|
KomentářePutina se pokusili ve Finsku okrástMike Whitney( více o autorovi > )30.10.2006Většina lidí ke své škodě nezaregistrovala energetickou schůzku konanou minulý týden v Lahti ve Finsku. Bylo to velmi poučné zvlášť pro ty, které zajímá poslední vývoj ve válce o globální nerostné zdroje. Oficiálním důvodem schůzky bylo nějak se dohodnout o tom poněkud nepříjemném tématu – o politice hospodaření s energií. Neoficiálním důvodem bylo vyvinout na ruského prezidenta takový tlak, aby se pro svou zemi vzdal kritického bohatství ve prospěch velkých, světových hráčů energetického kartelu. Připravována „Smlouva o energetice“ je navržena tak, aby svázala ruské zdroje s legislativními obligacemi, které ve svém celku slouží zájmům energetických gigantů. Smlouva se (svou podstatou) neliší od evropské Ústavy, jež byla minulý rok odmítnuta „poučenou“ evropskou veřejností, která ji prokoukla jako další past nastraženou velkými korporacemi za účelem zničení národní suverenity, ochrany přírody a občanských svobod. Oba dokumenty, smlouva o energetice i evropská ústava, usilují o stejný cíl: vytvořit legislativní rámec pro to, aby stále omezenější světové zdroje přešly do rukou malé skupinky obscénně bohatých západních plutokratů. Západní elity vedou proti Putinovi intenzivní propagandistickou kampaň od doby, kdy znárodnil Jukos Oil a převedl ho pod Gazprom. Gazprom rychle roste a blíží se svou velikostí největším světovým naftařským koncernům, podaří se mu zřejmě zařadit se mezi ně v průběhu dekády. Putinova snaha o znárodnění průmyslu byla doma přivítána se sympatiemi a povděkem (jeho osobní hodnocení je trvale nad 70 %) a značnou měrou se zasloužila o stabilizaci rublu a zvýšení životního standardu. Většina Rusů si ještě velmi dobře pamatuje deprimující státní experiment s otevřeným kapitalismem „svobodného trhu“ v devadesátých létech minulého století, kdy rubl propadl až na dno a ruské národní nerostné bohatství bylo (pod dohledem „západních poradců“) systematicky plundrováno za nečinného přihlížení permanentně opilého Jeltsina. Tzv. „oligarchie“, jak ji Rusové měli čest poznat, přispěla nezanedbatelnou měrou k propadu ruské ekonomiky a stejně tak ke ztrátě ruské prestiže coby světového hráče. Putinovi se podařilo obnovit národní hrdost, objevit novou prosperitu, rychle znovuvybudovat Rusko a zařadit ho mezi světové hráče. Bude-li cena za energii i nadále stoupat, a o tom není pochyb, stane se Rusko mocností schopnou důstojně obhájit svou pozici v průběhu 21. století. Američtí politikové a korporace jsou znepokojeny meteorickou rychlostí ruského růstu a pracují na vytvoření strategií k podminování tohoto procesu. Konečným cílem by měla být integrace nesmírného ruského nerostného bohatství do globálního systému. Což je jen jinými slovy řečeno, že jim jde o přímou kontrolu nad ruskými zásobami nafty a plynu. ...pokračování Článek je zařazen do placeného obsahu a není zobrazen celý. Z původních 2136 je zobrazeno pouze 544 slov. Chcete-li číst celý článek, musíte být zaregistrován a mít předplatné.
Známka 0.0 (hodnotilo 0)
Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole (1-výborný, 5-hrozný) Užší výběr podle tématObsah za rok 2006 a měsíc říjen22 článků |
|
Copyright © 1999-2008 Vladimír Stwora
Články je možno dále šířit s podmínkou,
že bude uveden odkaz na původní zdroj a autor.
W3C XHTML 1.0
RSS 0.92
RSS 1.00
webdesign Vendys graphics
Vytvoření této stránky trvalo 0,3740 sekund.