5. díl – Globální válka a umírající demokracie: Revoluce elit

Nadnárodní totalitarismus

Andrew Gavin Marshall

23.9.2009 Komentáře Témata: Vzdělávací cyklus 5422 slov

Globální trendy v politické ekonomii naznačují, že „demokracie“, jak ji známe, je uvadajícím konceptem, kdy od tohoto konceptu odstupují dokonce i západní vyspělé země. Pravděpodobně prostřednictvím politiky stran a finančních/korporátních zájmů je demokracie, tak jak je, něco jako fasáda. Nicméně vstupujeme do éry, kde jsou na ústupu dokonce i instituce a obraz demokracie, a skluz do totality se zdá být nevyhnutelným.

Zpráva National Intelligence Council, Global Trends 2025 uvedla, že mnoho vlád bude „zvětšovat své domácí bezpečnostní síly, možnosti šmírování a používání sil zvláštních operací. Protiteroristická opatření budou stále více „obsahovat městské operace, v důsledku větší urbanizace“ a vlády „mohou ve stále větší míře vztyčovat bariéry a ploty kolem svých pozemků, aby zamezily přístupu. Obezděné komunity budou v mnoha společnostech i nadále růst, protože se elita snaží izolovat od domácích hrozeb.“(1) V podstatě očekávejme neustávající tah směrem k internacionalizaci domácích opatření policejního státu na kontrolu populace.

[ilustrační foto]

Povaha totalitarismu je taková, protože jde „svoji povahou (či lépe z definice) o globální projekt, který nelze plně dokončit pouze v jednom společenství nebo zemi. Protože je poháněn potřebou potlačit jakékoliv alternativní řády a myšlenky, nemá žádná přirozená omezení nebo hranice a je odsouzen, aby jeho cílem bylo ovládání všeho a všech.“ David Lyon v Teoretizování a dozoru vysvětlil, že: „Poslední charakteristikou totalitní nadvlády je absence úniku, čehož lze dosáhnout dočasně uzavřením hranic, ale permanentně pouze skutečně globálním dosahem, který by učinil již samotný pojem úniku nesmyslným. To samo o sobě opravňuje otázky ohledně totalitního potenciálu globalizace.“ Autor pokládá důležitou otázku: „Je zrušení hranic skutečně (morálně) dobré, protože ty symbolizují bariéry, které zbytečně lidi oddělují a vylučují, nebo jde o potenciální linie odporu, útočiště a rozdělení, které nás může zachránit před propastí totality?“ Dále, „pokud globalizace podkopává vyzkoušené, na státu založené modely demokracie, svět může být náchylný ke globální totalitářské etatizaci“.(2)

Russia Today, jeden z hlavních ruských zpravodajských zdrojů, zveřejnil článek Strategic Cultural Fund, kde se uvádí, že „stávající krize je využívána jako mechanismus pro vyprovokování určitých hlubokých sociálních nepokojů, které by lidstvo – protože již nyní se nachází v chaosu a je děšeno strašidlem všeobecného násilí – připravily o jeho svobodnou vůli, kdy do světových událostí zasáhne „nadnárodní“ arbitr s diktátorskými pravomocemi“. Autor poukázal na to, že „události jdou stejnou cestou, jako v případě velké hospodářské krize v r. 1929-1933: finanční krize, ekonomická krize, sociální konflikty, nastolení totalitních diktatur, vyvolání války kvůli koncentraci moci a kapitál v rukou úzkého kroužku“. Nicméně, jak autor poznamenal, tentokrát je to jiné, protože „jde o finální fázi strategie „globální kontroly“, kde bude zasazena rozhodující rána instituci suverénního národního státu, a následovat bude přechod na systém soukromé moci nadnárodní elity“.

Autor vysvětlil, že se formuje globální policejní stát: „Protože výzvědné aktivity, obchod s válkou, vězeňský systém a kontrola informací přechází do soukromých rukou. Je to činěno prostřednictvím tak zvaného outsourcingu, relativně nového podnikatelského fenoménu, který spočívá v tom, že se jistými funkcemi pověří soukromé firmy, které fungují jako kontrahenti a spoléhají se na jedince vně organizace, aby vyřešili vnitřní záležitosti.“ Dále: „Největších úspěchů bylo dosaženo během posledních několika let, a to v oblasti ustavení elektronické kontroly osobních údajů, prováděné pod záminkou protiteroristických opatření. V současné době FBI vytváří největší světovou databázi biometrických dat (otisků prstů, otisků sítnice, tvarů tváře, tvarů jizev a vzorů chování, řeči a gest, atd.), která nyní obsahuje 55 milionů otisků prstů.“(3)

Globální válka

A dále, vyhlídky na válku se s prohlubující se ekonomickou krizí zvyšují. Je nutno poznamenat, že historicky, jak impéria upadala, mezinárodní násilí rostlo. Rozsah globální krize a provádění restrukturalizace celé globální politické ekonomie si může také vyžádat globální válku, aby posloužila jako katalyzátor nového světového řádu.

Dokument National Intelligence Council Globální trendy 2025 uvedl, že do r. 2025 pravděpodobně dojde k nárůstu rizika jaderná války, nebo při nejmenším použití jaderných zbraní, protože „probíhající konflikty o nízké intenzitě mezi Indií a Pákistánem neustále hrozí tím, že takové události vyeskalují do širšího konfliktu mezi těmito dvěma jadernými velmocemi“(4).

Tato zpráva také předpovídá obrodu merkantilistické zahraniční politiky u velkých mocností v boji o zdroje, což „by mohlo vést k mezistátním konfliktům, pokud vůdci ve vládách budou považovat přístup k energetickým zdrojům za klíč pro udržení domácí stability a přežití jejich režimu“. Konkrétně „centrální Asie se stala oblastí intenzivního mezinárodního boje o přístup k energii“(5).

