|
KomentářeTéma: Nový světový pořádek
Nová eugenika a nástup globální vědecké diktaturyTechnologická revoluce a budoucnost svobody, 5. částAndrew Gavin Marshall( více o autorovi > )28.7.2010Genetika jako eugenikaOceněný autor a výzkumník Edwin Black napsal autoritativní historii eugeniky ve své knize „válka proti slabým“, kde vysvětlil, že „postupná snaha transformovat eugeniku na lidskou genetiku vytvořila celosvětovou novou infrastrukturu“, kdy byl v r. 1938 založen v Kodani Institut lidské genetiky, vedený Tage Kempem, eugenikem Rockefellerovy nadace, a byl financován penězi Rockefellerovy nadace.(22) I když od svých eugenických cílů neupustilo, nové přejmenované eugenické hnutí „tvrdilo, že likviduje chudobu a zachraňuje prostředí“.(23) Ve vydání časopisu Science z r. 2001 Garland Allen, vědecký historik, psal o genetice jako o moderní formě eugeniky. Začal citací článku z r. 1998 z časopisu Time, který prohlašoval, že „osobnost, temperament, a dokonce i životní volby spočívají, jak ukazují nové studie, ve vašich genech“. Garland vysvětluje důsledky: Ohánějíce se velkým pokrokem v genetické biotechnologii tyto články vykreslují genetiku jako novou „kouzelnou kulku“ biomedicíny, která vyřeší mnoho z našich stále se vracejících sociálních problémů. Důsledkem je, že tyto problémy jsou z velké části důsledkem defektní biologie jedinců, či dokonce rasových nebo etnických skupin. Pokud je agresivní nebo násilné chování v genech, tvrdí argumenty, pak řešení spočívá v biomedicínském zásahu – genetické terapii ve vzdálené budoucnosti a farmakoterapii (nahrazení produktů defektních genů lékovými náhradami) v bezprostřední budoucnosti. Směřujeme propagací takových tvrzení k nové verzi eugeniky? Jsme přesvědčováni falešnými sliby technologické nápravy problémů, které ve skutečnosti spočívají ve struktuře naší společnosti? Moji odpovědí na tyto otázky je „ano“., ale s jistými důležitými výhradami, které jsou odvozeny od různých historických a sociálních kontextů od počátku 19. století po dnes… Výraz eugenika byl vymyšlen v r. 1883 viktoriánským všeználkem Francisem Galtonem, geografem, statistikem a bratrancem Charlese Darwina. Pro něj to znamenalo „skutečně nebo dobře narozený“ a mluvil o tom jako o plánu povzbuzovat „nejlepší lidi“ ve společnosti, aby měli více dětí (pozitivní eugenika) a odrazovat nebo bránit „nejhorším elementům“ společnosti mít mnoho dětí, nebo vůbec nějaké (negativní eugenika). Z eugeniky se během prvních tří desetiletí 20. století stalo hnutí v různých zemích na celém světě, ale nikde nebylo tak pevně zakořeněné, jako ve Spojených státech, a po první světové válce v Německu.(24) Zatímco genetické vlastnosti, jako barva očí a podobně, byly prokázány jako dědičné, „eugeniky více zajímala dědičnost sociálního chování, inteligence a osobnosti“. Dále: Američtí eugenici se také snažili rozšiřovat výsledky eugenického výzkumu mezi veřejnost a zákonodárce. Podporovali myšlenku pozitivní eugeniky (povzbuzování „nejlepších“ stát se lepšími), ale většinu své energie zaměřili na negativní eugeniku (povzbuzování „nejhorších“, aby se stali menšinou). Eugenici napsali stovky článků pro populární časopisy, vydali desítky knih pro obecného čtenáře (a některé vědecké), připravili výstavy pro školy a státníky, vyráběli filmy a psali kázání a novely.