ČSR 1938 – Косово 2008

Komentáře

ČSR 1938 – Косово 2008

Michal Capko( více o autorovi > )

18.2.2008

Těžko cokoliv psát. Honba USA za kontrolou toku ropy a zemního plynu si opět vybrala svou daň. Teroristé podpořili teroristy. Kosovo, odvěká součást srbského území, kde probíhaly svého času nejtužší boje s Osmanským Tureckem o Evropu, vzalo za své. Do léna albánských geril a narkomafií ji svěřil současný nejagresivnější, nejzadluženější a nejmilitarizovanější stát světa.

Jde opět o ropu. O trasy nových ropovodů. O největší americkou základnu mimo území USA. O opěrný bod čtvrté světové války. Války o ropu. Války o Kaspik, která zuří již řadu let, ale média z ní přinášejí jen útržkovité, selektivní zprávy.

15. června 1389. Bitva na Kosově poli. Srbská knížata vedená princem Lazarem Hrebeljanovićem, se střetla s islámskými vojsky sultána Murada I. V bitvě zahynuli princ Lazar, i Murad I., jež byl zabit srbským šlechticem Milošem Obilićem, který se v přestrojení vplížil do tureckého tábora ještě před bitvou. Bitva je hodnocena rozdílně, někteří historici se přiklání k patu, jiní k prohře Srbů.

Každopádně Srbové byli natolik oslabeni, že posléze podlehli vpádu vojsk uherského krále Zikmunda Lucemburského. Turci pak postupně obsadili celý Balkán a začali tlačit na Uhersko. Vídeň, hlavní město Habsburských králů, byla jimi nakonec obléhána dvakrát.

Dějiny však pokračují. 29. září 1938 je podepsána Mnichovská dohoda.

Západní mocnosti (Německo, Spojené království, Francie a Itálie) se dohodly, že československá území s většinovou německou populací připadnou německé říši. Tato dohoda nám byla vnucena.

Srbové, jako jediní, nám chtěli pomoci. Hlásily se jich desetitisíce.

24. březen 1999. NATO začalo s "humanitárním bombardováním" Jugoslávie. Záminkou byly masové hroby. Nikdo se nezajímal kdo v nich leží. Nikdo se nezajímal, že se zabíjí na všech stranách. Vinni byli pouze Srbové. Výsledkem bombardování byla humanitární krize (v bombardovaném Sarajevu byli obyvatelé hladem nuceni ke kanibalismu) a stovky tisíc uprchlíků.

Albánská gerila UCK měla tehdy 100 tisíc mužů a plnou podporu NATO. Srbskou armádu porazit nedokázala.

V červnu 1999 začala americká armáda budovat největší základnu mimo území USA.

Camp Bondsteel. V Kosovu, u města Uroševac.

955 akrů. 300 budov, 7000 vojáků, 55 vrtulníků Apache a Black Hawk.

Vybudovala ji Brown & Root. Dceřinná společnost Cheneyho firmy Halliburton & Co.

Ne ze "soucitu" k Albáncům. Z lásky k ropě.

Napříč Kosovem totiž povede ropovod AMBO z bulharského Burgasu do albánského Vlorë.

Své věrné navštívil 24. června 2001 i Vůdce, George Walker Bush. Velký přítel ropných magnátů a zastánce doktríny preventivních válek. Válek o ropu.

Na jeho projevu zaznělo:

"I want you to know that there's no higher honor than to serve as your Commander-in-Chief. America appreciates your service and sacrifices for our country. " (Chci vám říct, že není větší čest, než sloužit vám jako vrchní velitel. Amerika si váží vaší služby a obětí, které pro ni přinášíte. )

Američtí vojáci obětovaní pro zisky nadnárodních ropných koncernů.

Mezitím albánská guerilla UCK začala s etnickým čištěním Kosova.

Srbští civilisté obětovaní pro zisky nadnárodních ropných koncernů.

21. května 2006 proběhlo v Černé hoře referendum o setrvání v unii se Srbskem, ve kterém se 55,4% voličů vyslovilo pro samostatnost země.

3. června 2006 parlament Černé Hory výsledky referenda ratifikoval. Černá hora vyhlásila nezávislost.

28. června 2006 se Černá Hora stala 192. členem Organizace spojených národů.

17. února 2008. Parlament autonomní oblasti Kosovo, etnicky z velké části zbavené Srbů vyhlásil dne 17. února 2008 v 15:50 SEČ nezávislost na Srbsku.

Západní mocnosti (drtivá většina států EU, USA) se dohodly, že Kosovo, srbské území s většinovou albánskou populací připadne Albáncům. Tato dohoda Srbům byla vnucena.

Albánci slaví.

Srbové protestují.

Bude pokračovat stejný scénář jako v Černé hoře? Podpoří EU nakonec albánský teroristický stát v lénu USA a v žoldu nadnárodních ropných koncernů?

Rusko je rezolutně proti a svolává mimořádnou Radu bezpečnosti OSN. Ve hře je porušení mezinárodního práva, rezoluce OSN o územní celistvosti Srbska, americký ropovod, albánské drogy a mafie, a nebezpečný precedens pro řadu autonomií v Evropě.

Reakce z celého světa lze očekávat v nejbližších dnech.

Jak se zachová český národ? Budou nás desetitisíce jako Srbů v r. 1938? Nebo už jsme totálně rezignovali?!

PETICE proti vyhlášení samostatnosti Kosova

DEMONSTRACE proti vyhlášení samostatnosti Kosova

Zdroje