Dále: „Subsaharská Afrika zůstane nejnáchylnějším regionem na zemi ohledně ekonomických výzev, napětí v populaci, občanských konfliktů a politické nestability. Slabost států a problematické vztahy mezi státy a společnostmi pravděpodobně v příštích 20 letech zpomalí jakýkoliv lepší výhled regionu na zlepšení, pokud nedojde i trvalému mezinárodnímu zapojení a občas k intervencím. Jižní Afrika bude nadále nejstabilnějším a slibným subregionem, jak politicky, tak ekonomicky.“ To zdá se naznačuje, že dojde k mnoha případům „humanitární intervence“, pravděpodobně pod hlavičkou západem ovládaných mezinárodních organizací, jako OSN. V nejlidnatějších afrických zemích dojde také k demokratickému „úpadku“ a tento region bude náchylný k občanským konfliktům a komplexním formám mezistátních konfliktů – s armádou rozesetou podél etnických nebo jiných hranic, omezenou kontrolou hraničních oblastí a povstalci a zločineckými skupinami okrádajícími civilisty v sousedních zemích. Centrální Afrika má těchto problémových případů nejvíce, včetně Konga-Kinšhasy, Konga-Brazzaville, Středoafrické republiky a Čadu.“(6)

V r. 2007 britské ministerstvo obrany vydalo zprávu, ve které analyzovali budoucí trendy ve světě. Mezi mnoha dalšími věcmi, předpovídanými pro příštích 30 let, jsou: „Informační čipy implantované do mozku. Elektromagnetické pulzní zbraně. Střední třída se stane revoluční a převezme roli Marxova proletariátu. Populace zemí na Středním východě vzroste o 132%, zatímco v Evropě poklesne v důsledku snížení porodnosti. „Blesková lůza“ – uskupení rychle zmobilizované zločineckými gangy nebo teroristickými skupinami.“

Dále tam stálo, že: „Vývoj neutronových zbraní, které ničí živé organismy, ale ne budovy, „by z nich mohl učinit zbraně volby pro extrémní etnické čištění ve stále zalidněnějším světě“. Použití bezobslužných zbraňových platforem umožní „uplatnění smrtící síly bez lidského zásahu, což vyvolá následně právní a etické otázky“. „Jednoznačné použití“ chemických, biologických, radiologických a jaderných zbraní a zařízení dopravených na cíl bezpilotními prostředky nebo raketami.“ Dále: „Implantovatelný „informační čip“ bude zasazen přímo do mozku. Rostoucí pronikavost technologií informačního přenosu umožní, aby státy, teroristé nebo zločinci zmobilizovali „bleskovou lůzu“, což bude znamenat výzvu pro bezpečnostní síly, aby se této potenciální agilnosti, spojené se schopností koncentrovat síly rychle v malé oblasti, postavily.“

Co se týká sociálních problémů, „střední třída se stane revoluční silou, převezme roli přisouzenou Marxem proletariátu“. Je zajímavé, že: „Tato teze je založena na rostoucím rozdílu mezi střední třídou a super bohatými na jedné straně, a na druhé straně na tom, že městská podtřída bude ohrožovat sociální řád: „Světová střední třída se může sjednotit a za použití přístupu ke znalostem, zdrojům a dovednostem může utvářet nadnárodní procesy ve svém vlastním třídním zájmu.“ Marxismus by mohl být oživen také, stojí tam, v důsledku globální nerovnosti, zvyšující se trend směrem k morálnímu relativismus a pragmatickým hodnotám lidi povzbudí, aby hledali „útočiště, poskytované přísnějšími systémy víry“, včetně náboženské ortodoxie a doktrinářských politických ideologií, jako populismus a marxismus“.“

Zpráva také předpovídá, že: „Globalizace může vést k míře mezinárodní integrace, která účinně ukončí válčení mezi státy. Ale může vést k „mezispolečenskému konfliktu“ – komunitám se sdílenými zájmy překračujícími národní hranice a uchýlení se k použití síly.“(7)

RAND Corporation, na Pentagon navázaný mozkový trust, napojený na skupinu Bilderberg, Trilaterální komisi a Council on Foreign Relations, přišla s řešením finanční krize v říjnu 2008: aby Spojené státy začaly velkou válku. Čínská média oznámila, že RAND „předložila šokující návrh, ve kterém lobovala za započetí války s velkou cizí mocností, v rámci pokusu stimulovat americkou ekonomiku a zabránit krizi“. A dále, „cílovou zemí by měla být hlavní vlivná mocnost“, a čínská média „spekulovala, že cílem nové války je pravděpodobně Čína nebo Rusko, ale mohl by to také být Irán nebo jiná středovýchodní země“(8).

Gerald Celente, generální ředitel Trends Research Institute, nejrespektovanější předpovídatel trendů ve Spojených státech, bil na poplach kvůli trendům, které přijdou v několika příštích letech. Předtím předpověděl kolaps akciového trhu v r. 1987, pád Sovětského svazu, prasknutí dot-com bubliny a prasknutí nemovitostní bubliny v r. 2008, takže tyto předpovědi by neměly být brány na lehkou váhu.

