|
KomentářeOšklivé slovoUri Avnery( více o autorovi > )12.7.2007Ještě NIKDY na Středním východě neproběhl zlověstnější summit. Ten nejzlověstnější mohl být tento. Čtyři vůdci v Sharm al-Sheik si spolu nesedli přátelsky ke kulatému stolu. Každý seděl za svým obrovským stolem sám. Bylo to kvůli zjevnému rozkolu, který mezi nimi panuje. Čtyři dlouhé stoly se sotva dotýkaly. Každý z těchto vůdců, spolu se svými asistenty za zády, vypadal jako opuštěný ostrov v obrovském moři. Všichni čtyři – Husní Mubarak, král Abdalláh z Jordánska, Ehud Olmert a Mahmúd Abbás – měli sveřepý výraz. Během oficiální části konference nebyl k vidění ani jeden úsměv. Všichni čtyři, jeden po druhém, předvedli své monology. Byla to cvičení v plytkém pokrytectví, v prázdných lžích. Ani jeden z nich se nepovznesl nad fádní směsici falešných frází. Krátký monolog Mubaraka. Krátký monolog Abdalláha. Středně dlouhý monolog Abbáse. Nekonečně dlouhý monolog Olmerta – typický izraelský projev, arogantní, poučující celý svět, mentorský a proložený sentimentálním moralizováním. Mluvil, samozřejmě, hebrejsky, se zřejmým cílem zapůsobit na domácí veřejnost. V tomto projevu byly zahrnuty všechny nezbytné fráze – naše duše touží po míru; vize dvou států; nechceme vládnout jinému národu; pro dobro příštích generací; bla bla bla. Vše v tradičním koloniálním stylu: Olmert dokonce mluvil o „Judeji a Samarii“. Používal oficiální okupační terminologii. Ale aby „podpořil“ Abbáse, oslovoval ho jako „prezidenta“ (President), ne jako předsedu (Chairman – předseda, v dalším významu také prezident; pozn. překl.), což je titul používaný podle etikety všemi izraelskými představiteli už od dob ustavení palestinské samosprávy. (Mudrci z Oslo tento problém obešli tím, že – ve všech třech jazycích – titulují hlavu palestinské samosprávy arabským titulem Ra’is, což znamená jak prezidenta tak předsedu.) A slovo, které se v tomto dlouhém monologu neobjevilo? „Okupace.“ OKUPACE? Jaká okupace? Kde je okupace? Vidí někdo nějakou okupaci? Okupace na programu tohoto zlověstného summitu nebyla. Arabští účastníci si ani v těch nejdivočejších snech nemohli představit nic víc než „uvolnění restrikcí“. Udělání života trpícího obyvatelstva trochu méně obtížným. Dostávání palestinských příjmů z daní zpět. (To znamená, že Izrael možná vrátí část peněz, které si přisvojil.) Posun některých zátaras, které lidem brání přejít z jedné vesnice do druhé. (Toto bylo slíbeno již mnohokrát, ale nestalo se to ani jednou, protože armáda a Shin Bet protestovaly. Olmert už oznámil, že to „z bezpečnostních důvodů“ není možné.) ...pokračování Článek je zařazen do placeného obsahu a není zobrazen celý. Z původních 1961 je zobrazeno pouze 543 slov. Chcete-li číst celý článek, musíte být zaregistrován a mít předplatné.
Známka 1.0 (hodnotilo 6)
Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole (1-výborný, 5-hrozný) Užší výběr podle tématObsah za rok 2007 a měsíc červenec36 článků |
|
Copyright © 1999-2008 Vladimír Stwora
Články je možno dále šířit s podmínkou,
že bude uveden odkaz na původní zdroj a autor.
W3C XHTML 1.0
RSS 0.92
RSS 1.00
webdesign Vendys graphics
Vytvoření této stránky trvalo 0,4831 sekund.