|
KomentářeJak Hizballáh porazil IzraelČást I: Vítězství ve zpravodajské válceAlastair Crooke a Mark Perry( více o autorovi > )18.10.2006Pět let po 11.září 2001 publikoval americký vojenský expert Anthony Cordesman studii konfliktu mezi Izraelem a Hizballáhem nazvanou „Preliminary Lessons of the Israeli-Hezbollah War“, která vzbudila enormní zájem v Pentagonu, byla zde studována plánovači nejvyššího velení Joint Chiefs of Staff a putovala od ruky k ruce vojenskými experty Washingtonu. Cordesman nijak netajil, že jeho skromné závěry nebyly jen „předběžné“, ale že se vůbec nezabývaly tím, jak Hizballáh bojoval v tomto konfliktu nebo neposuzovaly jeho výsledky. „Tato analýza je... omezená“, poznamenal Cordesman, „..tím, že nebyla provedena žádná inspekční návštěva Libanonu nebo Hizballáhu.“ I když může být nekompletní, dosáhla Cordesmanova studie dvou cílů: poskytla základ pro porozumění válce z izraelského pohledu a vznesla otázky, jak a jak dobře Hizballáh bojoval. Skoro dva měsíce po skončení války Izraele s Hizballáhem je již možné vyplnit prázdné řádky zanechané Cordesmanem. Obraz poskytovaný námi je také omezený. Představitelé Hizballáhu nikdy nehovoří veřejně a již vůbec ne do záznamu o tom, jak vedli konflikt, nepopisují své vybavení a nebudou diskutovat svoji budoucí strategii. Stejně, lekce z války z pohledu Hizballáhu se teprve začíná rýsovat a některé menší lekce se z toho odvozují i pro americké a izraelské strategické plánovače. Naše závěry jsou založeny na zjištěních učiněných přímo na místě v průběhu války, na rozhovorech s izraelskými, americkými a evropskými vojenskými experty, na vynořujících se společných pohledech na konflikt v diskusi s vojenskými stratégy ana síti vyšších představitelů na Blízkém východě, kteří byli silně zainteresováni na vásledku války a se kterými jsme hovořili. Naše celkové závěry jsou v rozporu se stávajícími názory zastávanými některými představiteli Izraele a Bílého domu: že izraelská ofenziva v Libanonu vážně poškodila schopnost Hizballáhu vést válku, že Izrael úspěšně degradoval vojenskou schopnost Hizballáhu dominovat příštímu konfliktu, a že Israel Defense Forces (IDF) umístěné ve velké síle v jižním Libanonu by byly schopny porazit nepřítele a nastolit režim vstřícný izraelskému establishmentu. Pravý opak je pravdou. Od počátku konfliktu do jeho poslední operace narušovali velitelé Hizballáhu úspěšně izraelské taktické a strategické rozhodování napříč zpravodajskými, vojenskými a politickými operacemi s takovým výsledkem, který znamenal jednoznačné a kompletní vítězství v jejich válce s Izraelem. Zpravodajská válkaNa úsvitu konfliktu připustil generální sekretář Hizballáhu Hassan Nasralláh, že izraelská vojenská odpověď na únos dvou jeho vojáků a zabití dalších osmi v 9:04 hod ráno 12.července byla pro vedení Hizballáhu překvapením. Nasralláhův komentář ukončil informace médií, že Hizballáh úmyslně provokoval Izrael k válce a únos byl jen součástí tohoto plánu schváleného Hizballáhem a Íránem. I když Hizballáh během řady let jasně ukázal, že jeho záměrem jsou únosy izraelských vojáků, byl zde dobrý důvod předpokládat, že by tak neučinil uprostřed letních měsíců – kdy mnoho členů bohatých šiítských rodin z diaspory navštívilo Libanon (a utrácí své peníze v šiítské komunitě) a kdy byl očekávan příjezd mnoha Arabů ze Zálivu. Pravdivé nemusí být ani to, že Hizballáh koordinoval své akce s Hamásem, jak bylo naznačováno již od počátku. Hamás byl únosem překvapen a zatímco jeho vůdci obhajovali akce Hizballáhu, v ústraní s nimi nemuseli být až tak potěšeni, když v průběhu konfliktu spustil Izrael několik vojenských operací v Gaze a zabíjel bojovníky Hamasu a civilisty. Tyto ofenzívy nebyly Západem vůbec zaznamenány, což potvrdilo rčení, že „když Blízký východ hoří, Palestinci jsou zapomenuti.“ Ve skutečnosti přinesl únos dvou izraelských vojáků a zabití osmi dalších překvapení pro vedení Hizballáhu a byl proveden jen proto, že jednotky Hizballáhu na izraelských hranicích měly trvalý rozkaz využívat izraelské vojenské slabosti. Sám Nasralláh signalizoval dlouhou dobu záměr Hizballáhu unést izraelské vojáky poté, co bývalý izraelský ministerský předseda Ariel Šaron nedoržel dohodu o propuštění všech vězňů Hizballáhu – celkem tří – během poslední výměny vězňů mezi Izraelem a Hizballáhem. Únos byl přitom tak snadný: izraelští vojáci u hranic očividně porušili trvající operační rozkazy, opustili svá vozidla na dohled postavení Hizballáhu, to vše bez kontaktu na vyšší velení a mimo zónu možné krycí palby. ...pokračování Článek je zařazen do placeného obsahu a není zobrazen celý. Z původních 3536 je zobrazeno pouze 910 slov. Chcete-li číst celý článek, musíte být zaregistrován a mít předplatné.
Známka 0.0 (hodnotilo 0)
Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole (1-výborný, 5-hrozný) Články s podobnou tématikou
Užší výběr podle tématObsah za rok 2006 a měsíc říjen22 článků |
|
Copyright © 1999-2008 Vladimír Stwora
Články je možno dále šířit s podmínkou,
že bude uveden odkaz na původní zdroj a autor.
W3C XHTML 1.0
RSS 0.92
RSS 1.00
webdesign Vendys graphics
Vytvoření této stránky trvalo 1,3689 sekund.