Celente řekl Fox News, že „do roku 2012 se Amerika stane rozvojovou zemí, že dojde k revoluci a potravinovým nepokojům, rebelii squatterů, daňové revoltě a pochodům práce, a že svátkem bude spíše sehnat něco k jídlu, než dárky.“ Uvedl, že „to bude horší než velká hospodářská krize“. V jiném rozhovoru Celente uvedl, že „v této zemi dojde k revoluci“ a „zatím nenastane, ale přijde a dočkáme se třetí strany, a katalyzátorem pro to bude: převzetí Washingtonu DC za denního světla Wall Street v tomto nekrvavém převratu. A stane se tak, jak se podmínky budou dále zhoršovat.“ Dále vysvětlil: „První věcí, kterou je třeba udělat, je zorganizovat daňovou revoltu. Ta bude velká, protože lidé si nemohou dovolit platit více školného, daní z majetku, jakoukoliv daň. Začneme vídat, jak se tyto druhy protestů začnou odvíjet.“(9)

V červnu 2009 Gerald Celente oznámil, že: „Opatření přijatá následujícími vládami na záchranu politicky zkorumpovaného, morálně zkorumpovaného, fyzicky sešlého (amerického) obra před kolapsem poslouží pouze k uspíšení jeho pádu. Zatímco pokles probíhal desetiletí, urychlení ruinující politiky za stávající vlády vede Spojené státy – a většinu světa – k bodu nulového návratu.“ Tato nadcházející katastrofa, o které Celente mluví jako o „Obamageddonu“, se stane „tou největší hospodářskou krizí“(10).

V květnu 2009 Celente předpověděl, že hlavním problémem bude „bublina nouzových vyplácení“, která je větší, než bublina dot-com nebo nemovitostní bublina, která ji předcházela, a jde o 12,8 bilionů dolarů. Uvádí, že s prasknutím této bubliny bude dalším trendem to, co nazývá „lehký fašismus“, a že bude následovat válka(11). Uvedl, že: „Tato bublina bude poslední. Po konečném prasknutí bubliny nouzových vyplácení máme obavy, že vláda zatáhne zemi do války. Existují proto historické precedenty, které se neustále opakovaly.“ A upřesnil: „Takže to není dolar, co přežije. Nemusíme dokonce přežít ani my. Podívejte se na bordel v Německu po první světové válce. To vedlo k fašismu a druhé světové válce. Další válka se bude bojovat zbraněmi hromadného ničení.“(12)

Imperiální projekt

Válku nelze chápat jako moderní fenomén týkající se akcelerujícího kapitalismu prostřednictvím expanze a přeměny, protože byla stálým tématem v celé historii kapitalismu. Pojem „přebytkový imperialismus“ popisuje funkci a roli války a militarismus v kapitalismu. Tento koncept je postaven na funkci „nepřetržité války“.

Ellen Wood vysvětluje, že pojem přebytkový imperialismus“ znamená „bezbřehou nadvládu globální ekonomiky a mnoha států, které ji řídí, vyžadující si vojenské akce bez konce, účelově i časově“(13). Dále: „Imperiální nadvláda v globální kapitalistické ekonomice si vyžaduje delikátní a rozporuplnou rovnováhu mezi potlačováním konkurence a udržováním podmínek v konkurujících si ekonomikách, které vytváří trh a zisky. Je to jeden z nejzákladnějších rozporů nového světového řádu.“(14)

Krátce poté, co George Bush st. v r. 1991 prohlásil „nový světový řád je na obzoru“, americká strategická komunita začala vypracovávat novou strategii pro Spojené státy ve světě. Ta se poprvé objevila v r. 1992, formou Směrnic pro obranné plánování. New York Times s tím přišly a napsaly, že: „V obsáhlém prohlášení o nové politice, která je ve své poslední dokončovací fázi, ministerstvo obrany tvrdí, že politickým a vojenským posláním Ameriky v éře po studené válce bude zajištění, aby nebyl umožněn vznik nové konkurenční velmoci v západní Evropě, Asii nebo na územích bývalého Sovětského svazu“ a že „tajný dokument se zabývá světem ovládaným jednou velmocí, jejíž pozice může být stvrzena konstruktivním chováním a dostatečnou vojenskou silou, která by odradila jakoukoliv zemi nebo skupinu zemí od zpochybňování americké nadvlády“.

Hlavní postavou, která tuto politiku sepsala, byl náměstek Pentagonu pro politiku Paul Wolfowitz, který se později stal náměstkem ministra obrany ve vládě George W. Bushe, a stejně tak prezidentem Světové banky. Wolfowitz je také členem skupiny Bilderberg, Trilaterální komise, Council on Foreign Relations, a je v současné době vědátorem na American Enterprise Institute, neokonzervativním mozkovém trustu.

Dokument klade důraz na „použití vojenské síly, je-li to nezbytné, aby se zabránilo proliferaci jaderných zbraní a dalších zbraní hromadného ničení v takových zemích, jako Severní Korea, Irák, některých nástupnických republikách Sovětského svazu a v Evropě“, a že „Nejdůležitější však je“, říká, „vnímání, že světový řád je skutečně držen USA“ a „Spojené státy by měly jednat nezávisle, když nelze zorganizovat kolektivní akce“ nebo v krizi, která si vyžaduje rychlý zásah.“ Dále: „Nový návrh načrtává svět, ve kterém je jedna dominantní vojenská velmoc, jejíž vůdci „musí udržet mechanismy pro zastrašení potenciálních konkurentů, aby ani neaspirovali na větší regionální nebo globální roli“.“ Mezi nezbytné výzvy americké nadvládě dokument „zařadil regionální války proti Iráku a Severní Koreji“, a Čínu a Rusko označil za hlavní hrozby. Dále „doporučuje, aby Spojené státy také zvážily rozšíření bezpečnostních závazků východoevropských a středoevropských zemí, podobně jako u rozšíření u Saudské Arábie, Kuvajtu a dalších arabských zemí u Perského zálivu“(15). Ministrem obrany v době sepsání tohoto dokumentu nebyl nikdo jiný, než Dick Cheney.

