|
KomentářeVálečník nebo drogový boss?Bill Powell( více o autorovi > )11.4.2007V dubnu 2005 seděl týden a půl v pokoji Embassy Suites Hotel na spodním Manhattanu, nedaleko od místa, kde kdysi stály věže Světového obchodního centra, jeden z oblíbených válečníků uprchlého vůdce Talibanu, Mullaha Mohammeda Omara. Ale Haji Bashir Noorzai, urostlý vousatý vůdce jednoho z největších a nejneposlušnějších afghánských kmenů, nebyl v New Yorku kvůli teroristickému útoku. Naopak, Noorzai, důvěrný přítel uprchlého šéfa Talibanu, jenž je známým spojencem Usamy bin Ladina, říká, že byl na Manhattan pozván, aby dokázal, že může být užitečný v americké válce proti terorismu. „Nechtěl jsem být považován za nepřítele Spojených států,“ řekl Noorzai pro TIME. „Chtěl jsem pomoct Američanům a nové vládě v Afghánistánu.“ Několik dní seděl ve zmíněném hotelovém pokoji a byl bombardován otázkami amerických vládních agentů. Co se chystá ve válce v Afghánistánu? Kde je Mullah Omar? Kde je bin Ladin? Jaký je stav produkce opia a heroinu na územích domorodců, jimž Noorzai velel – v rozlehlé oblasti Afghánistánu, kde je podpora Talibanu nejsilnější? Noorzai věřil, že na vše odpověděl k zadostiučinění agentů, že je přesvědčil, že by mohl bojovat proti obnovujícímu se vlivu Talibanu ve své domovské provincii a že by mohl být pro USA určitým přínosem. Mýlil se. ![]() Jakmile se chystal k odchodu, připraven k eskortování na letiště a odletu zpět do Pákistánu, jeden z agentů mu řekl, že nikam nepůjde. Tento agent, jenž pracoval pro Úřad pro potírání drog (Drug Enforcement Administration), mu řekl, že proti němu vznesla před třemi a půl týdny Velká porota oficiální obvinění a že je zatčen pro přípravu pašování drog do USA z Afghánistánu. Když mu tato slova přeložili do jeho rodného jazyka paštu, zavládlo trapné ticho. „Nevěřil jsem tomu,“ řekl později Noorzai z vězeňské cely pro TIME. „Myslel jsem, že si dělají legraci.“ Když se s ním loni v srpnu sešel americký agent, řekl mu, že výlet do USA by byl „jako dovolená“. Dnes sedí třiačtyřicetiletý Noorzai v malé cele v maximálně střežené části manhattanského Metropolitního nápravného centra, kde čeká na soud, který může přijít až za několik měsíců. Ale ať bude jeho osud jakýkoliv, tento případ přináší ohledně amerických potřeb a cílů v boji ve dvou amerických stínových válkách, válce proti terorismu a válce proti drogám, širší otázky. Otázka, která americké politiky v tomto dlouhém zápase nepřestává pronásledovat, zní: Kdy přestanete porušovat pravidla jedné války, abyste si pomohli v té další? V Afghánistánu se tyto dvě bitvy střetají, protože 3 miliardy dolarů z obchodu s opiem pomáhají platit zbraně a bomby rozmisťované proti silám USA a NATO. Na rozdíl od Iráku v afghánské válce neproběhla velká invaze, ale malé bojové nasazení, které si teď žádá masivní záchranné operace. Situace v Afghánistánu, větší zemi s větší populací než má Irák, je tak vážná, že počet amerických sil tu loni poskočil o víc než 50 % na 27 000 vojáků, což je procentuálně mnohem větší nárůst, než o jakém se mluví v případě Iráku. Je tam šestkrát víc vojáků než v roce 2002, kdy americké jednotky obklíčily bin Ladina v Tora Bora. Jenže teď nepřítele nepředstavují jen Taliban a Al-Kajda, ale i zplnomocněná armáda válečníků, kterým Američané pomohli zbohatnout a posílit se – armáda, v níž Amerika kdysi doufala, že by mohla být rozhodující v boji proti terorismu. Právě v tomto kontextu američtí představitelé debatují nad tím, kdo je přítel a kdo nepřítel. Zaměstnanci Úřadu pro potírání drog tvrdí, že Noorzaiovo dopadení je velká výhra. Afghánistán je největším producentem heroinu na světě a zatčení Noorzaie, jak říká administrátorka DEA Karen Tandy, „přivodilo ostatním překupníkům drog napojeným na Taliban šok“. Jenže Noorzai byl také vůdcem kmenu s milionem členů, jenž se nabídl, že pomůže přinést do regionu, který se vymyká z rukou, stabilitu. Jelikož sedí ve vězeňské cele, nekrmí americkou ani afghánskou vládu informacemi; nepřesvědčuje svůj kmen, aby opustil Taliban a usiloval o politické usmíření; neoslovuje své zbylé kontakty v Talibanu a netlačí na ně, aby ukončili boj. A sotva je v pozici, kdy by mohl pomáhat přesvědčit své stoupence, aby přestali s výrobou opia v době, kdy se plocha země věnovaná pěstování máku zvětšila o 60 %. Jak říká Alexis Debat z Nixonova centra, odbornice na protiteroristická opatření v jižní Asii, „vždycky je chytřejší nechat někoho přímo na místě, pokud dostáváte spolehlivé informace“. Noorzaiův případ je symbolem a příkladem této rozhodující debaty o prostředcích a cílech. TIME kromě exkluzivního dvouhodinového telefonického rozhovoru s Noorzaiem, umožněného po soudním jednáním, prozkoumal stovky stran přepisů z tajných schůzek mezi ním a americkými vládními agenty. Je v nich skryt neobyčejný příběh intrik, špehování a, z Noorzaiova pohledu, zrady. Noorzai, čekající v New Yorku na soud, tvrdí, že síly USA a NATO okupující Afghánistán „udělaly spoustu chyb“. A jeho zatčení, jak říká, „bylo jednou z nich“. Přeměna Afghánistánu v drogovou provincii je přímý, i když neúmyslný důsledek pěti let amerického vedení afghánské války. Když USA v říjnu 2001 zaútočily, invaze se účastnil jen malý počet vojáků především ze speciálních jednotek; byla to strategie, která znamenala nemít na udržení pořádku v tomto mocenském vakuu zdroje. Znamenala nutnost využívat a platit tamní válečníky, aby bojem proti Talibanu Mullaha Omara a Al-Kajdě Usamy bin Ladina dělali za USA špinavou práci. ...pokračování Článek je zařazen do placeného obsahu a není zobrazen celý. Z původních 4594 je zobrazeno pouze 1217 slov. Chcete-li číst celý článek, musíte být zaregistrován a mít předplatné.
Známka 0.0 (hodnotilo 0)
Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole (1-výborný, 5-hrozný) Články s podobnou tématikou
Užší výběr podle tématObsah za rok 2007 a měsíc duben21 článků |
|
Copyright © 1999-2008 Vladimír Stwora
Články je možno dále šířit s podmínkou,
že bude uveden odkaz na původní zdroj a autor.
W3C XHTML 1.0
RSS 0.92
RSS 1.00
webdesign Vendys graphics
Vytvoření této stránky trvalo 0,3200 sekund.