Komentáře
Pozadí mýtu o Anbáru
18.9.2007
Po teatrálním představení ve washingtonském zrcadlovém domě teď americký prezident George W. Bush národu doporučuje to, co jemu předtím poradil generál David Petraeus.
Fakta jsou tvrdá: příští léto, přesněji příští září (dva měsíce před prezidentskými volbami) hodlá Washington stáhnout určitý počet vojáků z irácké války, jejíž týdenní náklady činí 3 miliardy dolarů, vrátit se na původní úroveň jejich počtu před „navýšením“ (130 000) a dále komplikovat – ba zesilovat – stávající etickou, politickou a strategickou katastrofu v zemi.
Petraeusovým klíčovým argumentem, který měl dokázat, že Bushovo navýšení bylo „úspěchem“, bylo navázání úzké spolupráce mezi okupanty a šíity ovládanou iráckou vládou v Bagdádu na jedné straně a sunnitskými kmenovými vůdci v provincii Anbár na druhé straně. Petraeus to prezentoval, jako by toto „trvalé“ řešení bylo jeho dílem a ohromným úspěchem proti povstalcům. Nic přitom nemůže být vzdálenějšího pravdě.
Úspěch v irácké provincii Anbár není dílem generálovy vychytralosti, ale iráckého šajcha jménem Abd as-Sattár Abú Rišá, vůdce kmenové koalice, zahrnující 200 šajchů, vytvořené na podzim 2006 pod jménem Rada suverenity Anbáru (nyní nazývána Irácké probuzení).
Na jaře 2007 dal Abú Rišá v Iráku rozhovor Asia Times Online. V něm především vysvětlil, že koalici vytvořil poté, co byli jeho otec a dva bratři zabiti al-Qá‘idou. Ano, byl to osobní důvod. Petraeus se pak jen šikovně přidal. Abú Rišá nikdy nebyl salafista-džihádista. Považoval se za iráckého nacionalistu. Nebyl příznivcem chalífátu, rozhodně však chtěl obnovit moc iráckých sunnitů.
...pokračování
Článek je zařazen do placeného obsahu a není zobrazen celý. Z původních 752 je zobrazeno pouze 334 slov. Chcete-li číst celý článek, musíte být zaregistrován a mít předplatné.
Známka 1.3 (hodnotilo 47)
Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole (1-výborný, 5-hrozný)