Když byl v r. 1993 George Bush st. nahrazen Billem Clintonem, neokonzervativní jestřábi v Bushově vládě vytvořili mozkový trust nazvaný Projekt pro nové americké století, či PNAC. V r. 2000 zveřejnili zprávu nazvanou Rebuilding Americas‘ Defenses: Strategy, Forces, and Resources for a New Century (Přebudování americké obrany: Strategie, síly a zdroje pro nové století). Stavěli na dokumentu Směrnice pro obranné plánování a uvedli, že „Spojené státy si musí udržet dostatek sil, schopných rychlého nasazení, a aby mohly vyhrát simultánní války velkého rozsahu“(16), že existuje „potřeba udržet si dostatek bojových jednotek pro boj a vítězství v mnohočetných, téměř simultánních velkých válkách“(17), a že „Pentagon musí začít kalkulovat počet nezbytných jednotek pro nezávislou ochranu amerických zájmů v Evropě, východní Asii a v Zálivu, a to vždy“(18). Dále: „Spojené státy se po desetiletí snažily, aby hrály trvalejší roli v regionální bezpečnosti Zálivu (Perského – p.p.). Zatímco nevyřešený konflikt s Irákem poskytuje okamžité ospravedlnění, potřeba výrazné americké vojenské přítomnosti v Zálivu přesahuje problematiku režimu Saddama Husseina.“(19) Při popisování potřeby masivního navýšení vojenských výdajů, rychle expandujících ozbrojených sil a „vypořádávání se“ s hrozbami, jako Irák, Severní Korea a Irán, uvádí: „A dále, proces transformace, dokonce i když přináší revoluční změnu, bude pravděpodobně dlouhý, pokud nedojde k nějaké katastrofické a katalyzující události – jako novému Pearl Harboru.“(20)

Zbigniew Brzezinski, spoluzakladatel Trilaterální komise, spolu s Davidem Rockefellerem, bývalý poradce pro národní bezpečnost a klíčový architekt zahraniční politiky ve vládě Jimmy Cartera, napsal také knihu o americké geostrategii. Brzezinski je také členem Council on Foreign Relations a skupiny Bilderberg, a byl také v představenstvu Amnesty International, Atlantic Council a National Endowment for Democracy. V současné době je kurátorem a rádcem v Centru pro strategické a mezinárodní studie (CSIS), jednom z hlavních amerických politických mozkových trustů.

Ve své knize z r. 1997 Grand Chessboard (Velká šachovnice) Brzezinski načrtl strategii pro Ameriku ve světě. Napsal: „Pro Ameriku je hlavní geopolitickou kořistí Euroasie. Po půl tisíciletí světovým záležitostem dominovaly euroasijské mocnosti a lidé, kteří spolu vzájemně bojovali o regionální nadvládu a dosažení globální moci.“ Dále: „Jak Amerika Euroasii „zvládne“ bude klíčové. Euroasie je největším kontinentem planety a je geopoliticky osou. Mocnost, která ovládne Euroasii, bude kontrolovat dva ze tří nejvyspělejších a ekonomicky produktivních světových regionů. Pouhý pohled na mapu také ukáže, že kontrola nad Euroasií téměř automaticky bude znamenat podrobení si Afriky.“(21) Brzezinski vysvětlil, že: „Honba za mocí není cílem, který si vyžaduje nadšení mas, vyjma na stav náhlé hrozby nebo výzvy pro vnímání veřejnosti ohledně domácího blahobytu. Ekonomické odříkání (tj. vojenské výdaje) a lidské oběti (oběti dokonce i mezi profesionálními vojáky) nutné při těchto snahách jsou pro demokratické instinkty nepříjemné. Demokracie je nepřátelská imperiální mobilizaci.“(22) Brzezinski také označuje Rusko a Čínu, spolupracující s Iránem a snad i Pákistánem, za nejvýznamnější koalici, která by se mohla postavit americké hegemonii.

S vládou George W. Bushe neokonzervativní váleční štváči uvedli v praxi plány na rozvinutí svých dokumentů americké imperiální strategie. Tak vznikla Bushova doktrína, která volala po „jednostranném a výhradním právu na preventivní útok, kdykoliv, kdekoliv, nesešněrovaný jakýmikoliv mezinárodními dohodami, aby se zajistilo, že "naše síly budou dostatečně silné, aby odradily potenciální protivníky od započetí s vyzbrojováním, v naději, že převýší, nebo se vyrovnají, síle Spojených států“.“(23)

V r. 2000 Pentagon vydal dokument nazvaný Společná vize 2020, ve kterém nastínil projekt na dosažení toho, co nazvali „plnospektrální převaha“, jako plán ministerstva obrany do budoucna. „Plnospektrální převaha (Full Spectrum Dominance) znamená schopnost amerických ozbrojených sil, operujících spolu se svými spojenci, porazit jakéhokoliv protivníka a kontrolovat jakoukoliv situaci v celém spektru vojenských operací.“ Zpráva „se zabývá plnospektrální převahou v celém spektru konfliktů, od jaderné války, přes velké války, po konflikty malého rozsahu. Také se zabývá amorfními situacemi, jako mírotvorné operace a neválečné humanitární zmírnění.“ Dále: „Vývoj v globální informační sítí poskytne prostředí pro nadvládu v rozhodování,“(24)

Válka proti terorismu, jako válka s neviditelnými nepřáteli a bez hranic, skutečně globální válka, vyznačuje významnou fázi v evoluci „přebytkového imperialismu“ nepřetržité války Amerického impéria. Americké ozbrojené síly, zatímco používané jako nástroj přebytkového imperialismu, také vytvářejí a udržují a rozšiřují NATO. NATO rozšiřuje svoji roli ve světě. Války v Jugoslávii po kolapsu Sovětského svazu byly použity pro legitimizaci pokračující existence NATO, které bylo vytvořeno jako aliance proti SSSR. Když SSSR zmizel, zmizel i účel NATO, dokud nenašlo novou náplň: stát se globálním policistou. NATO prošlo svojí první velkou válkou v Afghánistánu a jeho rozšiřování do východní Evropy obkličuje Rusko a Čínu.

