|
KomentářeJe kosovský prezident bestiálním vrahem?Tapin( více o autorovi > )5.5.2008Udělejme si chvilku času z té každodenní, mainstreamové mediální smršti, a pojďme spolu prozkoumat skutečnosti, které bůh ví proč nikde neuslyšíme a pokud ano, jsou účelově zpochybňovány. Podíváme se, jaké jsou reakce na knihu paní Ponteové, jak OSN, soudní dvůr v Haagu a další organizace systematicky zamlčují bestiální zvěrstva Albánců páchaná na Srbech a jak albánskou UČK podporovaly hlavně americké tajné služby. Z docela odlišného úhlu se podíváme na "humanitární" bombardování Jugoslávie roku 1999, v jehož pozadí byly samozřejmě peníze a chladná bezohlednost USA. Avšak oříšek, který jsem si vychutnal nejvíce je podrobná minulost Hashima Taciho, současného prezidenta Kosova u které, troufám si tvrdit, mnozí budou překvapeni. Na počátku dubna tohoto roku, jakoby náhodou až dva měsíce po vyhlášení nezávislosti Kosova vyplouvají na povrch šokující informace o tom, že Kosovští Albánci zabíjeli během války i po ní Srby a prodávali za velké peníze jejich orgány. Bývalá žalobkyně mezinárodního tribunálu v Haagu pro zločiny spáchané v bývalé Jugoslávii (ICTY) a nynější švýcarská velvyslankyně v Argentině Carla Del Ponteová svým vydáním knihy Lov: já a váleční zločinci rozzuřila mezinárodní organizace, Chorvaty, Srby, Albánce a v neposlední řadě i švýcarskou vládu, která jako jedna z prvních přispěchala po 18.2.2008 s uznáním nezávislosti Kosova. Co se stalo? V této publikaci Ponteová popisuje, jak současná vláda nezávislého Kosova vydělávala velké peníze na obchodě s vnitřnostmi vykuchaných z těl unesených Srbů. Vyzdvihuje zde informaci, že vyšetřování těchto válečných zločinů bránili zástupci NATO a OSN, přičemž v čele kosovské mise (dále jen UNMIK) stál nynější francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner. Dokonce bývalá soudkyně okresního soudu v Prištině Danica Marinkovičová, která se neúspěšně domáhala práva vypovídat před Haagským tribunálem tvrdí, že UNMIK v čele se zmiňovaným Bernardem Kouchnerem, zamezovala vyšetřování zmizení a únosů občanů v této provincii od doby svého působení v Kosovu 14.6.1999. V interview také pomocnice Ponteové, Florens Artmanová potvrzuje, že právě funkcionáři UNMIK nenechali "železnou Carlu" zahájit trestné stíhání Albánců v souvislosti s mizením lidí a obchodů s jejich orgány. Skutečnost, že kniha Ponteové není, jak se v "nezávislých" médiích prezentuje jednostranně orientovaná, dokumentují i další kontroverzní skutečnosti, třeba že Srbové nechtějí vydat podezřelé z válečných zločinů např. Ratka Mladiče a chorvatská církev má zase ukrývat generála Anteho Gotovinu. Ovšem nejděsivější jsou pasáže, kde Ponteová popisuje obchod s orgány, kdy měl v průběhu kosovské války (23.3. - 10.6.1999) albánský gang unést až 300 Srbů a Romů do sousední Albánie, zde jim měly být odebrány orgány a jejich těla skončila naházená na hromadách v masových hrobech. "Oběti zbavené ledvin byly znovu uvězněny v domech až do chvíle, než byly zabity kvůli odebrání dalších orgánů. Ostatní vězni tak věděli, co je čeká," zní výňatek z jedné knižní pasáže. Bělehradský okresní soud v létě 1999 zahájil výslechy svědků ve věci únosu 300 mladých Srbů. Simo Spasič, předseda svazu rodin nezvěstných kosovských Srbů uvádí, že se s Carlou del Ponteovou osobně několikrát střetl, a odevzdal jí důkazy o únosu a likvidaci kosovských Srbů v koncentračních táborech. Dokonce