|
KomentářeVálky nejsou nutnéJan Zeman( více o autorovi > )24.1.2008Zamýšlím se nad posledním článkem pana Stwory. Je to ukázkový článek někoho, kdo už neví, co by roupama... V podstatě je o tom, že lidi v míru nemají nic pořádného na práci a tak se chtějí z nudy zabíjet, a nebo o tom aspoň psát - a aby to nevypadalo tak blbě, implikuje, že kdo se nenudí má vymytý mozek propagandou, strachem, či náboženstvím. Ačkoli je to přesně naopak. Nerad bych, aby měl čtenář pocit, že když někdo říká A a druhý pak předstírá, že neříká B, že říkám C. Že jsou války strašné a způsobují obrovské utrpení považuji tak nějak za trivialitu a tudíž je zavrhuji. A... Souhlasím tedy s jednoduchým názorem, že válka je jednoznačné zlo. Souhlasím též s jednoduchým právním názorem, že každé zabíjení je nutné soudit. Nemyslím, že by jakékoliv zlo mohlo mít ozdravný charakter, takový názor považuji za chorobný. Všechny války lze považovat za odsouzeníhodné, barbarské řešení mezinárodních sporů. Válka obranná, jak z logiky vyplývá, je vždy vyvolána válkou útočnou. Což je tedy polovina všech válek, protože v každé válce je strana, která útočí, a strana, která se brání. Jestliže mě někdo chce napadnout je příkazem rozumu takovému napadení zabránit. Ani ne - Ghándiovský násilný protest mi určitě v případě, že na mě někdo zaútočí drtivou početnou nebo technologickou převahou nepomůže. Je třeba odsoudit invazní válku, kterou vedou sionisté už 60. let proti Palestincům - která by nebyla možná bez výrazné politické, finanční i vojenské podpory západního světa. Život v míru je prima a má spoustu výhod oproti životu ve válce. Válka z lidí dělá mrtvoly a ty velmi rychle měknou. Pokud trvá válka příliš dlouho, dojde k zajímavému paradoxu. Společnost začne sama zevnitř tak nějak degenerovat. Laicky řečeno, lidi už neumí nic jiného, než přežívat nebo zabíjet, nebo obojí. Přirovnal bych to k mlýnským kamenům. Jakmile mezi ně místo zrní sypete písek přestanou produkovat mouku a zadřou se sebou samými. To stejné platí u lidské společnosti. Dokud mohou lidi denně sypat zrní do soukolí - aby si pak upekli onen kus chleba, vytváří to jejich vztah k životu. Jakmile jim někdo začne do soukolí sypat písek a okrádat je o většinu mouky, začnou jednotlivci strašně trpět - buď apatií až strachem a nebo pocitem, že válka s pískařem a berňákem je nevyhnutelná. Společnost jako celek se pak rozpadá na pískaře a chudáky. Pískaři mají své noviny a televize, kde neustále hlásají protichůdné nesmysly a chudáci skáčou, jak pískají, tu hot tu čehy. Jasné pojmy čest, pravda, morálka zbabělost se relativizují. Lidé jsou nuceni sahat až na dno svých možností. Buď to dokáží změnit a nebo ne. ...pokračování Článek je zařazen do placeného obsahu a není zobrazen celý. Z původních 1607 je zobrazeno pouze 578 slov. Chcete-li číst celý článek, musíte být zaregistrován a mít předplatné.
Známka 1.6 (hodnotilo 169)
Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole (1-výborný, 5-hrozný) Užší výběr podle tématObsah za rok 2008 a měsíc leden37 článků |
|
Copyright © 1999-2008 Vladimír Stwora
Články je možno dále šířit s podmínkou,
že bude uveden odkaz na původní zdroj a autor.
W3C XHTML 1.0
RSS 0.92
RSS 1.00
webdesign Vendys graphics
Vytvoření této stránky trvalo 0,1368 sekund.