Ivo Daalder, americký zástupce v NATO, a také vysoký činitel Brookings Institution a člen Council on Foreign Relations, napsal článek pro Foreign Affairs, ve kterém obhajoval globální NATO“, aby se bylo možno „vypořádat s globálními výzvami dnešních dnů“(25). V dubnu 2009 NATO začalo s revizí svého strategického konceptu, „aby zůstal relevantním v měnícím se bezpečnostním prostředí“, a „vůdci předjímají jako nové hrozby pro NATO kybernetické útoky, energetickou bezpečnost a klimatické změny, které by mohly znamenat velké změny v budoucích operacích NATO.“(26) Od r. 2008 NATO přetváří svoji strategii a posunuje se k doktríně preventivního jaderného válčení(27).

Jak napsal George Orwell v 1984: „Válka není k tomu, aby byla vyhrána, je určena k tomu, aby byla nepřetržitá. Hierarchická společnost je možná pouze tehdy, stojí-li na chudobě a ignoranci. Tato nová verze je minulostí, a žádná jiná minulost nikdy existovat nemohla. V principu je válečné úsilí vždy plánováno tak, aby udrželo společnost na pokraji hladovění. Válka je vedena elitní skupinou proti svým vlastním poddaným, a jejím cílem není vítězství buď nad Euroasií, nebo východní Asií, ale udržení samotné struktury společnosti nedotčené.“

Revoluce nového světového řádu

Nový systém, který se vytváří, není založen na jakémkoliv pojetí konkurence nebo „volného trhu“ nebo „socialistické morálky“, ale jde místo toho o systém založený na konsolidaci moci a bohatství; čím méně, tím lépe; jedná vláda, jedna centrální banka, jedna armáda, jedna měna, jedna autorita, jeden vládce. Je to mnohem „efektivnější“ a „kontrolovatelnější“ systém, a tím potřebuje mnohem méně populace, nebo menší třídu na jeho řízení, a stejně tak mnohem menší populaci na jeho obsluhu. A v takovém systému by také menší globální populace byla pro vládce ideální, protože to pro ně omezuje rizika ohledně revolty, povstání a revoluce, a vytváří mnohem poddanější a ovladatelnější populaci. V tomto novém kapitalistickém systému konečným cílem není zisk, ale moc. V jistém smyslu tak fungoval celý kapitalistický systém, protože zisk vždy fungoval jako prostředek a páka pro dosažení moci. Cílem byla moc samotná, zisk byl pouhým nástrojem pro dosažení takového cíle.

Krátce po vzniku kapitalistického systému se objevilo centrální bankovnictví. Bylo to prostřednictvím systému centrálního bankovnictví, kdy byly nejmocnější postavy a jedinci světa schopni konsolidovat moc, kontrolovat jak průmysl, tak vlády. Prostřednictvím centrálních bank tyto postavy kolabovaly ekonomiky, ničily průmysl a tím i zisky; bankrotovaly země a kolabovaly jejich politické struktury, ničily základny uplatňování moci; ale tím konsolidovaly svoji nadvládu nad těmito vládami a průmyslem, vymazaly konkurenci a eliminovaly disent. Jsou to tito jedinci, kdo hrál největší roli při utváření a přetváření kapitalistického systému, a jsou to hlavní postavy stávající reorganizace světového řádu.

Nicméně taková je povaha jedinců, jejichž životy se točí kolem získávání a uplatňování moci. Jak říká úsloví: „Moc korumpuje, a absolutní moc korumpuje absolutně.“ Ti, kteří jsou poháněni touhou po moci, často eliminují a odstraňují všechny ty, kdo jim pomáhali takové pozice dosáhnout. Hitler provedl noc dlouhých nožů, ve které byla provedena řada politických poprav, bylo to zaměřené na prominentní postavy SA, které Hitlerovi pomohly dostat se k moci. Stalin podobně očistil Sovětský svaz od těch, kdo mu pomohli dostat se k moci.

Moc mění psychologii jedinců, kteří ji mají. Je to extrémně osamělý stav, ve kterém, jakmile je moc získána, a nelze již získat žádnou další, posedlost se obrátí na udržení si moci, a tím na paranoiu, že by o ni mohli přijít. To je důvod, proč jsou ti, kdo mocným pomáhají při získání více moci, odsouzeni k údělu, který je podobný nebo horší, než u těch, kdo proti takové moci bojují. To je nakonec důvodem, proč je marné přidat se k silám s takovými systémy moci, nebo se spojit s takovými mocnými postavami. (Zdůraznění překladatel)

Moc je rakovina; požírá hostitele. Čím více moci, tím rakovinnější to je, tím zhoubnějším se to stává. Čím méně moci jedinci mají, tím menší pravděpodobnost růstu takové rakoviny, nebo že se stane maligní. Moc musí být rozdělena mezi všechny lidi, protože riziko se tak stává rizikem všech, a existuje větší míra spolupráce, podpory, a existují účinnější a efektivnější prostředky, jejichž prostřednictvím mohou všichni jednat jako kontrola proti zneužití moci.

Teoretické základy globální revoluce

V současné době jsme, s příchodem masivní ekonomické krize, svědky revoluce v globální politické ekonomii. Tato revoluce, jako všechny revoluce, není jen revolucí shora dolů nebo zdola nahoru. Historicky byly revoluce taženy kombinací jak venkovem, tak elitou. Často se to materializuje ve střetech mezi sociálními skupinami, jako v americké revoluci. Ačkoliv americká revoluce samotná byla primárně vedena v Americe se nacházející elitou proti zahraniční imperiální elitě Velké Británie. Francouzská revoluce byla kombinací, kdy bankovní a aristokratická elita kooptovaly, manipulovaly a kontrolovaly venkovskou opozici vůči etablovanému řádu. Ruská revoluce, kde bylo také možno vidět narůstající sociální napětí mezi nižšími třídami, byla kooptována mezinárodní bankovní elitou.