r. 2003 prokurátor osobně navštívil místo zločinu v obci Burel na severu Albánie, tedy dům, kde se obětem orgány odebírali a kde bylo nalezené medicínské vybavení a stopy krve, žalobu však nepodal. "Jestli jsou její obvinění pravdivá, tak jde o nejstrašnější zločiny od dob Mengeleho," prohlásil bývalý ministr spravedlnosti Srbska Vladan Batič. Mnohé srbské organizace se pokoušely dosáhnout u Haagského tribunálu pro bývalou Jugoslávii vyšetřování zločinů Albánců v Kosovu, podle Batiče odevzdali celkem 40 tisíc stran, které obsahovaly podrobné mapy míst, kde jsou pochované oběti, kde se nacházely koncentrační tábory na území kraje severní Albánie, svědectví krutého mučení obzvláště dětí a těhotných žen, válečné plány, audio a video nahrávky, fotografie, DNA analýzy - všechno marné. Veškeré pokusy byly potírané už od samotných základů a ani jeden jediný fakt nebyl podroben důkladnému vyšetřování. Sama Ponteová v nedávném interview pro italský deník La Stampa vyjádřila, že: "Stíhání válečných zločinců je v současném světě výlučně politická záležitost". Kdo stojí v pozadí? Do obchodu s orgány bylo zapojeno vedení Kosovské osvobozenecké armády UČK, kde v jejím čele byl, světe div se, bezúhonný Hashim Taci, současný premiér Srbské provincie Kosovo, nyní nezávislého. K samotné UČK a neuvěřitelným odhalením ve spojitosti s touto teroristickou organizací se ještě vrátím v nižší kapitolce. Hashim Taci měl na těchto bestiálních obchodech s orgány vydělat miliony dolarů. V jeho osobních spisech jsou nashromážděny desítky případů zvěrstev, které Taci vykonával na Srbech v Kosovu. Ptám se, proč tento člověk už dávno nestojí před Haagským soudním tribunálem? Všichni si pamatujeme, kolik křiku se nadělalo kolem masakru v Kračaku roku 1999, za vydatného přispění tehdejšího šéfa ověřovací komise OBSE Williama Walkera, který je nyní mimochodem čestným občanem Kosova. Následná systematická 78dní trvající bombardování jugoslávských elektráren, mostů, vysílačů, nemocnic a škol se potom ospravedlňovala zvěrstvy Srbů v provincii Kosovo. Proč zůstávají tyto masakry v opačném gardu mezinárodními vládami a organizacemi nepovšimnuty? Proč se o tom nediskutuje na půdě OSN, které tak záleží na světovém míru a bezpečí? Proč soudní dvůr pro lidská práva ve Strasburgu už dávno nekoná? Nevyhovuje to snad lobbistům, tvůrcům, křestním otcům a bojovníkům za nezávislost Kosova? Kde je nestrannost a objektivita? Kde jsou hlídací psi demokracie, jak média rády samy sebe nazývají? Pokud se v médiích toto prezentovalo, tak pouze striktně zasazeno do politického rámce znedůvěryhodňování, aby bylo jasné, že "kydat hnůj" je oficiálně schválené pouze na Srby, ovšem o stejných zvěrstvech ze strany kosovských Albánců se mlčí a žádná monstrózní vyšetřování a výslechy před soudním tribunálem v Haagu za účasti předních světových médií se nekonají. ...pokračování Článek je zařazen do placeného obsahu a není zobrazen celý. Z původních 3258 je zobrazeno pouze 1292 slov. Chcete-li číst celý článek, musíte být zaregistrován a mít předplatné.
Známka 1.1 (hodnotilo 181)
Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole (1-výborný, 5-hrozný) Obsah za rok 2008 a měsíc květen36 článků |
|
Copyright © 1999-2009 Vladimír Stwora
Články je možno dále šířit s podmínkou,
že bude uveden odkaz na původní zdroj a autor.
W3C XHTML 1.0
RSS 0.92
RSS 1.00
webdesign Vendys graphics
Vytvoření této stránky trvalo 0,3880 sekund.