Celosvětová drogová mafie a banky (I. díl)

Úvod do problematiky

Valentin Katasonov

17.10.2012 Komentáře Témata: Drogová válka 1386 slov

V médiích je téma drog dnes celkem populární. Jedním z nejdiskutovanějších aspektů tohoto problému je účast bank v „praní špinavých peněz“, vydělaných drogovými kartely, za což banky dostávají obrovské provize.

Banky a drogový byznys – nejen partneři, ale jedno a totéž

Nedávno se v britském Guardian objevil článek „Globální banky jsou divizí finančních služeb drogových kartelů“ (1). Článek je to velmi zajímavý, je v něm mnoho užitečných informací, ale již v samotném názvu je, podle mého názoru, obsaženo „pokřivení“: v alianci drogových dealerů a bankéřů hrají údajně bankéři podřízenou, pasivní roli.

Z takovéto představy o vztazích drogového byznysu a bank se obvykle činí tento závěr: ano, banky jsou vinny „praním“ špinavých peněz, jsou spolupachateli, ale nejsou to hlavní hráči „špinavého“ byznysu. Stát prý musí v boji s šířením moru drogové závislosti hlavní síly nasměrovat na boj s drogovými kartely, a boj s bankami-spolupachateli může probíhat na „podružném“ základě.

Ve skutečném životě to tak i probíhá. V centru pozornosti všech států a mezinárodních organizací je drogová mafie. Tou se tradičně rozumí skupiny organizovaného zločinu, které se zabývají výrobou, zpracováním, skladováním, přepravou, obchodováním ve velkém a distribucí drog v malém. Takové skupiny jsou často nazývány drogové kartely. Za boj s drogovými kartely státy dnes utrácí neuvěřitelné peníze. V r. 1972, kdy prezident Nixon vyhlásil válku proti drogám, činily výdaje vyčleněné americkým federálním rozpočtem 110 milionů dolarů. Avšak ve finančním roce 2013 bylo na programy boje s drogami vyčleněno vládou prezidenta Baracka Obamy téměř 26 miliard dolarů, což o 1,6% přesáhlo prostředky vyčleněné v předešlém roce. A to neobsahuje miliardy dolarů vyčleněné na realizaci těchto programů na úrovni jednotlivých států. Podrobné rozklíčování rozpočtových přídělů ukáže, že „v zákulisí“ těchto programů jsou banky. Předpokládá se, že bojem s „praním špinavých peněz“ z drog by se měly zabývat orgány bankovního dohledu. Tj. především americké Federální rezervy, které nejen patří k exekutivním orgánům USA, ale obecně jsou soukromou korporací.

V důsledku takovýchto „pokřivení“ dostáváme následující obrázek. Podle údajů předložených ředitelem Federální služby Ruské federace pro boj s drogami (FSKN), generálem Viktorem Ivanovem, zabavují ve světě státní agentury pro boj s drogami v průměru 10-15% drog dodaných na trh. Zároveň z celkového objemu peněz, získaných ve světě z obchodu s drogami („drogových peněz“) se zabavuje ani ne 0,5% (2).

Fakticky již dávno započavší a dlouho probíhající propojování velkého bankovního kapitálu s drogovou mafií v jejím klasickém chápání („drogové kartely“, „drogové syndikáty“) je dnes dokončeno. Nakreslit hranici mezi světovými bankami a drogovými kartely již není možné. Stejně tak není možné nakreslit hranici mezi „špinavými“ a „čistými“ penězi. Velká část tak zvaných čistých peněz má rovněž drogový původ. Vzniknuvší alianci bank a drogových kartelů lze nejpřesněji definovat jako „drogově-bankovní mafii“, či „drogově-bankovní byznys“. Tato nová nadnárodní aliance získává skutečně neomezené možnosti při ovlivňování všech stránek života moderní společnosti – ekonomiky (průmysl zemědělství, další sektory reálné ekonomiky a služeb), vědy, vzdělávání, kultury, vnitřní a vnější politiky. Modelem společenského zřízení většiny zemí světa je dříve neznámé stádium kapitalismu, drogově-bankovní kapitalismus…

Hierarchie současné drogové mafie

Drogová mafie v širokém smyslu slova má tři úrovně.

První (nejnižší) úroveň – skupiny, které jsou na samém začátku a samém konci řetězu pohybu drog:

  1. skupiny, které se zabývají organizací výroby (pěstováním a prvotním zpracováním) drog a jejich nákupem u výrobců;
  2. skupiny, které se zabývají distribucí drog koncovým uživatelům („maloobchodní“ prodej).

Druhá (střední) úroveň – skupiny, které obchodují s drogami ve velkém. Zabývají se konečným zpracováním, balením, skladováním, přepravou (včetně přeshraniční) drog, organizací „velkoobchodního“ prodeje. Právě skupiny této úrovně bylo odsouhlaseno nazývat drogovými kartely a drogovými syndikáty, a jejich šéfy drogovými barony.