V současné době si je nadnárodní elita velmi dobře vědoma nárůstu sociálního napětí mezi světovou většinou. Jak se krize prohlubuje, napětí poroste, a pravděpodobnost revolty a revoluce zdola se značně zvýší. Vlády všude, obzvláště v západních průmyslových zemích, budují masivní policejní státy, aby monitorovaly a kontrolovaly populaci, a aktivně připravuji stanné právo a vojenskou vládu pro případ, že k takové situaci dojde.

Nicméně nadnárodní elita provádí svoji vlastní revoluci shora. Tato revoluce zahrnuje restrukturalizaci globální politické ekonomie prostřednictvím jejich zinscenovaných ekonomických krizí.

Neogramscianská teorie politické ekonomie nám může pomoct pochopit, jak tato revoluce byla a je v současné době prováděna. Neogramscianská IPE (mezinárodní politická ekonomie) se objevila v 80. letech s kritickým táborem teorie. Z velké části založena na dílu italského marxistického autora, Antonio Gramsci, se z velké části zaměřuje na analýzu globální moci, řádu a struktury. V rámci neogramscianské teorie je mnoho analýz povahy a struktury nadnárodní kapitalistické třídy. V analýzách nadnárodních tříd neogramscianská teorie klade také důraz na pojmy hegemonie a odporu, či proti-hegemonie.

Gramscianské pojetí hegemonie se liší od ostatních pohledů politické ekonomie, obzvláště mainstreamových. Gramscianský koncept hegemonie se nezaměřuje prostě na použití státní moci při použití síly, ale spíše hegemonii definuje jako systém moci, který je duální; vyžaduje si jak nátlak, tak podvolení se. Podvolení se je klíč, protože to znamená aktivní souhlas „podřízených“ a „vedlejších“ skupin (jinými slovy, velké většiny lidí světa), aby byly podřízeny samotnému systému. Tato hegemonie je postavena na názoru konformity; tím je konformita aktivním souhlasem s hegemonií. Přizpůsobením/podvolením se se člověk podrobuje systému a svému místu v něm. Je to také internacionalizující koncept, ve kterém není hegemonie založena na státu, ale je nadnárodní a krytá hrozbou donucovací síly.

Při rozebírání odporu proti hegemonii, či proti-hegemonie, Gramsci identifikoval dvě formy odporu; válku pozic a válku hnutí. Robert Cox, nejznámější neogramscianský teoretik, zanalyzoval, jak Gramsci definoval tyto pojmy, tak, že porovnal zkušenosti z Ruska s bolševickou revolucí se zkušenostmi v západní Evropě. Jak Cox vysvětlil: „Základním rozdílem mezi Ruskem a západní Evropou byla relativní síla státu a občanské společnosti. V Rusku byl administrativní a donucovací aparát státu impozantní, ale ukázal se být zranitelným, zatímco občanská společnost byla vyvinuta nedostatečně. Relativní malá pracující třída vedená disciplinovanou avantgardu byla schopna stát ve válce hnutí zdolat a od zbytku společnosti se nesetkala s účinným odporem.“(28)

Takže válka hnutí byla charakterizována malým předvojem, který se chopil moci a svrhl stát. „V západní Evropě, naopak, byla občanská společnost, pod hegemonií buržoazie, mnohem vyvinutější a měla četné formy. Válka hnutí mohla myslitelně, v podmínkách mimořádného otřesu, umožnit, aby revoluční předvoj převzal kontrolu státního aparátu; ale díky houževnatosti občanské společnosti by takový čin byl v dlouhodobém měřítku odsouzen k selhání.“ Jak poznamenal sám Gramsci: „V Rusku byl stát vše, občanská společnost byla primitivní a rozbředlá; na západě existoval mezi státem a občanskou společností řádný vztah, a když se stát otřásl, byla robustní struktura občanské společnosti okamžitě odhalena.“(29)

V tomto příkladu byla válka hnutí v západní Evropě nemožná, a tak: „Alternativní strategií je válka pozic, kde se pomalu buduje síla sociálních základů nového státu. V západní Evropě musel být boj vyhrán v občanské společnosti dříve, než mohl dosáhnout úspěchu útok na stát.“ Tento počin je při nejmenším pozoruhodný, protože to sebou nese nutnost „vytvořit alternativní instituce a alternativní intelektuální zdroje v rámci existující společnosti a vybudování mostů mezi pracujícími a dalšími podřízenými třídami. Znamená to aktivní budování proti-hegemonie v rámci etablované hegemonie, zatímco je třeba odolávat tlaku a pokušením znovu upadnout do pokusu postupných zisků pro podřízené skupiny v rámci buržoazní hegemonie.“ Jinými slovy, je to „dalekosáhlá revoluční strategie“, v porovnání se sociální demokracií, která je „politikou zisků v rámci etablovaného řádu.“(30)

Nicméně rád bych vzal koncept a pojem „války pozic“ a přeformuloval ho, nikoliv jako prostředek proti-hegemonie, ale jako prostředek supra-hegemonie. To není válka pozic ze strany proti-hegemonistických skupin (venkovské opozice atd.), ale spíše válka pozic ze strany začleněné mezinárodní elity, či supra-hegemonistický skupin. Supra je latinsky „nad“, což naznačuje, že tato skupina je nad hegemonií, stejně jako supra-národní (nadnárodní) instituce (jako Evropská unie) jsou nad národy. Je to elita elit, nad národními elitami, a skládající se ze špiček hierarchie v rámci nadnárodní super třídy. Co se týká složení, tato skupina je z velké části složena z mezinárodních bankéřů, dynastických bankovních rodin jako Rothschildové a Rockefellerové, které kontrolují hlavní bankovní instituce světa, které pak kontrolují mezinárodní systém centrálního bankovnictví. Jejich centralizovanou moc lze příkladně vidět na Bance pro mezinárodní vypořádání.

