdy, pro Ankaru tak nebezpečné.

Pokud se však Turecko pokusí Bashara Assada „dorazit“, tak nevyhnutelně vznikne nová situace: vůdce PKK Jamil Bayak, jeden z nejdůslednějších a nejradikálnějších kurdských vůdců, již navrhl „bránit Irán a Sýrii před záměrem Turecka změnit režim v těchto zemích“, což znamená aktivizaci ozbrojeného boje PKK na území Turecka. V takovém případě Erdogan riskuje, že se ocitne mezi dvěma ohni.

Сирия, Турция и курды vyšel 2. listopadu na Fondsk.ru. Překlad Zvědavec.
Známka 1.1 (hodnotilo 75)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

24

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc leden přispělo 58 čtenářů částkou 7 113 korun, což je 24 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
1CuErU28m5a2tod9eZjnkY4sdidBVMpX6K
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Zvědavec bude pár dnů bez aktualizace16.01.19 13:17 Česká republika 7

Migrant z Afghánistánu zaútočil na těhotnou ženu s nožem12.01.19 22:55 Německo 3

„Kanada“ hodlá do roku 2021 přijmout milion přistěhovalců12.01.19 15:33 Kanada 2

Čína má v ČR stavět 5G síť? 10.01.19 22:08 Česká republika 25

Muže stíhali za email ředitelce školky, kde varoval před zveřejněním fotky černé panenky10.01.19 16:59 Česká republika 7

27 tisíc podpisů pod výzvou "zastavte 5G sítě"09.01.19 16:45 Neurčeno 8

Podivná reklama na Novinkách.cz: Darujte vajíčko09.01.19 11:15 Česká republika 0

USA - sankce pro Německo?09.01.19 08:03 Německo 0

Petr Bystroň z AfD popisuje situaci v dnešním Německu08.01.19 21:12 Německo 2

Lepšolidé a sluničkáři přizabili předáka AfD08.01.19 11:00 Německo 7

V USA můžete být kdykoliv bezdůvodně spoután a uvězněn06.01.19 14:11 USA 3

Sorosjugend tvrdí, že ruský zákon zakazující propagaci buzen škodí dětem06.01.19 13:24 Neurčeno 3

Společně k rozmanitosti: pátá kolona nezahálí02.01.19 20:30 Česká republika 4

Dvojí metr už nemůže být zřetelnější02.01.19 10:54 Evropská unie 4

Silvestr po anglicku: Muž šel na kolemjdoucí s nožem, měl přitom vykřikovat cosi o velikosti Alláha01.01.19 14:02 Británie 3

Imigranti chodili po německém městě a z legrace mlátili a kopali lidi01.01.19 13:59 Německo 11

Česká televize opět v dětském vysílání propagovala pozitiva islámu01.01.19 13:51 Česká republika 2

Nový rok ve Francii: stovky spálených automobilů, střelba, hořící kontejnery, slzný plyn, zatčení01.01.19 13:31 Francie 0

Velmi trefné shrnutí současné situace v ČR31.12.18 20:11 Česká republika 1

Zadlužení Afriky cizím investorům: Po Srí Lance hrozí i Keni, že odevzdá svůj přístav Číně 31.12.18 19:00 Kena 2

Měnové kurzy

USD
22,51 Kč
Euro
25,58 Kč
Libra
29,03 Kč
Kanadský dolar
16,97 Kč
Australský dolar
16,14 Kč
Švýcarský frank
22,61 Kč
100 japonských jenů
20,50 Kč
Čínský juan
3,32 Kč
Polský zloty
5,96 Kč
100 maď. forintů
8,05 Kč
Ukrajinská hřivna
0,81 Kč
100 rublů
33,94 Kč
1 unce (31,1g) zlata
28 871,08 Kč
1 unce stříbra
346,93 Kč
Bitcoin
81 490,29 Kč

Poslední aktualizace: 18.1.2019 19:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 9 905