|
KomentářeiNo pasarán!Jak jsme zachraňovali demokraciiVladimír Stwora( více o autorovi > )12.11.2007Praha byla v posledních dnech jako v horečkách. Chystá se nepovolená demonstrace nacků. Je třeba zmobilizovat všechny síly demokratického světa. iNo pasarán!. Neprojdou! Heslo z bitvy u Verdunu, později převzato levičáky a internacionálními antifašisty sice nevyřčeno, ale o to více myšleno. Večerní zprávy už několik dnů plní rozsáhlé zpravodajství o přípravách na opatření proti demonstraci. Do Prahy byly povolány policejní posily z celých Čech. Podle novin tam bylo 1615 policistů, 300 městských strážníků, blíže nejmenovaný počet psychologů (já nevím, jestli to byli psychologové, ale viděl jsem asi 30 lidí ve žlutých skafandrech s nápisem „protikonfliktní tým“). Stavějí se zátarasy. Připravují se obrněné transportéry a vodní děla. Cestáři bleskovou rychlostí sklízejí z rozkopaných cest kameny a dlažební kostky, aby nezůstalo „střelivo“. V televizi promlouvají různé „kapacity“, všechny shodně odsuzují zamýšlený pochod extrémistů. Televize i tisk v jednom šiku, jedním hlasem a bez nejmenších pochybností stojí na stráží demokracie a pokroku. Dávají hlas všem. Všem, kromě tzv. pravicových extrémistů neboli nacků. Tak nějak nikdo, ne to musím zdůraznit, NIKDO nepoložil otázku, za co vlastně Mladí demokraté, pardón, „náckove“ chtějí demonstrovat. Jednoduché a jasné bylo tvrzení médií, že pochod se koná ve výročí Křišťálové noci a má – o hrůzo – vést židovskou čtvrtí. Takže je to jasné. Užili jsme si hrozeb, noviny ani televize nás nešetřily. Prý se na pochod chystají nacisté z Evropy, zejména z Německa. Předchozí odstavec musím poopravit. Na stránkách iDnes vyšel 25. října rozhovor s pořadatelem průvodu Erikem Sedláčkem, kde je skutečný důvod pochodu několikrát citován. Ale později se z dalších článků a pořadů úplně vytratil. Televize pohotově ve večerních zprávách odvysílala reportáž z hraničního přechodu, kde zadrželi dva nacky, kteří měli v kufru auta trička s nacistickými symboly. Zadržení i prohlídka a nalezení triček bylo pohotově zaznamenáno na kameru. Jaké štěstí, že tam zrovinka televize byla, když nackové přijeli. Protože jsem v současné době v Praze, rozhodl jsem se zúčastnit se sobotní akce a poskytnout svým čtenářům reportáž z první ruky. V sobotu bylo psí počasí. Od rána pršelo, ostrý vítr, teploty těsně nad nulou. Dopoledne se déšť změnil v sněžení, pak zase v déšť. Zkrátka ošklivě. Tak ošklivě, že se mi nakonec ani nechtělo jít, ale nakonec jsem šel. A nelitoval jsem. Vstoupil jsem na stanici Můstek a vydal se směrem ke Staroměstskému náměstí. Původně jsem chtěl jet na Staroměstskou, ale hlásili, že stanice je kvůli demonstraci uzavřena. Bylo něco po třetí hodině odpoledne. Život jako normálně. Turisté, výklady, zboží, cetky, směnárny, fotoaparáty. Jediné, co rušilo obvyklý shon, byl hluk. Nepříjemný. Lidé zvedali hlavy, neboť přicházel shora. Helikoptéry. Nepřetržitě kroužily nad městem a poměrně nízko. První větší dav jsem potkal na na Staromáku. Policejní auta, výrostci v kapucích a s maskami přes tvář. Odhaduji to asi na tři stovky. Najednou se skupina hnula a utíkala Pařížskou třídou dolů. Následoval jsem je. Viděl jsem výrostka, jak přeběhl po kapotě auta, aby předehnal dav. Spousty lidí mělo na prsou Davidovy hvězdy. Některé dívky měly na rukávě pásky s přeškrtnutým hákovým křížem. Několik lidí neslo transparenty Stop fašistům. Další nesly izraelské vlajky. Těch vlajek jsem viděl hodně. Všechny odbočky vlevo do Josefova byly naprosto neprodyšně uzavřeny kordóny robokapů, zátarasy a v jednom místě bylo připraveno i vodní dělo. Těch robokapů musely být tisíce (později se potvrdilo, že jich byly skoro dvě tisícovky). Takovou policejní sílu jsem snad ještě neviděl. Byli doslova všude. Přilby, masky, pendreky, štíty připravené, muž vedle muže. Vlastně robot vedle robota. Nebylo v nich nic lidského. Jako stroje. Z těch postav bez tváří šel strach. Co je to za zvyk posledních deset nebo dvacet let, zahalovat si tváře, a to jak na straně demonstrantů, tak na straně policie? Čeho se bojí příslušníci obou táborů? Že by bylo poznat, že jsou ze stejného vrhu? :-) Ale byly i komičtí. Jeden oddíl maskovaných goril zřejmě zrovna měl rozcvičku nebo si hrál na vláček. Muži v něm utíkali za sebou, přičemž každý v řadě měl ruku na rameni gorily před sebou. Možná to tam neznali a báli se, že by některý z nich ztratil. Ulicí nepřetržitě projížděly policejní vozy všech velikostí s rozsvícenými majáčky. Doběhli jsme na křižovatku. Tam stála vlevo další mohutná armáda robokapů a před nimi skupinka výrostků v maskách. Myslím, že to byla Antifa. Provokovali robokapy, pitvořili se na ně, jeden dokonce před sevřenou masou dělal na zemi kotrmelce. Spousta zevlounů, každý druhý v davu měl kameru nebo fotoaparát. Vedle mě se dva mladí lidé líbali. Najednou se ozvaly dělobuchy a objevil se kouř z dýmovnice. Nebyl to slzný plyn. Ale masa robokapů se hnula a začala vytlačovat vypatlance z Antify, vlastně pardón, stráž pokroku a demokracie, z křižovatky. Vydali se směrem, kterým jsem stál. Dav kolem začal rychle couvat. To byla pro mě nová zkušenost a trošku jsem se lekl. Ale muži zákona se naštěstí zastavili a vše se uklidnilo. Bylo jen třeba zchladit několik horkých hlav. ...pokračování Článek je zařazen do placeného obsahu a není zobrazen celý. Z původních 2379 je zobrazeno pouze 1089 slov. Chcete-li číst celý článek, musíte být zaregistrován a mít předplatné.
Známka 1.8 (hodnotilo 261)
Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole (1-výborný, 5-hrozný) Užší výběr podle tématObsah za rok 2007 a měsíc listopad26 článků |
|
Copyright © 1999-2008 Vladimír Stwora
Články je možno dále šířit s podmínkou,
že bude uveden odkaz na původní zdroj a autor.
W3C XHTML 1.0
RSS 0.92
RSS 1.00
webdesign Vendys graphics
Vytvoření této stránky trvalo 1,3324 sekund.