Budu o této skupinně mluvit jako o globálním kartelu. Tento kartel si usurpoval globální pravomoci a moc prostřednictvím postupné/krokové staletí trvající války pozic. Vestfálský mír, podepsaný v r. 1648, představoval dvě oddělené smlouvy, vytvořil pojem národního státu a státní suverenity v rámci západní Evropy. Feudalismus vládl Evropě od středověku do 16. století, a byl pomalu nahrazován nastupujícím kapitalismem. Velká evropská impéria aplikovala od 15. století budování impéria, jako s transatlantickým obchodem s otroky a expanzí do Amerik. To vytvořilo první skutečně globální ekonomiku. Impéria pracovala pod a ve službách monarchií, které na ně dohlížely.

Bylo to se založením Bank of England v r. 1694, kdy evropská skupina bankéřů převzala hlavní evropská impéria. Velká Británie se pak stala dominantním impériem, které zažilo průmyslovou revoluci dříve, než jakákoliv jiná země, a stala se globálním hegemonem. S francouzskou revolucí tito evropští bankéři převzali další velké impérium, prostřednictvím ustavení Bank of France, a pak financovali a vydělávali na všech stranách každé velké války, a svůj imperiální dosah rozšiřovali.

Prostřednictvím expanze systému centrálního bankovnictví byla vysoce koncentrovaná skupina evropských bankéřů schopna převzít nejdůležitější země světa. Celá historie Spojených států je příběhem boje republiky proti centrální bance. Nakonec bankéři uchvátili peněžní autoritu, založením Federálních rezerv, a vybudovali a vytvořili Americké impérium.

Bylo to ve 20. století, kdy byla válka pozic kartelu nejmarkantnější. Jak se svět globalizoval, stejně tak se globalizovala válka pozic. Hlavní bankovní dynastie založily mocné filantropické organizace, jako Carnegie Endowment a Rockefellerovu a Fordovu nadaci. Tyto organizace utvářely občanskou společnost ve Spojených státech a svůj zrak upřely na mezinárodní měřítko. Prostřednictvím založení těchto mozkových trustů, jako Royal Institute of International Affairs (RIIA) v Británii a Council on Foreign Relations (CFR) ve Spojených státech, byl tento kartel schopen přivést a centralizovat intelektuální, akademickou, strategickou, vojenskou, ekonomickou a politickou sféru pod svůj vliv. Ten byl kartelem rozšiřován prostřednictvím organizací jako skupina Bilderberg a Trilaterální komise.

Centralizace a kontrola debaty a diskuse v těchto životně důležitých sociálně-politicko-ekonomických sférách bylo klíčovou složkou institucionalizace hegemonie, jak ji chápe Gramsci, kde kartel použil své monetární a finanční hegemonie (kontroly tištění a hodnoty měn), aby stimulovat aktivní souhlas mezi sociálně-politicko-ekonomickou elitou.

Národní elity s hegemonií kartelu, jehož donucovací hegemonie spočívala v jeho schopnosti ničit národní ekonomiky prostřednictvím monetární politiky, souhlasily.

Tato hegemonie, jak donucovací, tak svolující, umístěná v samotné elitní třídě, usnadnila, aby válka pozic kartelu prosadila jeho zájmy a pokračoval tak ve své postupné revoluci. Cílem tohoto kartelu, jako mnoha tyranů a po moci bažících lidí před ním, byla světovláda. Bankéři nevelí žádným armádám, nevedou žádnou zemi/národ, a nemotivují žádné lidi. Jejich vliv spočívá v kooptování velitelů, kontrole velitelů a manipulování motivací.

Tím bylo absolutně nezbytné, aby kartel uskutečnil svůj konečný cíl světovlády a světového vládnutí prostřednictvím války pozic, protože žádný člověk by nebojoval, nepředal zemi nebo by nebyl motivován, aby pomohl nějakým bankéřům dosáhnout jejich vlastních sobeckých cílů. Spíše musel pomalu uchvacovat moc postupně; kontrolovat peníze, kupovat politiky, vlastnit ekonomiky, budovat impéria, inscenovat války, modelovat občanskou společnost, kontrolovat opozici, převzít vzdělávací instituce a nakonec kontrolovat myšlení.

Závěr

Jak napsal George Orwell: „Moc není prostředkem, je cílem. Člověk nenastoluje diktaturu, aby se uchránil před revolucí; člověk dělá revoluci, aby nastolil diktaturu. Předmětem perzekuce je perzekuce. Předmětem mučení je mučení. Předmětem moci je moc.“

Čím více lidí myslí za sebe, tím hůře pro kartel. Lidé, svobodomyslní jedinci, jsou pro tento kartel a jeho válku pozic největší hrozbou. To je důvod, proč otázky a řešení při odhalování supra-hegemonistické války pozic, postavení se a triumf nad novým světovým řádem leží na svobodomyslných jedincích. Výzva je globální a globalizovaná; řešení je lokální a lokalizované. Problémem je konformita a kontrolované myšlení; odpovědí je individualita a svobodné myšlení.

