|
KomentářeCarter a útočící hejnoIzrael Šamír( více o autorovi > )14.3.2007Vydání knihy Jimmyho Cartera „Palestina: Mír, ne apartheid“ je pro Ameriku i pro nás všechny velkou událostí. Ne proto, že by Carter řekl něco, co bychom o Palestině už nevěděli. Už před Carterem jsme věděli, že sionisté ve Svaté zemi zavedli rasistický systém apartheidu, kde mají Židé práva a gojimové povinnosti. Už před Carterem jsme věděli, že domorodý Palestinec nemá právo volit a svobodně se ve své zemi pohybovat a pracovat – že je držen za 20 stop vysokou zdí. Už před Carterem jsme věděli, že páchání zvěrstev a etablování režimu apartheidu umožnila americká podpora. Ale nevěděli jsme to, že existují prominentní Američané, kteří by se dokázali postavit hněvu organizovaného židovstva a říct to nahlas. Proč to prezident Carter udělal? Proč riskoval, že jeho klidné stáří a pomalu pohasínající sláva budou pod nemilosrdným útokem izraelské páté kolony? Protože byl pohnut soucitem, tím nejvznešenějším křesťanským citem, s trpícími a utlačovanými. Viděl utrpení Palestiny a nemohl mlčet. Povznesl ctihodnou americkou tradici: stejně jako Mark Twain, když odsoudil americká zvěrstva na Filipínách nebo Henry Thoreau, když byl proti válce s Mexikem. Ale je to i mezinárodní tradice: Multatuli odhalil holandská zvěrstva v Indonésii, Roger Casement to udělal v případě Belgičanů v Kongu, Radishchev oplakával osud ruského rolníka. A jejich hlasy změnily náš svět, i když ne hned. Carter není radikál – muž horkokrevnější povahy by volal po naprosté eliminaci hanby zvané „židovský stát“. Carterovo poselství je měkké a mírné, tak měkké a soucitné, že ho nepřijmou jen lidé arogantní a opilí mocí. Ostatní (včetně mne) jsou tvrdší a otevřenější, ale na druhou stranu, my ostatní nejsme bývalí američtí prezidenti. Proč teď? Systém apartheidu v Palestině byl už před deseti lety dost hrozný na to, aby opravňoval jeho intervenci, ale tato zoufalá bezmoc, jíž jsme dnes svědky, je nový fenomén. Naděje, které žily po Camp Davidu, po míru s Egyptem, po konferencích v Madridu a Oslu, jsou mrtvé. Rok tvrdé blokády vyústil v konfrontaci mezi palestinskými stranami a židovský sen o vnitropalestinské občanské válce se blíží k naplnění. Svatá země je na pokraji zhroucení. Prezidentu Carterovi je 82 let a ničeho se nebojí. V tomto věku, v tomto stadiu života státníci asi říkají, co si myslí, stejně jako bývalý malajsijský premiér Mohammad Mahathir, když odešel do důchodu. Je na čase říct si hořkou pravdu: ideologické a duchovní vedení Západu, vyrvané z rukou církve, přešlo do rukou uzurpátorů ze Sionu. Dokud vládnou, Palestina nemá žádnou šanci. Ačkoliv je většina obyčejných amerických Židů normální a rozumná, tato rozhodnutí jsou dělána super-bohatými, super-mocnými, super-šovinistickými Židy, kteří jsou jiní. Oni jsou tou silou prosazující válku. Carter chce zastavit pohromu na Středním východě přesvědčováním těch rozumných a odmítáním těch arogantních. Tak se prezident připojil k debatě, protože tradiční privilegovaná vrstva v USA se snaží znovu získat svůj ztracený vliv a zachránit zemi, kterou miluje, před zničením. Privilegované vrstvy USA se svým úžasným majetkem, tradicemi a kořeny zjistily, že jsou Židy s jejich smrtícím sevřením médií a univerzit odsouvány na druhou kolej: duch skutečně vládne nad hmotou. Zprávy Baker-Hamilton Iraq Study Group a Walta s Mearsheimerem jsou v této intifádě privilegovaných vrstev prvními vypálenými salvami. Židovský americký novinář (s trvalým pobytem v Izraeli, píšící pro izraelský Ha’aretz) jménem Burston správně poznamenal, že „skutečným Carterovým cílem byla organizovaná americká židovská komunita“. Carter poukazoval na hlavní důvody apartheidu ve Svaté zemi, říká Burston: ...pokračování Článek je zařazen do placeného obsahu a není zobrazen celý. Z původních 2425 je zobrazeno pouze 723 slov. Chcete-li číst celý článek, musíte být zaregistrován a mít předplatné.
Známka 0.0 (hodnotilo 0)
Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole (1-výborný, 5-hrozný) Užší výběr podle tématObsah za rok 2007 a měsíc březen22 článků |
|
Copyright © 1999-2008 Vladimír Stwora
Články je možno dále šířit s podmínkou,
že bude uveden odkaz na původní zdroj a autor.
W3C XHTML 1.0
RSS 0.92
RSS 1.00
webdesign Vendys graphics
Vytvoření této stránky trvalo 0,2810 sekund.