Co je to drogový kartel? Specialista na organizovaný zločin M. Glenni píše: „Kartel je holdingová společnost, aglomerát malých a pružných mafiánských uskupení, která ovládají jednotlivé části průmyslu… Na rozdíl od populárních představ je kartel… silně decentralizován.“ (3)

V minulém století sídlily největší drogové kartely v Kolumbii. Nejznámějšími z nich byly kartely Kali a Medellin (nazvané podle kolumbijských měst). Aby byl jasný rozsah aktivit drogových kartelů, uvedeme zde informace o kartelu Kali, předložené ve své době americkou DEA a týkající se 90. let: „Každoroční zisk mafie z Kali se odhaduje mezi 4-8 miliardami dolarů; tato organizace je řízena jako dobře odladěný podnik, ve kterém vůdci mafie z Kali přijímají rozhodnutí pro Kolumbii a Spojené státy. Řídí svůj mezinárodní podnik prostřednictvím složitého systému pomocí telefonů faxů, pagerů a počítačů, mají vlastní výzvědnou síť, která se může srovnávat s rozvědkami většiny rozvojových zemí. Drogoví baroni z Kali ovládají letiště města Kali, síť jeho taxíků a telefonní společnost. Vědí, kdo do Kali přijel a kdo odtud odjíždí, kdo mluvil s policií a kdo spolupracoval s americkými organizacemi vynucování práva.“ (4)

Je třeba věnovat pozornost tomu, že název drogových skupin (typu skupiny se sídlem v Kali) „drogový kartel“ není zcela přesný. Výraz „drogový kartel“ se hodí spíše na dohody, které uzavírá několik takových skupin. Tyto dohody se týkají především rozdělení trhů. Stejná kolumbijská uskupení se domluvila na rozdělení trhu s marihuanou a kokainem ve Spojených státech. Konkrétně uskupení Kali, podle této dohody, dostalo trh New Yorku (5).

Drogové skupiny typu kartelů Kali nebo Medellin je přesnější označit za drogové syndikáty. V ekonomické a právnické literatuře byla vytvořena definice syndikátu jako spojení formálně nezávislých podniků, majících společné odbytové aktivity. V Kolumbii, Mexiku, Afghánistánu, v zemích „zlatého trojúhelníku“, v Jižní Africe a v dalších zemích působí skupiny, které organizují pěstování a zpracování drog. Vyrobené „zboží“ předávají společné odbytové složce, která dodává zboží ve velkém. To je klasická forma syndikátu. A již několik syndikátů uzavírá kartelovou dohodu o rozdělení trhu. Každá velká země (USA, Británie, Německo, Francie atp.) představuje pro drogy velký trh, na kterém operuje několik syndikátů, které se domlouvají na rozdělení trhu. „Hlava“ syndikátu je v zemi realizace, „ocas“ v zemi výroby „zboží“. Hlavní šéfy afghánských drogových syndikátů, například, je třeba hledat tisíce kilometrů od opiových polí Afghánistánu – v Turecku, v evropských zemích, v Americe. Prakticky všechny drogové syndikáty jsou nadnárodními organizacemi.

Dnes se centra a aktivity obchodu s drogami v porovnání s minulým stoletím silně změnily. V 21. století se do vedoucí role dostaly skupiny drogové mafie v Mexiku (kokain) a v Afghánistánu (opium a heroin). I když tyto skupiny uzavírají kartelové dohody o rozdělení trhů, jsou tyto dohody neustále porušovány. Začíná boj o přerozdělení trhů, který se mění ve skutečnou válku (6).

Třetí (nejvyšší) úroveň – skupiny, které se „zboží“ bezprostředně nedotknou.

Základními institucemi, které patří do třetí (nejvyšší) úrovně organizace moderní drogové mafie, jsou banky, zvláštní služby a média. Ty všechny mají legální statut. O bankách a zvláštních službách bude řeč níže. Mimo nich patří do třetí úrovně představitelé zákonodárné moci, soudnictví a řady klíčových orgánů výkonné moci. Tyto instituce a osoby tvoří těsně propletenou síť. Vytvoření celosvětové drogové mafiánské sítě velmi pomohly procesy liberalizace mezinárodního pohybu zboží, lidí, kapitálu a informací, ke kterým došlo před třiceti-čtyřiceti lety, které začaly být v polovině 90. let příhodně nazývány globalizace. Drogovou mafii lze de facto považovat za světovou drogovou korporaci, mající své divize a pobočky v mnoha zemích světa.

Na třetí (nejvyšší) úrovni se řeší takové strategické úkoly, jako:

  1. „praní“ hotovosti, získané prodejem „zboží“;
  2. umísťování zisků z prodeje „zboží“ do různých sektorů ekonomiky;
  3. zajišťování „ochrany“ probíhajících operací drogové mafie na první, a především druhé úrovni;
  4. vytváření příznivých podmínek pro expanzi drogového byznysu v jednotlivých zemích.