Zatímco lidství čelí tak monumentálním krizím, kterým jsme ohledně rozsahu a velikosti nikdy předtím nečelili, stojíme také před největšími příležitostmi konečné změny správným směrem. Zatímco lidé jsou kontrolováni a manipulováni prostřednictvím krizí a zmatku, stejně tak se lidé mohou probrat a uvidět nezbytnost znalostí a kritického myšlení. Když je něčí život uvržen do zmatku a chaosu, náhlé postřehy, informace a znalosti se mohou stát důležitými v pochopení, jak se člověk do té situace dostal, a jak z ní může uniknout.

Maje toto na paměti, tak zatímco stojíme před potenciálem největšího boje, kterému lidstvo kdy čelilo, stejně tak stojíme před největším potenciálem nového osvícení nebo nové renesance; věku nového myšlení, nového života, nového potenciálu a míru. Bez ohledu na to, jak moc si elity myslí, že kontrolují všechny věci, život má způsoby, jak člověk zjistí, že existují věci mimo kontrolu lidí. S každým činem přichází stejně silná opačná reakce.

Nemusíme dosáhnout nového věku myšlení a míru, než vstoupíme do nového věku útlaku a válek, v podstatě prvně uvedené není možné bez posledně uvedeného. Lidé se musí probudit ze svého limbu; svého ponoření do konzumní společnosti a zmatku pop kultury, a probrat se jak do zlovůle světových systémů, tak do zázraku života a jeho potenciálu. Prostřednictvím krizí přichází kontrola; prostřednictvím kontroly přichází moc; prostřednictvím moci přichází odpor; prostřednictvím odporu přichází myšlení; prostřednictvím myšlení přichází potenciál; prostřednictvím potenciálu přichází mír.

Můžeme docela dobře vstupovat do nejvíce utlačovatelského a destruktivního řádu, jaký svět doposud viděl, a z trosek a popela, což je nevyhnutelné, stejně jako vlny, a jisté jako východ slunce, můžeme vidět nástup skutečně poklidného a mírového světového řádu, kde uvidíme, jak se triumfy individualismu spojí se zájmy většiny; světového řádu lidí s mírem pro všechny. Musíme se držet toho, co kdysi napsal Antonio Gramsci: „Pesimismu intelektu, optimismu postoje.“

Poznámky

Článek Global War and Dying Democracy: The Revolution of the Elites vyšel 19. srpna na serveru globalresearch.ca. Překlad L.Janda

Známka 1.2 (hodnotilo 82)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Články s podobnou tématikou

Káva pro Zvědavce

66

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc srpen jste přispěli částkou 19 781 korun, což je 66 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010
Ze Slovenska 2000368066/8330

Další možnosti platby › Související články ›

Ve zkratce

Američtí občané úspěšně zabránili policistovi zatknout malého chlapce20:11 30.08.15 USA 0

Doživotí pro Iry demonstrující proti poplatkům za vodu?18:59 30.08.15 Irsko 0

První americký stát legalizoval ozbrojené policejní drony17:56 30.08.15 USA 2

Palestinské ženy zabránily izraelskému vojákovi zadržet 12 letého chlapce17:48 30.08.15 Palestina 0

Ostuda EU: „Neobčané“ Lotyšska - 20 let bez hlasovacího práva! 17:10 30.08.15 Lotyšsko 2

Sociální standardy pro imigranty jsou mnohem vyšší než minimální mzda 16:58 30.08.15 Česká republika 0

Hrozí obrovský skandál v NATO: Ruská ponorka, Španělsko a Gibraltar 16:52 30.08.15 Evropská unie 0

O vyloučení z pěstování GM plodin musí evropské státy žádat nejen Evropskou komisi, ale i Mosanto16:42 30.08.15 Evropská unie 1

Evropská komise cenzurovala 95 % textu z jednání s tabákovou lobby v rámci dohod o TTIP13:00 30.08.15 Evropská unie 0

Evropská unie nařizuje Řecku privatizaci vody11:57 30.08.15 Evropská unie 0

Z ukrajinské ústavy zmizí článek, který za Janukovyče umožňoval územím Ukrajiny nastolit svrchovanost 10:58 30.08.15 Ukrajina 0

Seržantovi ukrajinské armády bez rukou a nohou nepřiznali invaliditu a není demobilizován10:34 30.08.15 Ukrajina 2

V Los Angeles upadá do bezdomovectví 13.000 lidí měsíčně10:26 30.08.15 USA 0

Řád cisterciáků má na dosah tisíce hektarů, vyhnul se dekretům10:12 30.08.15 Česká republika 2

OSN doporučuje15:52 29.08.15 Neurčeno 2

Černoch zastřelil v živém vysílání své dva bílé kolegy - kdypak vytáhnou bílí drancovat?19:40 26.08.15 USA 7

Mistraly09:56 26.08.15 Francie 5

Exploze na americké základne v Japonsku08:21 26.08.15 Neurčeno 0

Na hranici pri Bratislave stavajú tábor pre utečencov13:02 25.08.15 Slovensko 3

Studium má učit kritickému myšlení a ne sloužit jako vstupenka mezi establishment12:42 22.08.15 Česká republika 5

Měnové kurzy

USD
24,19 Kč
Euro
27,03 Kč
Libra
37,26 Kč
Kanadský dolar
18,31 Kč
Australský dolar
17,32 Kč
Švýcarský frank
25,11 Kč
100 japonských jenů
19,88 Kč
Čínský juan
3,79 Kč
Polský zloty
6,41 Kč
100 maď. forintů
8,61 Kč
Ukrajinská hřivna
1,14 Kč
100 rublů
36,98 Kč
1 unce (31,1g) zlata
27 454,89 Kč
1 unce stříbra
352,47 Kč
Bitcoin
5 488,36 Kč

Poslední aktualizace: 31.8.2015 00:33 SEČ

Tuto stránku navštívilo 25 405