Zvědavec - politicky nekorektní webzine

Komentáře

Kyrgyzstán, Amerika a globální obchod s drogami, 1. část

Hluboké síly, státní puč, narkotika a teror

Peter Dale Scott( více o autorovi > )

29.7.2010

Vzorec událostí vyvíjejících se v Kyrgyzstánu silně připomíná to, jak se Amerika zapletla v Laosu v 60. letech, a později v 80. letech v Afghánistánu. Tajná americká angažovanost v těchto zemích brzy vedla k občanské válce, která vedla k mnoha obětem a uprchlíkům. Bude třeba usilovné snahy jak Obamy ve Washingtonu, tak Medveděva v Moskvě, aby se zabránilo vypuknutí třetího velkého konfliktu, v Kyrgyzstánu.

Vzorec, o kterém se zmiňuji, nazývám „laoský syndrom“ převratů, drog a teroru, protože poprvé byl jasně patrný v americké intervenci v Laosu na konci 50. a v 60. letech. Do tohoto syndromu patří řada nezávislých, ale vzájemně působících prvků, jejichž vzájemná provázanost v minulosti nebyla obecně rozpoznána. To, co odráží, není jediná agenda, ale předvídatelná symbióza různorodých skupin, reagujících na mocné síly, které pašování drog vytváří.

V tomto syndromu se objevuje něco jako následující vzorec.

1) Tajná americká aktivita má za následek svržení umírněné vlády a její nahrazení mnohem zkorumpovanější a neoblíbenější, nepodporované kulturou země, ve které je dosazena.

2) Nástupnický režim, aby si udržel svoji nejistou moc, zesílí kontrolu nad místním narkoprovozem.

3) Do této kontroly spadá i spolupráce s místními drogovými mafiemi, což vede k jejich expanzi.

4) Vývoz drog ze země (nebo přes její území, jak tomu je v případě Kyrgyzstánu) se výrazně zvýší.

5) Nakonec, v kontextu s oslabenou legitimitou a posílenou nelegitimitou, je nástupnická vláda svržena.

6) Načež následuje divoká občanská válka.

7) Konečným výsledkem je vláda, která není Americe po chuti.

Tento vzorec se neopakuje identicky. V Laosu intriky a peníze CIA vytvořily v r. 1959 neoblíbený pro-americký režim pravičáckého generála Phoumi Nosavan, který vydržel osmnáct měsíců.⁽¹⁾ Podobné intriky CIA v Afghánistánu o dvacet let později měly opačný, než žádoucí efekt, a vytvořily stejně tak neoblíbený proti-americký režim Nur Mohammeda Taraki, který vydržel šestnáct měsíců.⁽²⁾

Ale jádrem problému bylo totéž: bezdůvodná destabilizace neškodné země ze strany CIA vyvolala místní intriky a paranoiu, a brzy tato situace vytvořila nestabilní a rozvratnickou vládu bez lidové základny. Nakonec tato oslabená vláda (další vláda v Laosu a o trochu později v Afghánistánu) podporovala na svém území jak drogy, tak terorismus, stejně předvídatelně, jako když borový les oslabený suchem přiláká invazi dřevokazných brouků.

Dlouhodobým důsledkem byla země, kde byla občanská politika nahrazena občanskou válkou. V případě Laosu a Afghánistánu americké tajné aktivity, prováděné jako součást studené války, vyvolaly sovětskou vojenskou a výzvědnou reakci. (V případě Afghánistánu mohla být taková reakce vyvolávána úmyslně). Bývalý Carterův poradce Zbigniew Brzezinski, který schválil tajné operace CIA v Afghánistánu v letech 1978-79, se později francouzským novinám chlubil:

Tajná operace byla vynikající nápad. Vtáhla Rusy do afghánské pasti, a vy chcete, abych toho litoval? V den, kdy sověti oficiálně překročili hranice, jsem prezidentu Carterovi napsal a uvedl v podstatě toto: „Nyní máme příležitost dát SSSR jeho vietnamskou válku.“ …

Když byl dotázán, jestli islámský fundamentalismus představoval světového zloducha, Brzezinski odpověděl „Nesmysl!“⁽³⁾

Článek bude otevřen od 29. září 03:21 SEČ

Diskuze

1 příspěvků ( 1 nový)