Poznámky:

  1. «Guardian», 21.07.2012.
  2. „Globální toky drog jako hlavní faktor narůstající (progresivní) globální finančně-ekonomické krize“. Teze zprávy ředitele FSKN V. P. Ivanova, přečtené ve Washingtonu 18. listopadu 2011// stránka Federální služby Ruské federace pro kontrolu drog.
  3. Миша Глени. Теневые владыки: кто управляет миром. – М.: Эксмо: Алгоритм, 2010, с. 336.
  4. Tamtéž, str. 333.
  5. Тamtéž, str. 332.
  6. Konkrétně v Mexiku již více než deset let probíhá nepřetržitá válka mezi spoustou drogových skupin (kartelů), která v poslední době přerostla do skutečné občanské války. Počet obětí této války dosáhl již 50,000 (viz V. J. Katasonov, Připojení Ruska k WTO: Další narkotizace země, 9/8/2012).

Pokračování...

Známka 1.2 (hodnotilo 58)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

44

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc listopad přispělo 91 čtenářů částkou 13 065 korun, což je 44 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: CZ4720100000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
165eUVffx5CuUNwr12JbqqZi6AtrbN22Y7
Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Francie chce kriminálně pronásledovat lidi bojkotující izraelské výrobky21.11.18 11:42 Francie 2

Který ministr financí nejvíce zadlužil ČR?21.11.18 11:37 Česká republika 0

Prohrávají, prohrávají! A jsou čím dál zběsilejší :-)))21.11.18 00:19 Česká republika 3

USA: V sakcích Íránu udělujeme dočasně výjimku Číně, Indii, Jižní Koreji, Turecku, Itálii, Řecku, Japonsku a Tchajwanu.21.11.18 11:23 USA 1

Financují EU a ČR Islámský stát v Turecku?21.11.18 11:22 Evropská unie 0

Zprávy o mučení migrantů v uprchlických táborech v Libyi byly účelovou lží21.11.18 11:20 Libye 1

Německo se připravuje na hromadné letecké dovážení afrických migrantů do EU20.11.18 15:46 Německo 2

Špinavá dohoda mezi Bruselem a Renziho Itálií: Itálie bude brát všechny migranty a Brusel jí zajistí flexibilitu veřejných účtů20.11.18 14:59 Itálie 1

Slovenská obdoba ÚOOZ začala vyšetřovat organizátory demonstrací, které vypukly po vraždě Jána Kuciaka! Stejné procesy probíhají nyní i v Praze20.11.18 13:13 Slovensko 0

Migrant v Německu podřízl otce aktivistky, která jej otci doporučila na výpomoc19.11.18 20:13 Německo 2

Migrant v Německu znásilnil ovci19.11.18 20:09 Německo 5

Fico: Globálny pakt o migrácii nie je v súlade s migračnou politikou Slovenskej republiky 19.11.18 12:48 Slovensko 1

Bulharsko odmítlo Globální pakt pro migraci a ... vypukla v něm barevná revoluce19.11.18 12:39 Bulharsko 2

Slovensko sa k paktu OSN o migrácii asi nepripojí, “nie sme však ešte za vodou,” hovorí poslanec Paška a očakáva ešte brutálny nátlak zo strany EÚ19.11.18 12:34 Slovensko 1

Vánoční svátky v Evropě 201819.11.18 11:18 Evropská unie 5

Výbušná výpověď: Čtveřice vyšetřovatelů promluvila. Kauza Čapí hnízdo vznikla na příkaz Chovance, tvrdí.18.11.18 22:24 Česká republika 0

Španělská facka USA: Ruské námořnictvo se vrací do španělské Ceuty18.11.18 17:35 Španělsko 1

Německo čeká růžová budoucnost18.11.18 17:10 Německo 1

17. listopadu v Marseille. Demonstranti požadují rezignaci Macrona18.11.18 16:56 Francie 0

Imám v Německu: Vaše dcery si vezmou muslimy a šaría se stane německým právem18.11.18 16:37 Německo 4

Měnové kurzy

USD
22,87 Kč
Euro
26,02 Kč
Libra
29,26 Kč
Kanadský dolar
17,19 Kč
Australský dolar
16,55 Kč
Švýcarský frank
23,00 Kč
100 japonských jenů
20,26 Kč
Čínský juan
3,29 Kč
Polský zloty
6,04 Kč
100 maď. forintů
8,10 Kč
Ukrajinská hřivna
0,83 Kč
100 rublů
34,73 Kč
1 unce (31,1g) zlata
27 926,30 Kč
1 unce stříbra
327,45 Kč
Bitcoin
102 586,66 Kč

Poslední aktualizace: 21.11.2018 07:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 12 411