(25) Američtí eugenici, plně podporovaní finančně velkými americkými filantropy, prosadili eugenickou legislativu ve více než 17 státech v USA, často ve formě nucené sterilizace mentálně „podřadných“, takže „v 60. letech, kdy většina těchto zákonu začala být rušena, bylo pro eugenické účely sterilizováno více než 60,000 lidí“. Jak Garland Allen napsal: Bohatým mecenášům, kteří eugeniku podporovali, jako Carnegie, Rockefeller, Harriman a Kellog, eugenika poskytla prostředek sociální kontroly v období bezprecedentního neklidu a násilí. Byla to tatáž ekonomická elita a její obchodní zájmy, která zavedla vědecké řízení a organizační kontrolu do průmyslového sektoru… V r. 1994 došlo ke vzkříšení tvrzení, že u inteligence mezi rasami existují genetické rozdíly, vedoucí k různému socio-ekonomickému statutu. Tvrzení ohledně genetického základu zločinnosti, manické deprese, riskování, alkoholismu, homosexuality a řady dalšího chování ve vědecké, a obzvláště populární literatuře bujela také. Mnohé z důkazů takových tvrzení jsou dnes stejně kontroverzní, jako v minulosti. Zdá se, že jsme stále méně ochotni akceptovat to, co považujeme za nedokonalost u sebe a ostatních. Jak náklady na zdravotní péči vystřelily do nebes, začínáme akceptovat základní nákladovou analýzu lidského života. Tento způsob myšlení má závažné důsledky pro reprodukční rozhodování. Pokud organizace udržování zdraví (HMO) požaduje děložní testy a odmítá hradit porod nebo péči o údajně „defektní“ děti, jak blízko to má k eugenice? Pokud genová nebo léková terapie nahradí zlepšování podmínek na pracovišti nebo prostředí ve škole, naší stravy a cvičení, jak blízko to má k eugenice? Výrazné sociální změny jsou nicméně drahé. Pokud eugenika znamená činit reprodukční rozhodnutí primárně na základě sociálních nákladů, pak jsme na té cestě všichni.(26) Genetika dává lidem bezprecedentní moc: moc nepřirozeného vytváření a manipulace s biologií. Přesto zatím plně nechápeme dopady genetické manipulace u naší potravy, rostlin, zvířat samotných a lidí. Jasné je, že měníme samotnou biologii našeho prostředí a sebe. Zatímco genetická technologie je evidentně v mnohém užitečná, jako u schopnosti zlepšit nemocné smysly (zrak, sluch atd.) a léčit nemoci, pozitivní věci je třeba porovnat s negativními dopady genetické manipulace, abychom mohli tuto mocnou technologii lépe směrovat. Debata o otázkách, jako výzkum kmenových buněk a genetická manipulace, se často zaměřuje na vědecký versus náboženský aspekt, kdy věda usiluje o vyléčení lidstva z jeho nemocí, a náboženství o zachování posvátnosti „stvoření“. To je iracionální a úzký způsob, jak vést skutečnou debatu o této monumentální problematice, kdy se tato vykresluje jako černobílá, čímž zcela jistě není. Vědu lze použít pro dobro, stejně jako zlo, a lidská historie, obzvláště 20. století, je tohoto faktu důkazem. Neskutečná vědecká vynalézavost se chopila vytváření velkých zbraní; manipulace s atomem, aby se zabily miliony lidí během okamžiku, nebo výroby biologických a chemických zbraní. Problémem s interakcí vědy a moci je, že s tak velkou mocí přichází pokušení ji použít a zneužít. Pokud se možnost vytvoření zbraně, jako atomová bomba, zdá být možná, s největší pravděpodobností existují i ti, kteří se snaží učinit ji pravděpodobnou. Kde je pokušení, tam je lidská slabost. ...pokračování Článek je zařazen do placeného obsahu a není zobrazen celý. Z původních 4146 je zobrazeno pouze 1273 slov. Chcete-li číst celý článek, musíte být zaregistrován a mít předplatné nebo mít voucher. Pro majitele voucheru: Článek dnes stojí 3.74 Kč. Článek bude otevřen od 28. září 04:06 SEČ Obsah za rok 2010 a měsíc červenec51 článků |
|
© 1999-2010 Vladimír Stwora
Otevřené články je možno dále šířit s podmínkou,
že bude uveden odkaz na původní zdroj a autor.
Uzavřené články lze šířit jen se souhlasem vydavatele.
W3C XHTML 1.0
RSS 0.92
RSS 1.00
RSS Posledních 10 otevřených článků
webdesign Vendys graphics
Vytvoření této stránky trvalo 0,4221 sekund.