Zvědavec - politicky nekorektní webzine

Komentáře

Teror je taktika

Rozhovor s Nirem Rosenem

Mike Whitney( více o autorovi > )

23.1.2008

Ne, nemyslím si, že by měl nárůst význam. Objektivně, k násilí dochází v centru Bagdádu, ale převážně kvůli selhání Spojených států z hlediska vytvoření bezpečnosti. To není úspěch.

Jistě, není už zabíjeno tolik lidí, ale to jen z důvodu, že už zde nelze tolik lidí zabít.

Násilí v Iráku nebylo nesmyslné nebo pomatené, ale logické a teologické. Šíitské milice se snažily vyhnat Sunnity z Bagdádu a další skupiny ze země, zatímco sunnitské milice se snažily vyhnat Šíity, Kurdy a Křesťany z jejich území. To je dobrý pokrok. Máte zde tedy milióny uprchlíků a milióny vysídlenců a bezmála stovky z tisíců mrtvých. Je zde tedy jen méně lidí k zabití.

Navíc nad některými územími militanti upevnili svoji kontrolu. Spojené státy nikdy nevěřily v to, že Muktada al Sadr nařídí své mohamedánské armádě zastavit své operace (proti Sunnitům, nepřátelským Šíitům a Američanům) a že bude moci na objednávku odstranit neposlušné milicionáře. A Spojené státy nikdy neočekávaly, že Sunnité zjistí, že v občanské válce ztrácejí a začnou spolupracovat s Američany a připravovat další válku.

Pro lidi sužované násilnostmi z občanské války je mnohem důležitější chovat se co nejvíce to jde jako za normálního situace. To samé probíhá v Sarajevu, Bejrútu nebo Bagdádu – lidé se žení, slaví, chodí do školy, pokud mohou – a ukrývají se doma nebo bojují, pokud je to nutné.

Euforie, kterou nám americká média ukazují, mi připomíná další takzvaný milník, který nastal, zatímco celkový trend v Iráku zůstává stejný. Nyní už Irák neexistuje. To je ta nejpodstatnější věc k zapamatování. Není zde žádná irácká vláda a ani jedna ze základních příčin násilí nebyla označena, stejně tak společné úsilí konkurenčních frakcí a komunit v Iráku.

Vypadá to tedy na „Fázi 2“ v irácké válce? Jinými slovy, může dojít k tomu, že Šíité eventuálně namíří své zbraně proti americkým okupačním silám, jakmile budou přesvědčeni, že Batisty vedený odpor byl poražen a není zde šance získat moc?

Nir Rosen: Šíitští militanti bojují s Američany od roku 2004, ale v posledních několika letech je zde stálý nárůst. Není to jen z toho důvodu, že Američané vidí mohamedánskou armádu jako hlavní překážku k naplnění jejich zájmů v Iráku, ale také protože Šíité, hlavně mohamedánská armáda, jsou ohledně amerických motivů velmi skeptičtí. Vidí Američany jako hlavní překážku k dosažení svých cílů v Iráku. Od té doby co se Zalmay Khalilzad stal velvyslancem, se iráčtí Šíité obávají, že se Američané obrátí proti nim a přesunou svoji podporu na Sunnity. Je snadné pochopit, že Khalilzadův mandát povolil Sunnitům účast na ústavním referendu. (Khalilzad je také sám Sunnit)

Ale ano, můžeme zde vidět „Fázi 2“, když se Američané snaží zůstat v Iráku déle nebo pokud Spojené státy zaútočí na Írán. Pak uvidíte více šíitských útoků na Američany.

Stovky iráckých vědců, profesorů, intelektuálů a jiných odborníků byly během války zabity. A dále se zdá, že je zde plán na zasažení iráckých kulturních ikon – muzeí, památníků, mešit, paláců, atd. Myslíte si, že je zde záměrné úsilí zlikvidovat symboly irácké identity, tak aby společnost mohla být přetvořena podle neoliberálního modelu „svobodného trhu“?

Nir Rosen: Ze strany okupačních sil zde určitě nebyl žádný plán. Ve skutečnosti hlavním důvodem toho, že situace v Iráku je tak špatná, je to, že zde nebyl žádný plán pro nic, ani dobrý, ani špatný.

Drancování nebylo záměrem americké politiky. Byla to jednoduše nezpůsobilost. Destrukce iráckých kulturních ikon byla známkou neschopnosti, dále stejně tak hlouposti, ignorantství a zločinného opomíjení.

Nevěřím tomu, že v americké politice byla opravdu záměrná zášť, bez ohledu na zlomyslnosti, které mohly být realizovány pozemními jednotkami. Zničení většiny Iráku bylo výsledkem islámských a sektářských hnutí, jak šíitských, tak sunnitských, které se snažily odstranit nenáviděné symboly. Američané neznají dostatečně Irák, aby mohly záměrně realizovat takovéto plány, i kdyby existovaly. A myslím, že neexistovaly.

Média nedávno zveřejnily, že válka v Iráku má za následek 4 milióny uprchlíků. Jaký dlouhodobý efekt si myslíte, že bude tato humanitární krize mít?

Nir Rosen: Nejšikovnější Iráčané – ti nejvzdělanější, odborníci, střední a vyšší třída – ti všichni buď uprchli nebo jsou mrtví. Společnost je tedy zničena. Není zde tedy žádná naděje, aby v současnosti nebyl Irák sektářský.

Uprchlíci čím dál tím víc chudnou a jsou více rozhořčeni. Jejich děti nemůžou získat vzdělání a jejich prostředky jsou omezeny. Podívejte se na palestinskou uprchlickou krizi. V roce 1948 bylo okolo 800,000 Palestinců donuceno opustit své domovy a odvezeno do Libanonu, Sýrie, Jordánska a jinam na Střední Východ. Postupem času se zpolitizovali, zmobilizovali a zmilitarizovali. Milice, které se zformovaly, aby osvobodily svou rodnou zemi, byly zmanipulovány vládami v regionu a zapletly se tak do regionálních konfliktů, vnitřních konfliktů a bohužel i konfliktů vzájemně mezi sebou. V Jordánsku a Libanonu byly zmasakrovány a přispěly k nestabilitě v těchto zemích.

Diskuze

19 příspěvků ( 19 nových)