|
KomentářePutinova cenzurovaná tisková konferenceTiskovka, o které jste neměli vědětMike Whitney( více o autorovi > )14.6.2007Ruský prezident Vladimir Putin měl v úterý hodinu a půl dlouhou tiskovou konferenci, na níž byla zastoupena mnohá světová média. Obsah této schůzky – na níž Putin odpověděl na všechny otázky ohledně rozšiřování jaderného arzenálu, lidských práv, Kosova, demokracie a nynější konfrontace se Spojenými státy ohledně protiraketové obrany v Evropě – byl tiskem totálně cenzurován. Kromě jednoho stručného výtahu, jenž se objevil v úvodníku Washington Post (a který Putina kritizoval) byla tato tisková konference před veřejností úplně utajena. To se ještě nikdy nestalo. (Celou tiskovou konferenci si můžete přečíst zde: Russian President Putin’s Interview with G8 Newspaper Journalists. ) Putinovo vystoupení byl husarský kousek. Odrážel všechny otázky, ať byly jakkoliv klamné nebo urážlivé. Byl přirozený, státnický a prokázal dobré pochopení všech hlavních problémů. Toto setkání dalo Putinovi možnost předložit svou verzi příběhu v čím dál halasnější debatě o protiraketové obraně ve východní Evropě. Nabídl krátké vysvětlení zhoršujících se americko-ruských vztahů od konce studené války, zejména od 11/9 do současnosti. Bushova vláda od 11. září uskutečňuje agresivní strategii obklíčení Ruska vojenskými základnami, instalování řízených střel na jeho hranicích, svrhávání spojeneckých režimů ve střední Asii a podněcování politických otřesů v Moskvě prostřednictvím Amerikou podporovaných „pro-demokratických“ skupin. Tyto otevřeně nepřátelské akce přesvědčily mnoho ruských zastánců tvrdé linie, že se americká vláda spolu s neokonzervativci snaží o „změnu režimu“ v Moskvě a roztříštění Ruské federace. Putinova výpověď naznačuje, že zastánci tvrdé linie mají nejspíš pravdu. Bushova agresivní zahraniční politika tlačí Kreml do kouta a nutí Putina sáhnout k odvetným opatřením. Nemá jinou možnost. Pokud chceme pochopit, proč se vztah s Ruskem rychle přibližuje bodu varu, musíme si vyhodnotit hlavní vývojové trendy od konce studené války. Politický analytik Pat Buchanan to dobře objasňuje ve svém článku Doesn‘t Putin Have a Point? Buchanan říká: „Ačkoliv se Rudá armáda sebrala a dobrovolně odešla z východní Evropy, a Moskva si myslela, že nerozšíříme NATO na východ, využili jsme příležitost. Nejenže jsme vzali do NATO Polsko, ale i Lotyšsko, Litvu a Estonsko a prakticky celou Varšavskou smlouvu, čímž jsme matičce Rusi postavili NATO přímo přede dveře. Teď jsou v plánu přípravy na přijetí Ukrajiny a Gruzie, rodiště Stalina. Za druhé, Amerika podporovala výstavbu ropovodu dopravujícího ropu z Kaspického moře z Ázerbajdžánu přes Gruzii do Turecka, čímž by bylo Rusko obejito. Za třetí, ačkoliv nám dal Putin zelenou pro využití základen v bývalých sovětských republikách k osvobození Afghánistánu, zdá se, že jsme nyní odhodláni proměnit tyto dočasné základny ve střední Asii na trvalé. Za čtvrté, ačkoliv Bush prohlašuje protiraketovou základnu za namířenou proti darebáckým státům typu Severní Korea, dnes se dozvídáme, že se chystáme tyto protiraketové systémy umístit do střední Evropy. Proti komu jsou tedy namířeny? Za páté, prostřednictvím Národní nadace pro demokracii (National Endowment for Democracy), jejího GOP a demokratických pomocných sborů, a nezdanitelných mozkových trustů, nadací a institutů pro lidská práva jako Freedom House v čele s bývalým ředitelem CIA Jamesem Woolseyem, podněcujeme změny režimů ve východní Evropě, v bývalých sovětských republikách i samotném Rusku. Spojenými státy podporované revoluce uspěly v Srbsku, na Ukrajině a v Gruzii, ale ne v Bělorusku. Moskva uvalila na zahraniční agentury zákonné restrikce, protože na to pohlíží, a ne neprávem, jako na rozvracení pro-moskevských režimů. Za šesté, Amerika bombardovala 78 dní Srbsko za jeho zločin, spočívající v tom, že bojovalo o udržení své vzpurné provincie Kosovo, a za odmítnutí vpuštění jednotek NATO, aby přímo přes jeho území vpochodovaly do této provincie s cílem převzít nad ní nadvládu. Rusko mělo o pravoslavné státy na Balkáně vždy mateřský zájem. Toto jsou Putinovy důvody ke stížnostem. Nejsou to snad aspoň trochu dobré důvody? Ano – jak prohlašuje Buchanan – má dobré důvody, proto byla jeho tisková konference ututlána. Média Putina radši démonizují, než aby mu umožnila předložit svou věc veřejnosti. (Totéž platí i o dalších světových vůdcích, kteří používají své obrovské zdroje pro zlepšení životů svých občanů, než aby je předhodili nadnárodním ropným gigantům; například o Mahmúdu Ahmadínedžádovi a Hugo Chavezovi). NATO neokonzervativní protiraketový obranný plán ještě ani neschválilo a podle posledních průzkumů je veřejné mínění v Polsku a České republice přesvědčivě proti. Není však překvapující, že si Bushova administrativa razí cestu vpřed bez ohledu na polemiku. Putin nemůže Spojeným státům dovolit, aby umístily svůj protiraketový obranný systém ve střední Evropě. Tento systém představuje přímé ohrožení ruské národní bezpečnosti. Kdyby chtěl Putin umístit podobný systém na Kubě nebo v Mexiku, Bushova vláda by se okamžitě odvolávala na Monroeovu doktrínu a vyhrožovala by jeho násilným odstraněním. O tom nikdo nepochybuje. A nikdo by neměl pochybovat o tom, že je Putin rozhodnut bránit zájmy vlastní země stejným způsobem. Můžeme očekávat, že teď Rusko namíří své řízené střely na cíle v Evropě a přepracuje svou zahraniční politiku takovým způsobem, který USA přinutí své současné plány opustit. ...pokračování Článek je zařazen do placeného obsahu a není zobrazen celý. Z původních 3999 je zobrazeno pouze 1111 slov. Chcete-li číst celý článek, musíte být zaregistrován a mít předplatné.
Známka 2.3 (hodnotilo 3)
Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole (1-výborný, 5-hrozný) Užší výběr podle tématObsah za rok 2007 a měsíc červen32 článků |
|
Copyright © 1999-2008 Vladimír Stwora
Články je možno dále šířit s podmínkou,
že bude uveden odkaz na původní zdroj a autor.
W3C XHTML 1.0
RSS 0.92
RSS 1.00
webdesign Vendys graphics
Vytvoření této stránky trvalo 1,2878 sekund.